TOP 09 a ČSSD mají největší volební potenciál, to znamená počet voličů, kteří je preferují nebo je zvažují jako druhou možnost volby. Až za těmito stranami jsou občanští demokraté, Věci veřejné či komunisté. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Factum Invenio.

Podle dat zveřejněných v úterý dosahuje volební potenciál TOP 09 s podporou spřízněného hnutí Starostové a nezávislí bezmála 1,76 milionu hlasů, což je nejvíce ze všech stranických subjektů. Druhá ČSSD disponuje potenciálem téměř 1,67 milionu voličů a nakloněných lidí.

Třetí se v průzkumu umístili občanští demokraté. K ODS se hlásí skoro 1,5 milionu lidí. Podporu více než 1,1 milionu oprávněných voličů mají Věci veřejné společně s SNK ED a sdružením Alternativa. KSČM by mohla počítat s podporou necelých devíti set tisíc oprávněných voličů.

Pro překonání pětiprocentní hranice by při zhruba šedesátiprocentní volební účasti postačoval i volební potenciál čtyř momentálně mimoparlamentních subjektů.

Zelení a Strana pro otevřenou společnost mají potenciál přes 491 tisíc oprávněných voličů. Lidovci společně s Evropskou demokratickou stranou Jany Hybáškové, Suverenita Jany Bobošikové a Strana práv občanů pak disponují podle průzkumu potenciálem okolo 350 tisíc voličů a nakloněných lidí.

Dle Factum Invenio je ovšem u těchto stran velmi nepravděpodobné, že by se jim v případných volbách podařilo potenciál plně zužitkovat.

Ve volebním potenciálu jednotlivých stran Factum Invenio rozlišuje voliče, to jest osoby, které straně skutečně odevzdaly hlas, a nakloněné osoby, tj. ty, které by jí rády daly fiktivní druhý hlas.

Z výzkumu vyplývá, že potenciál sociálních a občanských demokratů a KSČM stojí především na voličích, zatímco v případě TOP 09, Věcí veřejných a zejména Strany zelených hrají významnou úlohu naklonění. Bez zajímavosti není, že podle průzkumu se pohybuje potenciál Dělnické stany pod úrovní jednoho procenta populace.

Výstřelek nebo trend?

Podle politologa Pavla Šaradína průzkum potvrzuje výsledek letošních voleb. „Především potenciál TOP 09 dokazuje, že se stávají alternativou pro velké množství voličů. Občanští demokraté sice disponují pevným voličským jádrem, avšak méně lidí o nich uvažuje jako o druhé možnosti. ČSSD stojí před výzvou přitáhnout k sobě voliče, kteří o ní uvažují jako o druhé volbě,“ komentuje pro Deník Referendum průzkum Factum Invenio olomoucký politolog.

„TOP 09, ale i Věci veřejné mají vše ve svých rukou. Pokud nezklamou veřejnost — což do podzimu určitě nepředpokládám — a současně půjdou do obecních i senátních voleb se silnými kandidáty, lze očekávat, že ve volbách uspějí,“ míní Šaradín dále.

Podle něho je úspěch TOP 09 a Věcí veřejných i pravděpodobný, neboť předpokládá, že jim jejich voliči dají opět hlas a potvrdí tak ve svých očích úspěšnou květnovou volbu.

Nicméně Pavel Šaradín současně neočekává, že by TOP 09 získala v celorepublikovém měřítku více mandátů než občanští demokraté. „TOP 09 je přeci jenom novou partají, a tudíž je vysoce nepravděpodobné, že nabídne tolik kandidátů jako občanští demokraté. Lze spíše očekávat, že se TOP 09 bude soustředit na souboj v medializovaných velkých městech,“ doplňuje politolog.

„Důležitý bude nepochybně výsledek pražských voleb, a to jak do zastupitelstva, tak do Senátu. A to proto, že Praha je tradičně pravicová. Pokud tu občanští demokraté s TOP 09 prohrají, bude to pro ně varovné poselství,“ uvažuje Pavel Šaradín.

Až dosud tvořili dva hlavní póly české stranické soustavy občanští a sociální demokraté, v případě obecních voleb si velmi dobře vedli i nezávislí kandidáti. Květnové sněmovní volby nicméně přinesly náznak razantní změny, neboť došlo k transferu velkého počtu hlasů od ODS k TOP 09.

Bezmála sedmnáctiprocentní volební zisk TOP 09 tak naznačil možný potenciál Schwarzenbergovy strany zaujmout v budoucnu roli hlavního pólu pravé části stranické soustavy namísto občanských demokratů.

Občanští demokraté sice obdrželi v květnových volbách větší zisk hlasů než TOP 09, avšak například v Praze — kde ODS doposud dominovala — dokázala Schwarzenbergova strana občanské demokraty jako vůbec první porazit.

Podle Šaradína však prozatím nelze hovořit o systémové, a tedy trvalejší změně, neboť jedny volby, natož jeden průzkum potenciálu politických stran v tomto ohledu nejsou průkazné.

„To, zdali jde o trvalou tendenci nebo pouze nahodilost, naznačí krom jiného i podzimní volby, avšak ani po nich nebudeme ještě moci s určitostí hovořit o trvalé změně v poměru sil v pravé časti stranické soustavy,“ uzavírá Pavel Šaradín.