Po více než jedenácti letech ve vedení ODS byl místopředseda strany Petr Nečas letos v březnu postaven do zatím nejtěžší role ve své politické kariéře. Po rezignaci předsedy ODS Mirka Topolánka se nejprve stal novým volebním lídrem a později převzal i vedení celé strany. Porážce v květnových volbách do sněmovny ale nezabránil, ODS dokonce dostala nejméně hlasů ve své historii. Přesto má pětačtyřicetiletý Nečas šanci stát se novým premiérem plánované vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV); prezident Václav Klaus jej v pátek pověřil jednáním o sestavení většinového kabinetu.

Nečas převzal vedení ODS v situaci, kdy strana citelně v preferencích zaostávala za vedoucí ČSSD a do sněmovních voleb zbývalo zhruba dva měsíce. Bývalý ministr práce a sociálních věcí přitom jako řadový místopředseda nebyl logickým nástupcem odstoupivšího předsedy — za standardních okolností by stranu měl vést první místopředseda David Vodrážka. V situaci hrozící volební porážky však výkonná rada sáhla k volbě politicky mnohem zkušenějšího Petra Nečase.

Již v den voleb vítězná ČSSD oznámila, že vidí skepticky možnost účasti své strany v nové vládě poté, co TOP 09 i Věci veřejné odmítly spolupráci s ČSSD. Nečas pak v čele ODS zahájil jednání s TOP 09 a VV, ve středu 2. června tyto tři strany, které mají ve sněmovně většinu sto osmnáct mandátů, podepsaly společné prohlášení, že se pokusí vytvořit vládní koalici.

Nečas do ODS vstoupil krátce po jejím vzniku v říjnu 1991 a je nejvýraznějším představitelem jejího křesťansko-konzervativního křídla. Zpočátku se věnoval bezpečnostním otázkám, postupně se ale přeorientoval na oblast sociálních věcí. Když v prosinci 2008 na kongresu ODS oznamoval kandidaturu na místopředsedu, nabídl se delegátům jako „ideový šerpa" a „první na myšlení".

Politologové hodnotili Nečasovy šance nejednoznačně. Na jednu stranu je mu vytýkán nedostatek charismatu a přirozeného „vůdcovství", na druhou stranu má ale image politika, který není spojen s žádným korupčním skandálem. Jeho konzervativní postoje by také mohly k ODS přivést zpátky voliče, kteří přešli k TOP 09. Nečas má navíc korektní vztahy s prezidentem Klausem, který se s ODS rozešel kvůli nesouhlasu s politikou Topolánkova vedení.

Vystudovaný fyzik Nečas patří mezi politiky, kteří do parlamentních lavic zasedli již krátce po ukončení školy — poslancem se poprvé stal v roce 1992 v 27 letech. Byl tehdy členem zahraničního výboru a zaměřil se na otázky NATO a obrany. V letech 1995 až 1996 byl prvním náměstkem ministra obrany.

V květnu 1997 nejprve přijal a vzápětí z rodinných důvodů odmítl místo ministra vnitra. Tato váhavost byla Nečasovi často v médiích připomínána — zejména jeho vystoupení na tiskové konferenci, kdy slíbil, že je připraven přinést do fungování ministerstva vitalitu a energii a prohlásil: „Buďto se na této funkci jako politik udělám, anebo se na ní prostě oddělám."

V roce 1998 se začal vedle obrany zabývat i sociální problematikou — podle jeho slov to bylo na žádost tehdejšího předsedy Klause, neboť v ODS byl po odchodu části straníků do Unie svobody nedostatek odborníků na tuto oblast.

V roce 1999 se Nečas poprvé stal členem nejužšího vedení ODS a udržel se v něm nepřetržitě už přes jedenáct let. V prosinci 2002 usiloval i o místo předsedy ODS, prohrál však právě s Mirkem Topolánkem — ve druhém kole voleb získal 168 hlasů, když pro Topolánka hlasovalo 179 delegátů.

Po kongresu v roce 2004 byl dva roky prvním místopředsedou strany, pozici druhého muže ve straně ale v roce 2006 musel přenechat pražskému primátorovi Pavlu Bémovi. Letos v dubnu byl pověřen řízením ODS až do volebního kongresu.

Od září 2006 do května 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí a současně místopředsedou v obou vládách Mirka Topolánka. Jako ministr prosadil především výrazné změny v celém sociálním systému a zahájil neoliberální penzijní reformu.

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti. Vystudoval fyziku na dnešní Masarykově univerzitě v Brně. Pracoval jako výzkumný a vývojový pracovník v Tesle Rožnov (1988-1992). Je ženatý a má čtyři děti.