Kanadský ministr zahraničí Lawrence Cannon a vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashtonová v pondělí oznámili, že jejich země zavádějí nové unilaterálních sankce proti íránskému energetickému a bankovnímu sektoru.

Sankce doplňují mírnější opatření OSN, jež v první polovině června schválila Rada bezpečnosti za přispění Číny a Ruska. Podle oficiálního komentáře mají postihy přimět islámskou republiku k zastavení jaderného programu. Zmocněnci Íránu něco podobného v bezprostřední reakci odmítli. Překvapivě však zároveň vyjádřili ochotu jednat.

Podle představitelů západních velmocí představuje íránský jaderný program globální bezpečnostní riziko, neboť může vést k vývoji jaderné zbraně.

Kontroly, zákazy, regulace

Evropské a kanadské se velmi podobají těm, které v závěru minulého měsíce zavedly Spojené státy. Firmy sídlící na unijním či kanadském území mají od pondělka zakázáno poskytovat technologie, vybavení a služby íranskému energetickému sektoru. Pro státy a jimi zřízené ogranizace platí zákazy také. Podle agenturních pozorovatelů ovlivní sankce zejména kapacitu íránských rafinérií, která je již dnes nedostatečná.

Další omezení se týkají bankovních transakcí s íránských finančním sektorem a také íránské lodní i letecké dopravy. Všechny tyto oblasti budou v budoucnu přísněji regulovány a sledovány. Na černou listinu bylo též přidáno několika desítek perských prominentů a firem, jimž bude v novém režimu možno snadněji zmrazit účty a zablokovat majetek.

„Dnes jsme Íránu poslali velmi jasnou zprávu; zprávu o tom, že íránský jaderný program je pro nás velmi vážnou a rostoucí obavou,“ uvedla doslova Catherine Ashtonová. „Naším hlavním cílem ale je, jako tomu bylo vždy, přesvědčit Írán, že je v jeho zájmu vrátit se k vyjednávání. Sankce samy o sobě nejsou konečným řešením,“ dodala.

Bude se jednat?

Zmocněnci íránské vlády se po schválení nových evropských sankcí překvapivě nechali slyšet, že jsou ochotni přistoupit na další vyjednávání ohledně výměny neobohaceného uranu za obohaceného palivo do výzkumného reaktoru v Teheránu. Dle dopisu, který poslal speciální íránský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atmovou energii (IAEA) Alí Ašgar Soltaníja, je Írán ochoten k novým rozhovorům přistoupit bez dalších podmínek.

Íránské ministerstvo zahraničí ale přesto v úterý sankce označilo za politováníhodné a odsoudilo je. „Tyto sankce k obnovení rozhovorů nepřispějí, ani nezlomí odhodlání Íránu bránit své právo na mírový jaderný program,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramín Mehmánparast.

Přitvrzuje i Rusko

Islámskou republiku v pondělí kritizovala také Moskva, které je v hlavním publicistickém proudu považována za dlouhodobého spojence Teheránu. Kremelští představitelé konkrétně reagovali na útoky íránského prezidenta Mahmúda Ahmedínežáda, který ruského prezidenta Dimitrije Medveděva označil za mluvčího jeho nepřátel. Ruské úřady označily Ahmedínežádovy výroky jako nepřijatelné a nezodpovědné.

Domnělý diplomatický a hospodářský spojenec Íránu se přitom k rétorickým výpadům uchyluje stále častěji. Ruský prezident také již v půli července prohlásil, že Írán má potenciál vyrobit jadernou zbraň. Bylo to vůbec poprvé, kdy ruští představitelé explicitně poukázali na nebezpečí, jež by mohl íránský jaderný program skrývat.

Další informace:

AFP Iran agrees to IAEA talks as EU approves tougher sanctions

BBC News  EU tightens sanctions over Iran nuclear programme

The Guardian Iran ready to resume nuclear fuel swap talks

AFP Iran condemns new EU sanctions on energy sector

AFP Russia says Ahmadinejad comments 'unacceptable'