Deník Referendum Domov

Lídři formující se koalice občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných ve středu v noci předstoupili po více než sedmihodinovém jednání před novináře s očekávaným výsledkem vyjednávání ohledně rozdělení ministerských postů. Poměr křesel ve vládě bude šest pro ODS, pět pro TOP 09 a čtyři pro VV.

Relativně silnou pozici by měl mít premiér Nečas. Před novináři uvedl, že bude mít na starosti koordinaci reforem rozpočtu včetně daní, zdravotnictví a sociálních věcí včetně důchodů. Občanští demokraté obsadí ve vládě dále ministerstvo spravedlnosti, které povede stranický místopředseda Jiří Pospíšil. Ministrem životního prostředí se stane čerstvě zvolený místopředseda občanských demokratů Pavel Drobil, ministerstvo zemědělství povede nynější náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Ministerstvo průmyslu a obchodu pak připadne ekonomickému expertu ODS Martinu Kocourkovi.

Věci veřejné povedou vedle ministerstva vnitra obsazeného Radkem Johnem dále ministerstvo školství, v jehož čele bude místopředseda Věcí veřejných Josef Dobeš, ministerstvo pro místní rozvoj získaly VV pro Kamila Jankovského a ministerstvo dopravy pro poslance a svého sponzora Víta Bártu.

TOP 09 obsadí vedle ministerstva zahraničí, které povede jejich předseda Karel Schwarzenberg, všechny klíčové reformní resorty. Podle Schwarzenberga strana převezme asi nejtěžší břímě v souvislosti s plánem rozpočtových škrtů. „Vzali jsme to vědomě na sebe jako strana, která říkala, že rozpočtová odpovědnost je největší priorita," řekl. První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek obsadí dle očekávání ministerstvo financí. Ministrem práce a sociálních věcí bude místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, ministrem zdravotnictví Leoš Heger a ministrem kultury pak berounský starosta, zubař Jiří Besser.

Protievropská referenda hladce, ostatní obrace
Rozdělení ministerstev dle očekávání potvrdilo ústup z dominantních pozic občanských demokratů. Jejich historicky nejslabší volební podpora se zrcadlově promítla do rozložení resortů. Vedle toho, že ODS v podstatě ve všem ustoupila svým koaličním partnerům, když jim přenechala všechna jimi požadovaná ministerstva, bude pro ODS zcela novou zkušeností také to, že nemá ve vládě většinu svých ministrů.

To je potenciálně destabilizující faktor fungování vlády, který bude klást nebývale velké nároky na schopnost dohody mezi jednotlivými formacemi. Podle Pavla Šaradína budou muset politici ODS pochopit, že jejich dosavadní politika uzavřenosti se vyčerpala. Čeká je tak poprvé vládnutí, jejímž průvodním jevem bude nutnost brát ohledy na koaliční partnery a jejich menšinové zájmy.

Jiří Pehe nepochybuje o tom, že budoucí vláda pravého středu bude nestabilní: „A to z několika důvodů. Poprvé nebude tvořena jednou velkou dominantní stranou a dvěma malými satelity, nýbrž třemi subjekty střední velikosti. Vzhledem k stále bídné politické kultuře nemůžeme za daného rozložení sil očekávat hladké vládnutí,“ myslí si Jiří Pehe.

Občanští demokraté sice původně chtěli o rozdělení resortů vyjednávat z pozice síly, avšak tu již nemají. Podle Jiřího Pehe se nakonec může ukázat – zdánlivě alibistické – rozhodnutí přenechat klíčová ministerstva TOP 09 jako chytrý tah. „Pokud by Kalousek byl ministrem financí, jenž by sbíral politické body na úsporných opatřeních a současně by občanští demokraté obsadili ministerstva, kde naopak nějaké finance budou třeba, tratili by v očích veřejnosti. Takto půjdou skutečně veškeré reformní úspory na vrub TOP 09,“ myslí si Jiří Pehe.

Rozdělení ministerstev celkem jasně napovídá, že nejvlivnějším subjektem nové vlády bude TOP 09, jejíž program bude určující pro politiky financí, práce a sociálních věcí, zahraničí i zdravotnictví. TOP 09 tak má v kompetenci resorty, kde kabinet čekají nejdůležitější reformní i rozpočtové kroky.

Z toho pak logicky plyne, že nejvlivnějším mužem nové vlády a české politiky obecně nebude premiér Petr Nečas, jehož vlastní politická strana obsadí pouze méně důležité resorty, nýbrž ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Petr Nečas tím, že dopředu zcela vyloučil koalici s ČSSD, snížil vyjednávací sílu své ODS: k dohodě s TOP 09 a Věcmi veřejnými byl vlastně odsouzen předem. Při jednáních mu nakonec nezbylo než ustoupit, protože si z žádných variant nevybíral.

Nejvíce destabilizujícím prvkem vlády budou zřejmě populistické Věci veřejné. Jejich předvolební sliby – tu levicové, tu pravicové – nemohly být ostatně naplněny v případě jakéhokoli vládního angažmá. Je tedy logické, že v pravicové vládě budou nuceni ustoupit z mnoha programových priorit, jejichž naplnění by bylo reálné ve vládě se stranami levice.

Tento fakt si uvědomují i špičky Věcí veřejných. Podle Parlamentních listů si strana nechala pro vnitřní potřeby zpracovat průzkum, jenž způsobil lavírování Věcí veřejných v posledních dnech. Podle více než dvou třetin respondentů jsou Věci veřejné ochotny pro svou účast ve vládě ustoupit ze svých předvolebních slibů.

Pro Radka Johna, donedávna údajně nejdůvěryhodnějšího politika v zemi, jsou ale čísla v průzkumu mnohem tvrdší. Jako vhodného kandidáta pro post ministra vnitra jej vidí pouhá čtvrtina dotázaných, téměř dvě třetiny lidí pak mají opačný názor. Vzhledem k blížícím se obecním a senátním volbám, ve kterých mají – především v Praze – Věci veřejné nemalé ambice, jsou tato čísla varováním.

Vedle personálních záležitostí vyjednavači stran připravujících vládní trojkoalici se již shodli na většině bodů budoucího vládního programu. Lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných ze sedmi kapitol uzavřeli definitivně zatím tři: životní prostředí, zemědělství a venkov, zahraniční politiku a obranu a kapitolu právo, spravedlnost, veřejná správa, byrokracie a korupce. Z rodící se koaliční smlouvy a programového prohlášení je zřejmé, že právě Věci veřejné prosadily nejméně předvolebních priorit.

Vedle jiných programových priorit rodící se vlády je pozoruhodná dohoda na zrušení funkce ministra pro Evropskou unii, snaha o prosazení schválení české výjimky z Lisabonské smlouvy a především sporná klauzule o vypsání referenda vždy v případě zásadní změny v oblasti přesunu kompetencí z České republiky na Evropskou unii.

Věcem veřejným se tak do koaličních dohod podařil prosadit kontroverzní bod vypisování referend vždy v případě delegování kompetencí z národní úrovně na úroveň Evropské unie. Vedle toho prosadily Věci veřejné povinnost vypisování obecných referend, což je institut, který je velice konfliktní především pro občanské demokraty, neboť ODS obecné referendum vždy odmítala.

Navržený kompromis ovšem myšlenku zcela znehodnocuje: spočívá v tom, že podepíše-li 250 tisíc obyvatel petici, vláda bude muset předložit návrh ústavního zákona o vypsání referenda ve znění petice do parlamentu, který rozhodne o tom, zda se referendum bude nebo nebude konat. V parlamentu bude k tomuto bodu volné hlasování, tedy koaliční strany nebudou nuceny hlasovat jednotně.

Okolnost, že zatímco o konání obecného referenda rozhodne parlament na základě znění petice 250 tisíc občanů, o vypsání referenda ve vztahu k předávání kompetencí směrem k EU rozhodne vláda ukazuje pravou tvář představ Věcí veřejných o přímé demokracii.

Euroskeptická vláda
Bez zajímavosti není, že proti tomuto bodu koaličního vyjednávání vystupoval předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, jehož postoj k integraci Evropské unie byl vždy pozitivní. Nakonec ustoupil s tvrzením, že se v nejbližších letech beztak žádná nová smlouva vypracovávat nebude. „A i kdyby, o tom, zda bude představovat zásadní změnu, rozhodne vláda ještě předtím, než by došlo k onomu plebiscitu. Je tu tedy pojistka," vysvětloval Karel Schwarzenberg.

Tento moment koaličních vyjednávání naznačuje posunutí těžiště v zahraničněpolitickém směřování České republiky blíže k euroskeptické pozici. Občanští demokraté si účelovým euroreferendem pouze řeší svůj problém, kterým je dodnes nevyjasněná politika této formace vůči Evropské unii a jeho schválením pouze alibisticky předávají kompetence voličům navzdory faktu, že jsou dlouhodobými odpůrci referend.

Jak správně v posledním Respektu poznamenala Kateřina Šafaříková, klíčoví muži nynější ODS Nečas a nový místopředseda, budoucí ministr obrany a obhájce výstavby amerického radaru u nás Alexandr Vondra mají euroskeptické instinkty a celkem otevřeně v minulosti mluvili o tom, že s dalším přenášením pravomocí na Brusel nesouhlasí.

Aniž by zahraničněpolitické směřování České republiky bylo předmětem předvolebních slibů, je patrné, že právě se formující koalice nebude prohlubovat spolupráci České republiky s Evropskou unií, a to navzdory Karlu Schwarzenbergovi. Je ostatně symptomatické, že o výhledu přijetí eura doposud nepadlo ani slovo.

Nekompetentní ministři
Většina ministerstev bude podle statutárního místopředsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky obsazena čistě na základě politického rozhodnutí bez jakýchkoliv odborných vazeb budoucích ministrů na problematiku jednotlivých resortů.

„Vládě tak hrozí nedostatek kompetence, a tím i zvýšené riziko chybných rozhodnutí pří správě státu. Jde zejména o personální obsazení ministerstva práce a sociálních věcí, zemědělství, kultury, školství, dopravy a vnitra,“ uvedl Bohuslav Sobotka v prohlášení ČSSD.

Například Jaromír Drábek, jenž má usednout v čele ministerstva práce a sociálních věcí působil od roku 1992 v Hospodářské komoře ČR, v letech 2002 až 2008 byl jejím prezidentem a v roce 2008 byl jmenován jejím čestným prezidentem a stal se předsedou Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR. V minulosti se mimo jiné několikrát vyjádřil o nutnosti zjednodušení právních předpisů pro podnikatele a živnostníky, kritizoval například nepřehledné podmínky pro vstup do podnikání.

Absolvent Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině Ivan Fuksa, jenž dostane na starost obhajobu zájmů zemědělců, působí pro změnu v dozorčích radách České exportní banky a ve společnostech ČEZ, EGAP a Letiště Praha. Vít Bárta, jenž dostane post ministra dopravy, obdržel titul JUDr. na bratislavské Akademii policejního sboru, založil a spoluvlastní v loňském roce největší ryze českou bezpečnostní agenturu a třetí největší bezpečnostní službu působící na území ČR.

Ministrem kultury se pak stane vystudovaný stomatolog a zástupce TOP 09 Jiří Besser, jenž poprvé prokázal svou politickou intuici v létě roku 1989 vstupem do komunistické strany. Před šesti lety se pak za Liberální a reformní stranu ucházel neúspěšně o senátorské křeslo. Nepostoupil tehdy do druhého kola. Ministrem školství nakonec bude vystudovaný psycholog a vydavatel časopisu Pražan Josef Dobeš, bývalý člen dozorčí rady Bártovy bezpečnostní agentury.

Radek John ministrem vnitra
Jako nejspornější se nicméně jeví obsazení ministerstva vnitra. Podle Bohuslava Sobotky vzbuzuje obsazení tohoto resortu předsedou strany Věci veřejné, jež je skrze svého sponzora, poslance a nominovaného ministra dopravy Víta Bártu úzce napojena na bezpečnostní agenturu ABL, podezření z možného střetu zájmů.

„Tím, že navzdory svým veřejně publikovaným pochybnostem svěřil premiér Nečas tento resort Věcem veřejným, zpochybnil hned na počátku závazky své vlády v oblasti boje s korupcí,“ myslí si Bohuslav Sobotka.

Jiří Pehe si také myslí, že nejkontroverznějším momentem rozdělování resortů je důsledné trvání Věcí veřejných na obsazení ministerstva vnitra. „Otázkou totiž je, z jakých důvodů na jeho obdržení tolik usilovali? Taktéž nezapomínejme, že občanští demokraté mají na vnitru poměrně hodně svých lidí, kteří se budou Radku Johnovi dívat pod ruce,“ uvažuje Jiří Pehe.

Sobotka ve svém prohlášení zdůraznil, že je nezbytné, aby se v zájmu omezení korupce a střetu zájmů firmy vlastněné podnikateli Vítem Bártou a Kamilem Jankovským neucházely v příštích čtyřech letech o žádné veřejné zakázky, a to ani formou možných subdodávek.

„Nemělo by dojít k opakování příběhu bývalého ministra Aleše Řebíčka z ODS, jehož podnik díky veřejným zakázkám zázračně zvýšil svůj obrat právě v době, kdy Aleš Řebíček zastával v Topolánkově vládě funkci ministra,“ upozorňuje Bohuslav Sobotka.

„Vzhledem k tomu, že Věci veřejné nejsou politickou stranou, nýbrž klubem s podnikatelským záměrem, je pravděpodobné, že v momentě, kdy získají své dividendy, z vlády odejdou. Očekávám, že tato vláda nevydrží po celé funkční období,“ uzavřel komentář pro Deník Referendum politolog Jiří Pehe.

Navzdory učiněným kompromisům, jejichž výsledkem je rozdělení ministerských pozic, zůstává stále otázkou, jak dlouho vládě vydrží zdánlivě pohodlná většina sto osmnácti poslanců. Vládu tvoří tři subjekty a kterékoli dva mohou spolu přehlasovat ten třetí. Už výsledek koaličních jednání napovídá, že vznikla aliance TOP 09 a VV proti ODS. Jak rychle se bude pnutí hromadit a zda by mohlo vést až k předčasnému rozložení koalice, napoví nadcházející měsíce.