↗

Prezident Andrej Duda plně podle scénáře své mateřské strany nejedná. Spíše se snaží hrát na obě strany. Foto Janek Skarzyński, AFP

I když se v pondělním prvním zasedání Sejmu ukázalo, že vznikající koalice pod vedením Donalda Tuska má pohodlnou většinu, prezident Duda využil svého ústavního práva a pověřil sestavením vlády představitele Práva a spravedlnosti Mateusze Morawieckého.

Své rozhodnutí Andrzej Duda už dříve vysvětloval tím, že žádná strana nezískala většinu, a tudíž pověří představitele formace, která získala v říjnových volbách nejvíce hlasů. Zároveň tvrdil, že ostatní strany nemají podepsanou koaliční smlouvu ani nominace na ministry. Prezident dále prohlásil, že pokud Morawiecki nezíská důvěru, nebude zdržovat sněmovní nominaci na premiéra.

Koaliční smlouva však už od minulého týdne existuje a oproti polským zvyklostem je i veřejná. V programové části má celkem dvaadvacet relativně obecných bodů, jako například návrat transparentnosti státních financí nebo odpolitizování státních firem. Dva body se věnují klimatickým změnám a životnímu prostředí. Smlouva počítá i s odlukou církve od státu a nápravou veřejnoprávních médií.

Mezi dalšími body dohody je zvýšení platů státních zaměstnanců, zlepšení kvality a dostupnosti zdravotnictví. Smlouva obsahuje rovněž bod „posílení práv žen“, čili zneplatnění nálezu ústavního soudu z roku 2020, čímž by se situace vrátila k „potratovému kompromisu“ z devadesátých let. Druhá část koaliční smlouvy zmiňuje výčet protiprávního jednání vlády Práva a spravedlnosti od nepotismu po protiústavní kroky, která je třeba postihnout. Vzniknout mají parlamentní vyšetřovací komise, pracovat má státní zastupitelství.

Do vlády nakonec nevstoupí novolevicová strana Razem, která ale podpoří její vznik. Tato strana požadovala jedno procento HDP na výstavbu bytů, osm procent na zdravotnictví a tři procenta HDP na školství a vědu. I bez sedmi poslanců této strany bude mít koalice pod vedením premiéra Donalda Tuska pohodlnou většinu 241 poslanců z 460. Spekuluje se také o přeběhlících z Práva a spravedlnosti.

V pondělí 13. listopadu 2023 se konalo první zasedání Sejmu a Senátu zvoleného před měsícem. Noví členové parlamentu složili své sliby, premiér Morawiecki po shrnutí osmi let vlády Práva a spravedlnosti podal demisi.

První střet mezi Právem a spravedlností a ostatními stranami nastal v otázce volby maršálka, tedy předsedy Sejmu. Strany tvořící se koalice navrhly Szymona Hołowniu z koalice Třetí cesta, PiS navrhla předchozí předsedkyni Elżbietu Witek. Hołowniu nakonec podpořili i poslanci Konfederace a zvítězil v poměru 265 ku 193 hlasů.

Witek, kterou za předchozí praxi výrazně kritizovala opozice, neuspěla ani ve volbě na místopředsedkyni Sejmu. Novými místopředsedy se stali Monika Wielichowska (Občanská koalice), Dorota Niedziela (Občanská koalice), Włodzimierz Czarzasty (Nová Lewice), Piotr Zgorzelski (Třetí cesta) a Krzysztof Bosak (Konfederace). Pro Bosaka nehlasovala část stran nové koalice, ale získal hlasy PiSu.

Sejm také schválil zvýšení počtu místopředsedů z pěti na šest. Nová sněmovní většina tak neupírá post místopředsedy z nominace PiSu, protiví se jen Elżbietě Witek. PiS zatím stojí na pozici, že nikoho jiného nechce navrhnout.

Po zasedání Sejmu prezident Andrzej Duda sestavením vlády pověřil Mateusze Morawieckého. Prezident Duda hraje tak trochu na obě strany, sice podle scénáře své mateřské strany, ale ne zcela. Na pověření svého kandidáta měl čtrnáct dní od prvního zasedání Sejmu, učinil to ovšem hned týž den.

Mateusz Morawiecki má nyní dalších čtrnáct dní na sestavení své vlády a exposé programového prohlášení v Sejmu. Následně se hlasuje o důvěře vládě, kde stačí prostá většina hlasů za nadpoloviční účasti poslanců.

Právo a spravedlnost se neustále snaží do své vlády lákat koaliční partnery, hlavně lidovce (PSL). Jak ukázalo pondělní hlasování, nemůže počítat ani s Konfederací. Hned na prvním zasedání se navíc zmenšil poslanecký klub Práva a spravedlnosti na 191 poslanců, když si vlastní kruh založili tři poslanci hnutí Kukiz’15. Ti zatím plánují hlasovat společně s PiSem, může to ovšem být počátek rozpadu pravicového tábora.

Pokud Mateusz Morawiecki nezíská důvěru, začíná běžet další čtrnáctidenní lhůta, tentokrát pro Sejm. Nejméně desetina poslanců (46) může navrhnout kandidáta a Sejm hlasuje o pověření premiérem. Poté se opakuje scénář z prezidentského kroku —sestavení vlády, hlasování o důvěře.

Zatím tedy vše ukazuje na to, že v prosinci by mohl začít vládnout premiér z let 2007—2014, předseda Občanské platformy Donald Tusk.