Slováci se přou, co se Svatoplukem
Jiří GuthO bratislavské soše velkomoravského knížete Svatopluka praví její sokl: Král starých Slováků. „Nejde o sochu Svatopluka, ale jen o veřejnou dohodu, že ji budeme takto nazývat," shrnula stanovisko komise historiků její mluvčí. Co bude dál, není jasné.
Svatoplukova socha na Bratislavském hradě víc vypovídá o 20. a 21. století než o době a významu samotného Svatopluka. Předseda parlamentu ji navrhl zachovat na sporném místě a odstranit její nejvíce kritizované prvky. Vášnivá diskuse na Slovensku ale pokračuje.
Na tzv. Čestném dvoře Bratislavského hradu byla těsně před letošními volbami do slovenského parlamentu vztyčena jezdecká socha velkomoravského knížete Svatopluka, podle nápisu na soklu ovšem „krále starých Slováků“. Vzápětí byla kritizována z různých důvodů, počínaje samotným umístěním, neboť nelze mít za prokázané, že vůbec Svatopluk na okrsku hradu někdy pobýval.
Krátce po volbách založil nový předseda Národní rady Slovenské republiky Richard Sulík (Svoboda a spravedlnost) odbornou komisi složenou z historiků, uměnovědců a dalších znalců, aby celou záležitost posoudila a navrhla řešení. Tajemnicí komise byla jmenována mladá historička Marína Zavacká, specializující se na propagandu a totalitní režimy ve dvacátém století.
Komise shromáždila argumenty proti umístění sochy, proti jejímu výtvarnému provedení i proti dvěma nejspornějším prvkům, totiž znaku na Svatoplukově štítu a nápisu na podstavci.
Architekt Štefan Šľachta řekl k umístění sochy, že „je to podobné faux pas, jako kdybychom dnes pomalovali fasády hradu státními symboly". S odsunem sochy z nádvoří hradu souhlasili podle Zavacké všichni členové komise. „V komisi nebyl nikdo, kdo by chtěl, aby socha v podobě, jaká je, zůstala na místě," prohlásila.
Zobrazení Svatoplukova oblečení, výzbroje a výstroje může být chápáno a tolerováno jako umělecká licence, ale pro úplnost je dobré vědět, že podle jednoho z posudků odpovídají mnohem pozdější době. „Odborníci na deváté století našli na této soše tolik chyb, že se v podstatě dá dokázat, že nejde o sochu Svatopluka, ale jen o veřejnou dohodu, že ji budeme takto nazývat," řekla Zavacká.
Vážnější výhrady směřovaly proti nápisu, který Svatopluka označuje jako krále starých Slováků. Panovnický titul a současné označení pro historické etnikum totiž podle Zavacké „zavádí, mystifikuje a neodpovídá stavu poznání současné historické vědy“.
Nutnou podmínkou pro umístění na jakémkoliv veřejném místě je také odstranění symbolu na Svatoplukově štítu. Dvojitý kříž se stejně dlouhými rameny není totiž z velkomoravského období na Slovensku vůbec doložený.
Odpovídá ovšem odznaku Hlinkovy gardy z období existence Slovenského státu jakožto spojence nacistického Německa za druhé světové války. Právě v učebnicích z té doby byl Svatopluk poprvé zpodobňován s tímto symbolem.
Komise v závěrečné zprávě navrhla tři možnosti dalšího postupu: 1) odstranit nápis a znak a sochu umístit na vhodnější místo na hradě, 2) sochu bez jakýchkoliv změn uložit ve Slovenském národním muzeu anebo 3) vrátit ji autorovi Jánu Kulichovi. Pro alternativy 2) a 3) pak vypsat novou soutěž na Svatoplukův pomník se zadáním, které by zohlednilo závěry zpracovaných dílčích posudků.
Zprávu parlamentní komise odmítla ad hoc „antikomise“ Matice slovenské a mnoho různých národoveckých až nacionalistických aktivistů a politiků. „Tato část veřejnosti se teď budí až jaksi po funusu a mám pocit, že se to ještě chvíli povleče,“ řekla Marína Zavacká Deníku Referendum.