V odborné obci, mezi politiky ale i mezi laickou veřejností se vždy v čase kolem voleb ve zvýšené míře diskutuje nad změnou volebního systému.

V živé paměti ještě je záměr Václava Klause a Miloše Zemana z časů opoziční smlouvy zavést většinový volební systém. Naopak mnohé z malých stran pokládají současný systém za diskriminační a chtěli by v něm prvky proporčního systému posílit, anebo přímo zavést striktně proporční podobu přepočítávání hlasů na mandáty.

Základní rozdíly obou systémů stručně vysvětluje infobox v levém sloupečku vedle článku. Spor mezi oběma přístupy není u nás dosud rozřešený.

„Česká republika potřebuje posílit většinové prvky volebního systému, protože jednou z funkcí voleb je vygenerovat stabilní většinu, která nese o odpovědnost za vládnutí. Dlouhodobě jsou u nás těsné volební výsledky, což znemožňuje efektivně vládnout,“ řekla Deníku Referendum senátorka za občanské demokraty Alena Venhodová.

Oproti tomu zastánci poměrného volebního systému argumentují obrovskou nespravedlností většinových voleb, neboť počet mandátů jednotlivých stran hrubě zkresluje jejich volební zisky. Volání po zavedení většinového systému dle jejich argumentů neustane, dokud se mnohem demokratičtější a spravedlivější poměrný systém nedočká důkladné reformy.

Obdobná reforma byla jedním z hlavních témat letošní volební kampaně ve Velké Británii. Na podporu poměrného volebního systému vzniklo masivní hnutí občanské společnosti. Naopak příklady občanských iniciativ za zavedení většinového volebního systému nejsou z vyspělých demokracií s proporčním volebním systémem známy.

Pravdou je, že primární a zdaleka nejpodstatnější funkcí zákonodárného sboru je zrcadlit názorové rozložení ve společnosti. V praxi by to mělo znamenat, že procento obdržených mandátů by mělo být shodné s procentem obdržených hlasů.

Český volební systém do Poslanecké sněmovny je sice klasifikován jako poměrný, avšak jeho metoda přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje menší strany na úkor velkých. Jinak řečeno není striktně poměrný. Navíc jeho uzavírací klauzule fakticky není pětiprocentní. Například v Karlovarském kraji se tradičně rozděluje mandátů pouze pět, uzavírací klauzule je tu tedy vysoko nad deseti procenty.