Studenti patřili k jedné z cílových skupin předvolebních slibů politických stran současné vlády. Ještě jako opoziční politici vyhlašovali dnešní ministři, že je třeba kvůli mladé generaci zastavit zadlužování státu, a tvrdili, že vědí, jak postupovat a rozhodně přitom nebudou zvyšovat daně.

Současná debata o daních, která ze strany vlády představuje spíše permanentní krizovou komunikaci než deklarované promyšlené návrhy, musela zklamat každého, kdo vládním slibům věřil. ODS je náhle svolná zvyšovat v podstatě jakékoli nepřímé daně, jen aby se nezvýšily daně lidem s nadprůměrnými příjmy a podnikatelům. Uvažuje dokonce o zavedení nových odvodů zaměstnanců. Ještě před nimi však přišli na řadu studenti.

Zrada na mladých voličích

České studentstvo patří v mezinárodním srovnání k nejméně podporovaným v Evropské unii co do výše i rozsahu podpory. Od roku 2012 zůstává dotace na jídlo v českých menzách 17 korun na porci, ačkoli ceny od té doby podstatně vzrostly. Současná koalice také omezila slevy na hromadnou dopravu, čímž si studenti připlatili o 25 % více. Ani to však podle vlády nestačilo a nyní by mělo dojít ke zdanění studentských stipendií a zrušení daňové slevy na studentské výdělky.

Zdanění stipendií má státní kase získat kolem 33 milionů ročně, zrušení daňové slevy 340 milionů. Dohromady jde o částku odpovídající 0,19 % z dubnového schodku státního rozpočtu ve výši 200 miliard. Z toho je jasné, že zvýšení zdanění studentů nemůže nijak řešit problém zadlužení, ale zásadně přispěje ke zhoršení životních podmínek mladých lidí.

Ti budou muset k dosažení svých dnešních příjmů strávit delší čas v práci — jako by nestačilo zdražování kolejí a nájmů. Finanční tlak se nutně podepíše na vzdělávacích výsledcích. Mladí lidé budou mít také méně peněz na rozjezd kariéry či podnikání, což dále zbrzdí celou ekonomiku a budoucí státní příjmy.

Vláda hazarduje s politickou participací mladých

Důsledky vyššího zdanění mladých lidí však nemusí být jen v ekonomické rovině, ale i v politické. Přetrvává-li od roku 1989 problém malého zájmu mladých lidí o politiku, těžko situaci prospěje, když se budou mladí cítit politiky zneužiti a podvedeni — což se bude jistě týkat i části těch, kdo v posledních volbách strany současné vládní koalice volili.

Kromě hněvu a pocitů zrady můžeme proto očekávat také pokles zájmu o politickou participaci. V současné situaci představuje jen těžko pochopitelná snaha ODS zabránit zvýšení zdanění nadprůměrných příjmů na standardní evropskou úroveň hazard se zájmem obyvatel o politiku. Negativní následky můžou být dalekosáhlé.

Návrh na zdanění stipendií navíc ukazuje, že ODS je ochotna jít i na hranu ústavnosti. Ubytovací stipendium totiž fakticky představuje sociální dávku a Ústavní soud už v minulosti s ohledem na Listinu práv a svobod deklaroval, že dávky se danit nesmí. Pokud vláda a následně i Sněmovna návrh přijmou, zákon nejspíš poputuje k Ústavnímu soudu.

Vláda musí nalézt odvahu

Špatnou situaci státního rozpočtu nemůžou vyřešit tupé škrty. Vláda by měla nalézt odvahu a hledat peníze tam, kde je jich dostatek, a neobírat o ně nespravedlivě ty, kteří nemají nazbyt. Inspiraci, kde by se politici mohli porozhlédnout, poskytl prestižní časopis The Economist. V České republice je podle jeho výzkumu hned po Rusku druhý největší počet miliardářů, kteří vděčí za své bohatství „kamarádskému“ vztahu se státem.

Podle časopisu můžeme mluvit o klientelistickém kapitalismu, protože počet miliardářů zbohatlých skrze napojení na stát je více než těch, kteří se bez státní pomoci museli obejít. Neexistuje žádný důvod, proč na podnikání klientelistických miliardářů neuvalit speciální sektorovou daň a umožnit jim tak splatit předchozí „laskavost“ státu. Díru ve státním rozpočtu by to spravilo bezpochyby lépe než nesmyslné odírání studentů.