↗

Normalizovat rasistickou SPD pomáhají na komunální úrovni dnes všechny demokratické strany s výjimkou Pirátů. Foto Facebook SPD

V komunálních volbách ve větších i středně velkých městech po celé zemi posílilo rasistické hnutí SPD Tomia Okamury. Někde získalo i více než patnáct procent hlasů a proniklo i do zastupitelstev měst, kde dosud její politici nebyli zastoupeni, včetně hlavního města Prahy.

Mnohde se SPD stává i součástí obecních koalic, především ve spojení s ANO. V takových městech to může mít reálný vliv na politiku přístupu k sociálně slabším a vyloučeným lokalitám, i v symbolické podpoře napadené Ukrajiny.

SPD je silně centralizovaná organizace, staví na celostátních tématech a namísto lokálních osobností je spojena především s lídrem Tomiem Okamurou. I proto se já dosud v komunálních volbách nijak zvlášť nedařilo. Nyní si však SPD připsala slušné zisky v řadě statutárních i okresních měst. Okamurovcům tomu mnohde pomáhaly koalice s Trikolórou či Svobodnými, ale někde také s ČSSD nebo KSČM.

Ve statutárních městech okamurovci získali přes deset procent — samostatně či ve spojení s ultrapravicovými partnery či s „levicí“ — v Ostravě, Olomouci, Liberci, Ústí nad Labem, Havířově, Mostě, Frýdku-Místku, Děčíně, Chomutově, Teplicích, Karlových Varech, Prostějově, Přerově a v Jablonci nad Nisou. Nejvíc se SPD tedy dařilo především v regionech na severu Čech a severu Moravy, kde proniklo do zastupitelstev všech statutárních měst vyjma Třince. Zde ovšem vůbec nepostavilo kandidátku.

To je rozdíl oproti komunálním volbám před čtyřmi lety, kdy se SPD nedostalo do zastupitelstev ani mnohých měst, kde nyní uspělo jasně i s více než desetiprocentním ziskem — jako v Liberci, Mostě či Karlových Varech. Kromě nich také v Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích či Mladé Boleslavi. Jinde se jen tak tak přehouplo přes pět procent.

Celkově SPD tentokrát získalo v komunálních volbách 492 mandátů — což je sice stále podstatně méně než v případě dalších parlamentních stran KDU-ČSL, ODS, STAN či ANO, oproti výsledku SPD před čtyřmi lety jde však o posílení o 334 mandátů. Na komunální úrovni je nyní SPD, co do počtu získaných mandátů, silnější než TOP 09 či Piráti.

SPD „civilizují“ odpadlíci z ODS

Podle politologa Lukáše Jelínka bylo pouze otázkou času, kdy se SPD bude po centrální politice etablovat i v té komunální. Za jeho úspěchem podle něj stojí tři faktory. „Za prvé, nervózní atmosféra ve společnosti, jež v době všemožných krizí nahrává zastáncům radikálních názorů. Za druhé, výběr kandidátů SPD. Leckde jsme viděli na jejích kandidátních listinách lékaře, učitele i ředitele škol, vědce, tady profese, které bývají takzvanými názorovými vůdci. Za třetí, spolupráce s Trikolorou či Svobodnými. Strany, za nimiž stojí především odpadlíci od ODS, ‚civilizují‘ SPD, uvádějí ji do ‚salonů‘ a stavějí most k tradiční pravici,“ vyjmenovává Jelínek.

Podle politologa Jana Charváta SPD představuje pro část lidí v době zhoršující se situace více či méně autentickou možnost, jak své znepokojení vyjádřit ve volbách. „Současně platí, že komunální politika je jiná než politika parlamentní, na komunální úrovni jde často o osobní vazby a lidé volí konkrétní osoby, někdy bez ohledu na stranu, za kterou kandidují,“ dodává politolog.

Výrazné posílení na úrovni velkých a středně velkých měst pro Okamurovo hnutí znamenají často první příležitost podílet se na vedení radnic. Vítaným partnerem je hlavně pro hnutí ANO, svého opozičního partnera ze Sněmovny.

V Děčíně spolu ANO a SPD vytvořilo dvojkoalici v čele se současným primátorem Jiřím Andělem (ANO), jehož náměstkem pro vyloučené lokality je zdejší lídr kandidátky SPD, současný Okamurův poslanec a někdejší poslanec a místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.

SPD najdeme i v koalici se zelenými a TOP 09

V nedalekém krajském Ústí nad Labem se zase pod hlavičkou pokračujícího primátora Petra Nedvědického (ANO), spojilo vítězné ANO a SPD, a k většině jim dopomohli přeběhlíci z ODS a Ústeckého fóra občanů. Trojkoalice ANO, SPD a Svobodných povládne také v třicetitisícovém jihomoravském Znojmě, kde to vedlo k odstoupení některých zastupitelů na protest právě proti spojenectví s okamurovci. SPD se účastní koalice i v podobně velké slezské Orlové, tam pro změnu v alianci s ANO, Trikolórou a ČSSD.

Ve středně velkých a menších městech se SPD bude podílet na koalicích v severočeských Lounech spolu s ANO, ČSSD a Lounskými patrioty a v Holešově na Zlínsku, kde vzniklo tragikomické seskupení Koalice pro Holešov (TOP 09 a Zelení - Piráti vstup do koalice odmítli) s ODS, ČSSD a právě hnutím SPD. To na holešovskou radnici proniklo vůbec poprvé, stalo se jazýčkem na vahách mezi blokem kolem současného starosty Rudolfa Seiferta (Koalice pro Holešov) a vítězným hnutím ANO, a nakonec bude součástí vládní většiny a v Holešově bude mít také místostarostu.

A spolupráce dnešních celostátně vládních stran s SPD se nevyhýbá ani Praze. Koalice ODS, TOP 09, ANO a Nezávislých se na Praze 15 opírá o podporu zastupitelů za SPD.

Zde se tak hodí zmínit, že zmíněné koalice s mnohde značně posíleným SPD nemusí stát na formální koaliční spolupráci, ale i právě na neoficiálních spojenectvích. V městské části Brno-střed, zatížené vyšetřováním policejní kauzy Stoka, koaliční strany ANO a ODS, jejichž politiků se kauza dotýká, odstřihli od funkce předsedkyně kontrolního výboru pirátskou političku, která na existenci korupční chobotnice upozorňovala, aby do jeho čela zvolili nominanta SPD.

„SPD je nenáročným partnerem. Poněvadž chce ukázat, že umí řídit i města, je náchylná ke kompromisům a nezvyšuje svoji cenu. Není ale náhodou, že v Ústí, Děčíně i Znojmě ji ke spolupráci přizvalo politicky nevyhraněné hnutí ANO, kterému chybí zábrany typické pro ideově založené strany,“ vysvětluje vznik koalic s SPD po celé zemi politolog Lukáš Jelínek.

„Výmluvné už bylo koketování Babiše s Okamurou, když vedl vládu. Znovu se tak ukázala blízkost protestních hnutí žonglujících s populismem,“ dodává. Obě dvě protestní hnutí ale podle Jelínka riskují. ANO, že se voliči mezi ním a SPD budou přelévat. SPD pak ztrátu antisystémové pověsti.

Přísnost na chudé a ukrajinské vlajky pryč

Otázkou je, jak se podobná spojenectví projeví na politice dotčených měst. V případě Děčína dostal Jaroslav Foldyna do kompetence vyloučené lokality. V rozhovoru pro dezinformační web Parlamentní listy dlouholetý poslanec uvedl, že jeho prioritou bude nalezení náhradního řešení po zrušení bezdoplatkových zón ústavním soudem a zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi.

Uvedl, že chce využít vlivu, který má při tvorbě celostátní legislativy jako poslanec. Chce prý ochránit „drtivou většinu slušných lidí“ před „nepřizpůsobivými“, které označil za  „s prominutím různé smažky a nemakačenka“.

Jinak se projevil nástup nové politiky v Lounech, kde nová koalice s účastí ANO, SPD i ČSSD sundala z radnice ukrajinskou vlajku. Byť vedení radnice ubezpečovalo, že jde o formalitu a město nadále podporuje ukrajinský boj proti ruské agresi, sám předseda Tomio Okamura se lounským aktem nové koalice chlubil na svém Facebooku, když napsal, že jde o jeden z „prvních výsledků pro SPD velmi úspěšných komunálních voleb.“

„Zastupitelé SPD se stali součástí vládnoucích koalic v městech a obcích po celé republice. Z radnic mizí ukrajinské vlajky a nahrazují je české,“ hlásal svému publiku v příspěvku. „Je možné, že se daná města budou měnit, zrovna na Děčín jsem poměrně zvědavý. Současně ale platí, že lidé zvolení za SPD budou pod drobnohledem vedení strany, a ne všichni budou z tohoto dohledu spokojení,“ říká politolog Jan Charvát.