Jurečkova sociální reforma. Zase návrat do roboty?

Daniela Ostrá

Pod heslem „konec zneužívání dávek“ prosadila někdejší Nečasova vláda povinnost veřejné služby jako podmínku čerpání podpory v nezaměstnanosti či dávky v hmotné nouzi. Zrušil ji až Ústavní soud. Marian Jurečka nyní chystá něco podobného.

V listopadu 2012 Ústavní soud veřejnou službu pro nezaměstnané zrušil. Za uvedených podmínek byla podle něj v rozporu se zákazem nucené práce a dalšími právy. Ministr Jurečka nyní přichází se stejným nápadem, ale tváří se, že jde o něco jiného. Foto FB Úřad vlády ČR

Konec zneužívání sociálních dávek, sjednocení více podpor do jedné a větší motivace pro ty, kteří nemohou najít práci. To si slibuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka od změn v sociálním systému. Už jsme to ale jednou slyšeli.

Drábkova asociální reforma

V roce 2011 připravovala TOP 09, stejně jako dnes i tehdy vládní strana, reformu sociálního systému. Na starost ji měl Jaromír Drábek, který později rezignoval kvůli korupčním skandálům svého prvního náměstka Vladimíra Šišky.

Tehdejší vládní strany — ODS, TOP 09 a Věci veřejné — argumentovaly podobně jako dnes. V červenci 2010 nastupující ministr Drábek veřejnosti sdělil: „Čas chci využít k prověření zneužívání sociálních dávek. Lidé se nemusí bát žádných nesociálních opatření.“

A výsledek? Úředním rozhodnutím se zázračně uzdravily tisíce lidí a přišly tím o výhody plynoucí z držení průkazu ZTP. Přišli tak o bezplatné jízdné v MHD, slevy ve vnitrostátní přepravě, možnost obsazení vyhrazených míst v hromadné dopravě nebo o příspěvek na mobilitu, který kompenzuje náklady nutné na zajištění dopravy.

Byla také zavedena veřejná služba po dvou měsících pobírání podpory v nezaměstnanosti. Pro tyto krátkodobě nezaměstnané to znamenalo strávit neplacenou službou až polovinu týdenní pracovní doby, tedy dvacet hodin týdně. Kdo odmítl, přišel o podporu v nezaměstnanosti i o dávku v hmotné nouzi.

Jak to fungovalo v praxi? Řada lidí docházela na místa, kde ve skutečnosti nebyla žádná práce. Jenom proto, aby si úřad odškrtl splněnou povinnost. Uchazeči o zaměstnání namísto toho mohli čas věnovat hledání skutečné práce.

Znám případy z okresních měst, kde nezaměstnané posadili za přepážku rovnou na recepci úřadu práce. Návštěvníci úřadu se jich dotazovali na odborné věci v domnění, že jde o informační servis. Výsledkem byla frustrace lidí vykonávajících veřejnou službu i naštvání těch, kteří čekali informace. Ani větší města nedokázala vyčlenit pracovníky, kteří by osoby vykonávající veřejnou službu patřičně zaškolili a efektivně budou rozdělovat práci.

Jurečkově reformě hrozí stejný debakl

V listopadu 2012 Ústavní soud veřejnou službu pro nezaměstnané zrušil. Za uvedených podmínek byla podle něj v rozporu se zákazem nucené práce a dalšími právy. Podle doposud pravidel platných nesmí úřad práce nikoho do práce nutit, je dobrovolná. Pro udržení dávky je totiž možné vykonávat i další aktivity, navíc existuje možnost si prací přivydělávat.

Ministr Jurečka nyní přichází se stejným nápadem, ale tváří se, že jde o něco jiného. Ve skutečnosti ale hrozí, že i člověk, který téměř dosáhl důchodového věku a nemůže vzhledem ke znevýhodnění na trhu práce najít zaměstnání, bude nucen trávit bez nároku na odměnu čas zametáním chodníků v oranžové vestě.

Svůj záměr avizoval ministr Jurečka již v srpnu loňského roku. Obrázek snědého muže s lahví alkoholu doprovodil textem „Konec zneužívání dávek“. Jaká je realita? Podle různých analýz dochází ke zneužití dávek v řádu promile, maximálně procenta, a to z celkového objemu 190 miliard korun (souhrn veškerých podpor bez starobních důchodů).

Přitom podle odhadů odborníků se v rámci korupce a „provizí“ ve veřejných zakázkách ročně „ztratí“ až 75 miliard korun. Je zřejmé, že vláda musí se změnami začít někde úplně jinde.