Dienstbier, Jelínek a Šabata o Manifestu radikálního liberalismu

Redakce DR oslovila tři sociální demokraty, Jiřího Dientsbiera, Lukáše Jelínka a Jaroslava Šabatu, kteří se rovněž hlásí k liberalismu v Peheho a Šternově pojetí, aby odpověděli na dvě otázky k jeho obsahu a dopadu.

Vr_a

Vratislav Dostál

09.09.2010 11:32

274219_mediafax_mikulas_krepelka

Jiří Dienstbier: Vždy tu byli lidé jako Bělohradský, Pehe či Barša, avšak možná teprve díky této vládě budou jejich kritické názory konečně ve společnosti rezonovat. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

1.Souhlasíte s tezí autorů, že neoliberalismus je nebezpečím pro demokracii?
2. Myslíte si, že jejich text má naději vyvolat širší společenskou debatu?

Jiří Dienstbier:
1. Ano, souhlasím, a tvrdím to už dávno. Pro mne to není žádná novinka. Ať se to nazývá neoliberalismem či neokonzervatismem, nemá to nic společného s původními liberálními idejemi. Liberalismus byl původně svobodomyslnou politickou ideologií, avšak dnešní zvrhlá verze neoliberalismu je zredukována na čistě ekonomizující politiku. Přesně, jak píší autoři manifestu: vše údajně vyřeší neviditelná ruka trhu, stát je špatný hospodář a naopak jedině soukromník ví, jak nakládat s majetkem. Otázkou, kterou si ale neoliberálové nekladou, je, kdo je ten soukromník a v čím zájmu jedná.

2.Nevím, zda právě tento manifest může vyvolat širší společenskou debatu, nicméně vidím probuzení české inteligence ze spánku. Pravděpodobně je to zapříčiněno současnou vládou, jejíž avizované programové kroky a systém, který chce prosadit, aktivizují nemálo občanů.

Doposud tu byla mezi inteligencí tendence zastávat ty správně pravicové názory navzdory tomu, co se stalo v devadesátých letech, kdy došlo k rozkradení státního bohatství. Vždy tu byli lidé jako Bělohradský, Pehe či Barša, avšak možná teprve díky této vládě budou jejich kritické názory konečně ve společnosti rezonovat.

Lukáš Jelínek:
1. S autory absolutně souhlasím. Neoliberalismus je založen na agresivním preferování tržních hledisek před principy demokracie. Jako hodnotu připouští leda tak svobodu, ovšem opět zúženou do ekonomických kategorií. Velmi dobře rozumím potřebě autorů rehabilitovat liberalismus před zmutovanou formou, která ovládla českou společnost.

Přesný je i výčet norem, které by podle autorů měly být prosazeny. Jen bych k jejich textu dodal, že k prosazení těchto principů by měli liberálové hlasitě hledat spojence mezi podobně uvažujícími politickými aktivisty z řad demokratické levice, zelených či křesťanských sociálů.

2. Text je důkladný a srozumitelný zároveň. Zaslouží si odezvu a diskusi. Jen se obávám, že ve zdejší zpacifikované společnosti - včetně prvoplánových printových médií - příliš silná nebude. A ta intelektuální menšina, která zbývá, se více než obhajobou liberalismu bohužel zabývá buď utužováním mixu neoliberalismu a neméně nebezpečného neokonzervativismu, nebo hledá zásadní odpověď zleva, z pozic radikálně demokratického socialismu.

Pokud však text obhájců liberalismu posílí zájem o nastíněné zásady, budu příjemně překvapen - česká (historicky liberální) společnost to potřebuje jako sůl.

Jaroslav Šabata:
1. O tom, že neoliberalismus je nebezpečím pro demokracii, nemůže být pochyb. To je ostatně silný názor, jímž se konstituuje nová sociálnědemokratickou levice. Zvláště Vladimír Špidla a Lubomír Zaorálek v debatách, které se začínají rozvíjet uvnitř sociální demokracie už od podzimu loňského roku a zintenzivnily po rezignaci Jiřího Paroubka opakovaně zdůraznili, že neoliberalismus není výrazem svobodomyslnosti, že není liberalismem v jeho klasickém slova smyslu; že je zástěnou oligarchizace společnosti a že sociální demokracie proto nesmí přenechávat velké téma svobody pravici; což ovšem znamená, že je musí uchopit nově. Pojem oligarchie už od pradávna výrazem zvrhlého typu vlády: v antice se jí rozuměla zvrhlá aristokracie. Tedy, vyjádřeno moderně, v důsledku současné oligarchizace společnosti se zvrhává demokracie.

2. Manifest radikálního liberalismu má naději na širší společenskou debatu ze dvou důvodů:

Je výrazem ryzího přesvědčení předních liberálních intelektuálů, kteří nesdílejí étos tradiční levice. Už proto a sám o sobě představuje znamení doby. Vyvolá pozornost i ve vlivných kruzích, které se s ním nebudou umět a chtít ztotožnit a obrátí se k němu zády: a to namnoze aktivně: budou jeho význam snižovat a debatu o něm umlčovat. I to je ovšem příspěvek do debaty.

Nejen kvůli němu má Manifest zásadní význam pro onen proud na půdě sociální demokracie, který už delší dobu volá po zvýraznění svobodomyslného profilu strany. Svou otevřenou kritikou sociální demokracie sehraje proto roli urychlovače tříbení názorů v předsjezdové debatě, která se na půdě ČSSD začíná rozvíjet v souvislosti se změnou ve vedení strany a přirozeným hledáním jeho nového tvaru.


A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Stanislav Hošek - Český těšín

Zase jen ta svoboda. Pátek, 10.Září 2010, 17:23:41

Pokud sociální demokracie nebude jasně postulovat, že svoboda bez rovnosti je nemožná, pak bude jen jiným neoliberalismem. Sociální střet by měla vést pod „praporem“ egalitoliberalismu.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

liberalismus Sobota, 11.Září 2010, 18:16:5

se stal vítaným útočištěm ach tak mnohých socialistů (a komunistů). Jen se nějak neradi odhodlávají přiznat barvu.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Barvu? Proč? Úterý, 14.Září 2010, 08:43:57


Jakou barvu by měli přiznávat?

Socialismus je dovršený liberalismus, který nezůstal na půl cesty, který nezůstal na úrovni rovnosti před zákonem.

Liberalismus, který není egalitární, postupně přestane mít nárok na označení liberální.

A ta předpona NEO- v případě NEOliberalismu?


Tak třeba Keynes měl dvě skupiny následovníků :

1. ti, co posluhovali neoklasické ekonomií a v rozporu s Keynesem považovali Keynesovu ekonomickou teorii za speciální nikoli
obecnou (a jen bariéry brání tomu, aby všechno fungovalo jako v neoklasické ekonomii).

Těm se říkalo NEOkeynesiánci.

2. Keynesovu postoji zůstala věrná druhé skupina - postkeynesovci


A NEOliberální je kompromis s NEliberálním ...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad Miroslav Tejkl Úterý, 14.Září 2010, 09:22:58

Socialismus jako dovršený liberalismus? - zajímavá myšlenka. Nejsem si ale jist, kolik sociálních demokratů (a konkrétně také Dienstbier či Šabata) to takto chápe.

Kdy a kde byl v minulosti liberalismus v praxi egalitární? Já vím, mluvit o buržoasii, to už se dnes nenosí.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Středa, 15.Září 2010, 00:01:47

A všimli jste si, prosím, že poslední odstavec Manifestu radikálního liberalismu je jen mírně upravenou (aktualizovanou) citací z Komunistického manifestu (1848)?

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

není manifest jako manifest Středa, 15.Září 2010, 06:07:48

ad BM:
Ano, těchto jazykových hříček je v tomhle „manifestu smutného údivu“ více. Řekl bych, že přehlédnout to je docela obtížné. Někdo tu patrně byl „myšlenkově oplodněn“ (půvabný výraz, který použil jeden z autorů, když mluvil o schůzce Bilderbergu v roce 2008).
Cf. http://zpravy.idnes.cz/tajne-jednani-mocnych-poznali-uz-ctyri-cesi-mluvili-jsme-s-jednim-z-nich-1ai-/domaci.asp?c=A080611_145126_domaci_adb
Zůstává (nejen vůči manifestu) klasická otázka: Co tím chtěl básník říci?
A s ní související otázky:
Komu? S jakým záměrem?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.