Sněmovna bude mít do plánovaného sloučení výborů kontrolního a petičního zatím sedmnáct výborů. Rozhodla dnes o jejich vzniku a současně beze změn potvrdila jejich složení dle návrhů poslaneckých klubů. Předsedy a další funkcionáře výborů si mají jejich členové volit ve čtvrtek, kdy bude druhá schůze dolní komory na den přerušena.

Strany chystané vládní trojkoalice se zatím nedokázaly s opozicí shodnout na tom, kterým výborům a komisím budou v nadcházejících čtyřech letech předsedat. Podle neoficiálních informací koaliční strany, které mají ve sněmovně většinu sto osmnácti křesel, v první nabídce navrhly, aby ODS získala osm předsednických křesel, ČSSD šest, TOP 09 a Věci veřejné po třech a KSČM jedno předsednické křeslo, a to pravděpodobně právě v čele sloučeného petičního a kontrolního výboru. Petiční výbor v minulých volebních obdobích vedla Zuzka Bebarová-Rujbrová, poslankyně za KSČM.

ČSSD chce, aby zastoupení ve vedení výborů odpovídalo síle jednotlivých politických stran podle výsledku voleb, které těsně vyhrála. Také komunisté, kteří získali víc poslanců než Věci veřejné, chtějí více než jen jedno předsednické křeslo. „Nepřipadá nám jako přijatelné, že bychom jako strana, která získala ve volbách nejvíce procent, měli mít méně míst v čele výborů a komisí než ODS. Dostali jsme nabídku na šest míst, zatímco ODS by jich měla osm," řekl serveru iDnes.cz šéf poslanců sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

ČSSD by podle serveru mohla vést hospodářský výbor, mandátový a imunitní výbor či výbor pro obranu a bezpečnost, v jehož čele by mohl zasednout exministr vnitra František Bublan, který ve čtvrtek provede členy výboru volbou vedení.

Jisté křeslo předsedkyně výboru organizačního má z titulu funkce podle zákona o jednacím řádu sněmovny její předsedkyně Miroslava Němcová (ODS), podobně místopředsedy výboru budou místopředsedové sněmovny.

V případě dalších výborů bylo sněmovnou zatím schváleno pouze to, že petiční a kontrolní výbor do jejich sloučení novelou zákona o jednacím řádu sněmovny budou mít patnáct stejných členů. Patnáctičlenné budou také výbory volební, pro evropské záležitosti, ústavněprávní a zemědělský. Patnáctka poslanců tvoří také sněmovní mandátový a imunitní výbor, o jehož vzniku sněmovna rozhodla již na své ustavující schůzi před dvěma týdny.

Nejpočetnější budou naopak třicetičlenné výbory rozpočtový, organizační, hospodářský a pro obranu a bezpečnost. Třiadvacet členů budou mít výbory pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pro veřejnou správu a regionální rozvoj a pro zdravotnictví. Výbory pro sociální politiku, pro životní prostředí a zahraniční budou osmnáctičlenné.

Sněmovna navíc zřídila šest stálých komisí, jejich členy navrhnou poslanecké kluby podle poměrného zastoupení stran ve sněmovně do dnešních večerních hodin. Patnáctičlenné budou komise pro práci kanceláře Poslanecké sněmovny a pro rodinu a rovné příležitosti, sedmičlenné potom sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS, pro kontrolu použití operativní techniky policie, kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství a pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu.

KSČM navrhuje zřídit stálou komisi pro ústavu. „Existuje již ve druhé komoře a týká se ústavy a procedur. V této době, kdy se objevují různé návrhy, je taková komise potřeba," uvedl Filip s tím, že koalice chce například zavést přímou volbu prezidenta či klouzavý mandát. Podle Filipa nemůže tyto ústavní novely posuzovat ústavně právní výbor, neboť má na starosti i běžné sněmovnou schvalované zákony. O zřízení komise budou poslanci hlasovat, až bude návrh na programu jednání.