↗

Argument, že lidé jsou za práci během svátků dostatečně kompenzováni vyšší odměnou, je falešný. Mnozí zaměstnanci by totiž upřednostnili volný den se svými blízkými. Nikdo jim ale nedá možnost volby. Foto FB Byznys pro společnost

Snahu prosadit, aby větší obchody zůstaly otevřené i během svátků, maskují podporovatelé změny zákona poukazováním na komfort spotřebitelů. Ve skutečnosti je jediným smyslem této úpravy umožnit zaměstnavatelům vydělávat a zbavit se precedentu zkracování pracovní doby.

Pro spotřebitele totiž není žádný problém nakoupit si den před svátkem, což je zažitá praxe u nás, ale také v řadě dalších zemí. Například v Německu či Rakousku jsou obchody zavřené nejen o svátcích, ale také každou neděli a žádná apokalypsa se přitom neděje.

Koho se však změna zásadně týká, jsou zaměstnanci, kterých se nikdo neptá, zda chtějí či nechtějí svátky trávit v práci. Z mého malého průzkumu v obchodech, kde nakupuji, vyplynulo, že zaměstnanci si přejí být doma se svými blízkými, kteří si užívají volna.

Každý, komu vadí zavřené obchody o svátcích, by se proto měl zamyslet, zda by se sám dožadoval toho, aby místo volného dne musel být v práci. Mohli bychom se tedy zeptat poslanců ODS, zda si přejí jednání Poslanecké sněmovny během svátků. Živě si dokážu představit, jak by se na to tvářili.

Konzervativní útok na tradice

Společenský význam svátků spočívá v tom, že vystoupíme z obvyklého řádu všedních dní, věnujeme se sobě, našim blízkým, tradicím, máme prostor přemýšlet o smyslu svátku, získáváme možnost odpočinout si a nabrat sil do dalšího období.

V důsledku předložené úpravy by nemalé množství lidí mělo právě naopak ještě méně času než dnes. V této souvislosti stojí za pozornost, že za úpravu bojují poslanci ODS. Je očividné, že konzervativci svůj konzervatismus uplatňují velmi instrumentálně a oportunisticky. Zaštiťují se sice ochranou tradiční rodiny, když odmítají manželství pro homosexuální páry, ale v tomto případě naopak preferují zisky obchodníků nad zájmy rodin, které by chtěly sváteční dny trávit pospolu.

Na trhu práce platí, že když lidé dosáhnou příjmu zajišťujícího důstojnou životní úroveň, před dalším růstem příjmů upřednostňují větší množství volného času. Tato hranice může být u každého z nás jiná, každopádně ale nemůžeme paušálně přijímat pravicový argument, že lidé jsou za práci během svátků dostatečně kompenzováni vyšší odměnou. Zaměstnanci navíc ani nemají možnost volby, zda budou doma, nebo půjdou do práce.

Návrh poslanců fakticky prodlužuje délku pracovní doby části pracujícím, což je přesný opak trendu, který je v dnešním světě žádoucí. S růstem produktivity práce by se totiž pracovní doba měla postupně zkracovat, a navíc lze očekávat, že čím dál tím více lidí bude upřednostňovat více volna před vyšším výdělkem.

Návrh poslanců ODS se tedy snaží bojovat s trendy, které nedokáží porazit, a tak se je ve jménu modly neoliberalismu alespoň snaží zpomalit.