Deník Referendum Domov

Před časem jsem tu napsal, že neznám osobně žádného voliče Věcí Veřejných. V reakci na to jsem jednoho osobně potkal, o dalších mi napsali moji známí či známí mých známých. Pokud bych na základě jejich poznámek měl sestavit profilového voliče (a bude to profil velmi, velmi subjektivní), jedná se o lidi ve středním věku, převážně technického vzdělání ve středním managementu různých firem, jejichž vztah k politice se odehrává především v pasivní konzumaci. Tedy středostavovského voliče par excellence, který podle všeho volil „véčkaře“, protože se prezentují jako firma, mají firemní strukturu a integrují v sobě firemní systém odpovědnosti s plnou parádou procesů (viz vnitrostranická referenda – nejde o to, že jsou to referenda, jde o to, že je to čitelný proces). Volili tedy cosi, co alespoň budí zdání transparentnosti, ekonomické racionality a odpovědnosti (všeho, čeho se stranám zprava doleva a zase zpátky před volbami nedostávalo).

Věcně vzato by tedy volba VV demonstrovala fakt, že si část voličů přála, aby politika probíhala podle pravidel řízení firmy. Vyjádřila představu, že politici by měli o státě uvažovat jako o firmě a podle toho s ním zacházet. Občané jsou klienti; pokud nejsou klienti spokojeni, měl by “někdo” letět, pokud má firma přebytek, musí investovat do svého rozvoje a tak dále. Srozumitelné, hladké a zářivé. Vše lze vyčíslit a optimalizovat. Mezi legitimní optimalizace patří samozřejmě i přesun celých oblastí z veřejné do soukromé správy. Původně jsem měl za to, že hlídky VV jsou skutečně protofašistickým zábleskem, nicméně teď už si to nemyslím – outsourcing bezpečnosti i školství.

Pokud nahlédneme volbu Věcí Veřejných takto, zdá se, že jen dotáhli do konečné podoby politické strategie ODS a ČSSD a kromě obchodního marketingu samotné kampaně vytvářejí sami sebe jako marketingový produkt podle potřeb klienta – voliče. S důrazem na zisk, samozřejmě, klienta i sebe. Zda je to znamení k totální proměně politické kultury či jen přechodná fáze, to se teprve uvidí. Pro začátek bude možná stačit přestat „véčkařům“ vyčítat, že jsou marketingový produkt. Je to jako vyčítat komunistům, že jsou komunisté, nebo socialistům, že jsou socialisté. Místo toho bude dobré zaměřit se na to, zda jejich firemní strategie je opravdu tak výhodná, jak se představuje, nebo zda se jedná jen o další, ještě máslovější máslo.