Mladí voliči — a kde je Strana zelených?

Jan Beránek

Na právě proběhlých volbách je několik zajímavých momentů: vysoká účast mladých lidí, přelétavost voličů pravicových stran a výsledky Strany zelených. Ta si může ze stávající situace vzít ponaučení a stát se skutečnou alternativou.

Nemám rád davy a tlačenice, nechci proto ani zahušťovat prostor zase nějakým dalším psaním na téma parlamentních voleb. Jejich výsledek se mnou dosti otřásl, ale omezím se jen na dvě poznámky k tématům, o nichž jsem jinde zatím mnoho nečetl.

Zdá se, že k volbám přišlo nebývale mnoho mladých lidí a prvovoličů. Alespoň tomu průběžně nasvědčovaly informace z volebních místností a potvrdil to exit poll zveřejněný agenturou SC&C. Její výzkum ukazuje, že prvovoliči — mladí lidé od osmnácti do jednadvaceti let — dali největší počet hlasů straně TOP 09 (29 %), následované ODS (18 %) a VV (15 %), zatímco ČSSD připadlo pouhých 9 % a Straně zelených 4 %.

Jak je možné, že se mladí občané tolik přiklánějí ke konzervativním a neoliberálním stranám? Jejich politika přece zvýhodňuje bohatou elitu společnosti, do které studenti nebo čerství absolventi jistě nepatří. Placené školství, omezení práv zaměstnanců vůči firmám, snížení podpory pro lidi bez zaměstnání nebo pro mladé rodiny, stejně jako třeba privatizace a zdražování veřejných služeb logicky odporují nejen jejich osobním zájmům, ale také v tomto věku obvyklé touze pro spravedlivějším uspořádání společnosti. Pokud ovšem vůbec lze mluvit o mladé revoltě, pak byla obrácena proti levicové politice a ČSSD.

Prvním vysvětlením je výhra marketingu nad obsahem. Marketing neprohrál, jak na příkladě ČSSD dovozuje Jan Macháček v Respektu; to jen neobstála jeho primitivní a vulgární podoba. Překvapivě velký počet hlasů pro TOP 09 a VV, které nejsou politickými stranami v pravém slova smyslu, ale projektem řízeným po způsobu firmy, dokládá opak. Obě strany postavily svůj úspěch pouze na jedné či dvou známých tvářích a profesionálním marketingu.

Pokud jde o program VV, volič se kromě pár povrchních hesel nic nedozvěděl. A v případě TOP 09 je to snad ještě horší, když se Miroslav Kalousek, který jako ministr stál u rekordního zadlužení naší republiky, prezentoval a následně získal důvěru coby kvalifikovaný strážce státní kasy proti zadlužování.

Podobně bez skrupulí tyto strany hrozily příkladem Řecka, a to navzdory faktu, že tuto zemi na pokraj dnešního bankrotu dovedla právě pravicová vláda. Dalo by se tedy možná říci, že mladí lidé nemají trpělivost či zájem hledat nějaké souvislosti a pronikat k podstatě věci, a proto se spokojí s líbivou a povrchní fasádou. Dají se pak velmi snadno zmanipulovat, jak ukazují neslavné příklady Hitlerjugend nebo svazáků.

Druhým vysvětlením, které mne napadá, je to, že program strany TOP 09 znají , ale že jim pojetí politiky, která ještě více zvýhodňuje bohaté a úspěšné na úkor slabších a chudších a kterou prezentuje král českého klientelismu Kalousek, vyhovuje.

Znamenalo by to, že už i takto mladí lidé sázejí na individuální sobectví, sílu korupce a víru, že právě oni se dostanou mezi elitu — a je jim protivná představa, že by se během své kariéry měli zatěžovat nějakou solidaritou se slabšími nebo empatií k těm, kterým se pro podobný úspěch nedostává předpokladů nebo štěstí.

Obě hypotézy, jak je tak od soboty promýšlím, jsou ovšem důvodem ke značné depresi.

S mými úvahami na toto téma přímo souvisí i Strana zelených a její debakl. Kdo jiný než právě zelení by měli být schopní mladé lidi oslovit a inspirovat — a zároveň využívat veškerý svůj omezený vliv ke zlepšování předpokladů společnosti ke kritickému myšlení, ke kvalitní komunikaci a k zodpovědnému, informovanému jednání jednotlivců?

Jenže Strana zelených po čtyřech letech působení ve sněmovně a ve vládě získala stejný počet hlasů jako ve volbách roku 2002, kdy ji vedli tuneláři Emil Zeman a Dalibor Vachulka. Členové a příznivci SZ se teď například na Facebooku ujišťují, že „Green Is Not Dead“, nicméně bez brutálně upřímné analýzy toho, proč se ocitli v současné situaci, jsou mrtví na více než jedno volební období.

Předseda Liška svádí výsledek na celkovou situaci a vnější okolnosti. Nemá ale pravdu, když například v rozhovoru s Pavlem Barochem tvrdí, že „mladí mohli volby rozhodnout, jenže nepřišli“. Oni totiž přišli a rozhodli ve prospěch TOP 09, zatímco pro Stranu zelených jich hlasovala pouhá čtyři procenta.

Odpověď na otázku, proč tomu tak bylo, musí zelení hledat hlavně sami u sebe. Podobně se musí zamyslet nad druhým velkým fenoménem letošních voleb, kdy rekordní počet voličů dal přednost dosud neznámým stranám; zjevně proto, že ty stávající hluboce zklamaly jejich důvěru.

Ke správné analýze příčin svého fiaska musí zelení v otevřené diskusi dojít sami. Můj názor však je, že fatálně doplatili na dvě strategické chyby.

První byla orientace na pravicového, liberálního voliče, který se nejčastěji vyskytuje v  pražských salonech. Tuto podobu straně v roce 2005 vtisknul Martin Bursík. Pomohla sice jednorázovému vzestupu ve volbách roku 2006, jenže jak ukazují předchozí příklady jepičích životů malých liberálních seskupení (ODA, Unie svobody, Naděje, Cesta změny, Evropští demokraté atd.), přízeň této skupiny voličů je stále přelétavější: letos dali přednost TOP 09, pro rok 2014 počítejme s novým překvapením.

Strana zelených se v tomto profilu znovu a znovu utvrzovala často hloupým vymezováním se proti ČSSD a levici obecně. Že pak byla logicky jako pravicově-liberální vnímaná i v letošních volbách, nám dokládají volební výsledky v jednotlivých krajích. Jedině v Praze překročila přes tři procenta, a se ziskem 4,78 % dosáhla dvojnásobku celostátního výsledku — naopak na Jižní Moravě, která v letech 2003 až 2005 bývala její hlavní baštou, zůstal zisk Strany zelených podprůměrný.

V ústeckém kraji, kde kandidátku vedl Martin Bursík, získala Strana zelených dokonce méně hlasů než nacistická Dělnická strana; lídr Bursík skončil prostřednictvím preferenčních hlasů mezi tamními zelenými kandidáty až třetí.

Kromě toho Strana zelených po celé čtyři roky zklamávala naděje, že právě ona je slušnější alternativou, která bude usilovat o změnu zdiskreditovaného systému. Snaha být u moci za každou cenu začala vstupem SZ do vlády s Čunkem a Topolánkem, která stála na většině získané vydíráním a korupcí dvou sociálně demokratických poslanců.

V kabinetu pak zbylé roky pokračovala popíráním svého programu i zásad: podporou amerického radaru, porcování rozpočtového medvěda, rovných daní, privatizace zdravotnictví, zavádění školného, dalších dálnic a jaderných reaktorů, až po podraz na Vladimíra Špidlu při volbě Evropského komisaře. Příkladů jsou desítky, možná stovky.

Aby bylo jasno, netěší mě to ani trochu: ty čtyři nastávající roky budou pravděpodobně velmi krušné. Nicméně právě drtivá porážka Strany zelených a její návrat do stavu před rok 2003 je příležitostí k tomu, aby obrodila svůj program a našla nové osobnosti, které dokáží lidem předložit vizi jiného, lepšího a spravedlivějšího světa.

Budeme-li mít štěstí, přirozeným partnerem se jí na cestě k němu může stát ČSSD, které se nyní také otevírají dveře k reformě v kultivovanou a progresivní levicovou stranu.

    Diskuse
    DR
    May 31, 2010 v 7.03
    Prvovoliči
    Velmi souhlasím, obzvláště s analýzou debaklu SZ. Jen krátká poznámka k neoliberálnímu fandovství prvovoličů. Nelze nevidět, že se výrazně prodlužuje "mládí", mladí zakládají rodiny v průměru později, později se také osamostatňují. Jeden můj kolega okomentoval výsledky tzv. studentských voleb poměrně trefně: "To se jim to hlasuje, když bydlí doma u rodičů a živí je maminčiny buchty." Myslím, že fakt, že značná část prvovoličů ještě na vlastní kůži neprošla žádnými existenčními problémy může hrát poměrně významnou roli při definování jejich priorit.
    PS
    May 31, 2010 v 7.33
    Jan Beránek: Jak velká je šance, že se SZ zreformuje, kdy už teď existují na FB skupiny "podporuji Ondřeje Lišku," které mají více než tisíc příznivců a současní vlivní v zelených chtějí podle všeho ve svém směru pokračovat?
    Dušan Radvanovič: já jsem ještě pořád člověk, který je z větší míry kryt penězi rodičů, a s touhle Vaší teorií nesouhlasím. Přečtěte si Silent Revolution od Ingleharta. Naopak zajistění hmotných potřeb by mělo mladé lidi motivovat k tomu, aby neřešili peníze a zaměřili se spíše na jiné hodnoty...
    May 31, 2010 v 7.49
    To, že "Strana zelených po celé čtyři roky zklamávala naděje, že právě ona je slušnější alternativou, která bude usilovat o změnu zdiskreditovaného systému," a že "v kabinetu pak zbylé roky pokračovala popíráním svého programu i zásad" si stále uvědomují právě jen ti, které SZ zklamala už samotným vstupem do vlády. Ve straně samotné a v neziskovkách (snad s výjimkou Greenpeace) přežívá dojem, že bylo zelené vládní angažmá vcelku úspěšné, že se v podstatě všechno dařilo (jen kdyby ČSSD nepotopila vládu), a že tak úžasné, otevřené a schopné ministerstvo životního prostřední jako pod Bursíkem ČR nikdy neměla.

    Dlouhodobě jsem toho názoru, že dokud někdo nevezme materiál, ve kterém sami zelení bilancují své úspěchy a neúspěchy a nerozbije jej věcně (ale ne ideologicky, opravdu věcně) na pardť, lidé ve SZ nebudou principiální kritiku výše uvedeného typu brát vážně.

    A ještě k těm letošním prvovoličům: domnívám se, že je to přesně naopak, než píše autor – tedy ne v tom nedostatku vhledu, tam si myslím má JB pravdu, ale v otázce sobectví. Jak jsem tak pozoroval okolo sebe, voliči TOP považovali svůj výběr vesměs za projev odpovědnosti a solidarity - nehlasovali pro sebe, ale pro všechny. Ten argument zadlužování byl ohromně silný. Bylo úplně jedno, že s ním přišel právě Kalousek a že v Řecku to bylo složitější, protože právě Kalousek měl oddlužení jasně v programu. Levice si s ním nedokázala vůbec poradit... a ostatně ani my ne.
    LV
    May 31, 2010 v 10.24
    Mladí
    Obávám se, že mladí voliči (do cca 35 let) hlasovali na základě: marketingové manipulace (TOP byla skutečně v tomto ohledu "nejšikovnější"), ideologického apriorismu (levice="komunismus", který neprožili), neznalosti a minimální životní zkušenosti (zkuste s nimi mluvit, mají pocit, že žijí v přebujelém sociálním státě, který živí mnoho "nefakčenků" - a také jsou mezi nimi dost rasisti, jen se s nimi dejte do řeči), sobectví (proč my bychom jednou měli platit na někoho jiného...) a ze spokojenosti, protože jejich rodiče je pochopitelně podporují jak umí a zatím jsme tu stále ještě měli sociální stát, který nikoho jen tak nepustí "pod most"... Suma sumárum po r. 1989 vyrostla generace buržuů s holým zadkem a můžeme si za to sami, vždyť je to naše výchova...
    May 31, 2010 v 16.26
    sobectví?
    Už jsem dnes vedl několik osobních diskusí o tom, jestli je moje hypotéza o slepou víru lidí v marketing a případné roli sobectví správná, nebo jde o ideologické předsudky. Na základě několika sond, které jsem ve svém okolí (mám poměrně mnoho známých s nyní výrazně odlišnými politickými postoji) provedl, se mi to bohužel potvrzuje.

    a) ke slepé víře: typická odpověď "no já jsem volil TOP09, politice sice vůbec nerozumím, ale oni to říkají správně"

    b) k sobectví: i lidé z rodin s malými dětmi a dokonce i ti, kteří jsou aktivní v občanských sdruženích, často tvrdí: "my děláme svou práci dobře, musíme se nechat ocenit", "kdo si není schopen vydělat, je to jeho chyba", a obecně vyjadřují touhu taky tak zbohatnout, jak to vidí kolem sebe - a příkladů lidí, kteří berou svoji práci jako poslání a dělají ji opravdu nezištně, je čím dál méně; a pokud jde o nedostatek solidarity a empatie mezi mladými, příznačné jsou statisíce fanoušků zavrhujících nemohoucí důchodce...
    LV
    May 31, 2010 v 18.05
    bohužel
    Ano, také mám podobné zkušenosti. Učím na jedné vysoké škole a se studenty se bavím (také) o politice a společnosti - těch příležitostí k otevřené debatě je mimo výuku dost. Mám vysledováno, že tato generace: 1. mnohem méně čte a méně se zajímá o věci, které nejsou právě "jejich" problémem; 2. je pragmatičtější - méně ochotna k osobní oběti, altruismu...solidaritě; 3. materialističtější - vyrostla v době, kdy se všechno poměřuje pouze ziskem a finančními náklady... A to není právě nejlepší předpoklad, aby mladí rozuměli hodnotám sociální demokracie, sociálně-křesťanským a "zeleným" (a sdíleli je). Budeme ale sklízet plody vlastní výchovy, na to bychom neměli zapomínat.
    DR
    May 31, 2010 v 18.49
    Nejsem si jistý, jak moc jste na dnešní mladou generaci přísný, pane Vodičko, jestli se spíš nejedná o klasické generační rozdíly. Obávám se, že tohle není nic výjimečného. Pochybuji, že by materialismus a neochota k osobní oběti nebyla běžná i v době mládí jejích rodičů za normalizace. Občas si při té příležitosti vzpomenu na knížku sociologa Iva Možného Proč tak snadno...
    Dobrý den, psala jsem tady o tom již několikrát, takže se nebudu příliš opakovat, ale myslím, že skutečně těmito symptomy se přicházející generace ve veliké míře vyznačuje. Jejich krédem je být "bez iluzí" (celkem logicky, když vyrůstají mezi reklamami, v tom je to krédo vyrostlé skoro přímým tahem z pudu sebezáchovy), což ke všem těmto projevům vede. A co hůř, otevírá to to, čeho jsme svědky: schopnost se jimi nechat totálně obloudit.
    LV
    May 31, 2010 v 21.13
    Jenom buďme přísní. Na sebe pak zejména, pochopitelně.
    Inu, generační rozdíly to jistě jsou, však právě o těch hovoříme. Ano, nenastalo to ze dne na den a generace jejich rodičů je právě ta, která je vychovala. Správně připomínáte prof. Možného. Ovšem obávám se, že tento proces se jenom prohlubuje a v debatách se svými studenty se sám sebe často ptám, jak by se oni zachovali 17. listopadu 1989. Obávám se, že by jich byla ještě výraznější menšina, než nás tenkrát... Ale třeba bychom byli příjemně překvapení a doufám, že ještě budeme...
    May 31, 2010 v 23.32
    Ještě jeden aspekt
    Myslím, že vedle různých důvodu nevolení Zelených, které jsou v Honzově textu nebo v reakcích obsaženy, je zde ještě celkové protestní naladění těchto voleb, které se spojilo s kolektivní iracionální potřebou hledání nějakého nového "východiska z ekonomické krize". SZ to "nové" už letos představovat nemohla a v dominanci ekonomických témat této kampaně se oproti zejména TOP09 (která ostatně převzala na Zelené louce pěstovaného K.Schwarzenberga) musela jevit sice stejně vpravo, jako TOP09, ale v ekonomii méně kompetentní. Převedení témat voleb na ekonomiku - jak na to upozorňuje výše Petr Jedlička - s sebou také neslo i měřítko a proporce v rámci celé společnosti: pravice nabízela recept na celou ekonomiku (jak nedojít do Řecka), levice neplacení 30 Kč u lékaře a Zelení - svoji čistotu. Aniž navíc reflektovali, jaký důsledek mělo pro tuto jejich kvalitu poslední vládní angažmá. Aktuální situace také zvýraznila, že při takto rozvrženém vážení veličin ztrácejí svojí váhu i výrazné veřejné osobnosti s určitým morálním kreditem, které si stoupli na "zelenou misku" - definitivní vyčerpání tohoto kreditu je myslím v České společnosti také novum a jistě to bude mít své následky i do budoucna.
    June 2, 2010 v 9.02
    a kde je Strana zelených?
    ... neodešli, mílé děti, umřeli ...
    + Další komentáře