↗

Ve Francii pocházejí dvě třetiny energie z jaderných elektráren. Občanští aktivisté proti tomu dlouhodobě protestují. Foto FB Sortir Du Nucléare Bugey

Ruská agrese na Ukrajině přiměla evropské země, aby co nejrychleji omezily svou závislost na ruských fosilních palivech. To se ovšem neobejde bez prudkého snížení spotřeby energie. Letos v červenci představila Francie svůj strategický plán, jehož čtyři pilíře tvoří energetické úspory, zvyšování energetické účinnosti, urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a podpora jaderné energetiky.

„Společně se musíme zamyslet nad úsporami… Připravíme plán, který povede k nižší spotřebě,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron při svém červencovém projevu, v němž reagoval na vzrůstající obavy o energetickou stabilitu země. Jeho vláda si vytyčila cíl snížit do roku 2024 spotřebu energie o 10 % oproti roku 2019.

V rámci úsporného balíčku Francie plánuje urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, a to legislativními úpravami, které zjednoduší proces výstavby a zavádění nových větrných či solárních elektráren. Země tak chce napravit svůj nesplněný závazek, že do roku 2020 zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů na 23 %. Jako jediná země Evropské unie tehdy svého strategického cíle nedosáhla.

Francouzský kabinet se rovněž rozhodl podpořit vývoj a výstavbu jaderných reaktorů, které v zemi produkují přibližně dvě třetiny elektrické energie. Macron již dříve prohlásil, že Francie se v oblasti inovací v tomto odvětví dostane na vrchol.

Jaderná energie jako bezpečnostní riziko

Uran používaný k výrobě jaderného paliva pochází převážně ze zemí, v nichž vládnou poloautoritářské režimy nebo které se potýkají se složitými hospodářskými a politickými obtížemi. Asi devět desetin uranu dovezeného do Francie se těží v Nigeru, Kazachstánu a Uzbekistánu. Dvě posledně jmenované země mají velmi těsné vztahy s Ruskou federací.

Role záporožské elektrárny v současných rusko-ukrajinských bojích poukázala na bezpečnostní hrozbu, kterou se může jaderná elektrárna stát v době války. Nemusí se nutně jednat o katastrofický scénář výbuchu a úniku radiace. Významné energetické zdroje jsou velmi často strategickým vojenským cílem. Jejich ovládnutím lze protistranu vydírat a omezit dodávky energie do sítě, což dolehne na domácnosti i hospodářství.

Jaderné elektrárny v době extrémního sucha a horka

Dalším argument proti jaderné energetice představují nezvykle vysoké teploty a mimořádné sucho, způsobené klimatickou změnou. Voda se v některých francouzských oblastech stává vzácným zdrojem. Sucho ovlivňuje průmyslovou výrobu, turismus a energetiku. Asi ve stovce obcí letos v létě přestala téct z kohoutků voda.

Chladicí věže jaderných elektráren využívají značné množství vody. Jestliže je průtok v tocích nedostatečný, je nutné omezit výrobu v jaderných blocích nebo je úplně odstavit. Toto léto byla již čtyřem jaderným elektrárnám udělena výjimka ze zákona, který stanovuje nejvyšší povolenou teplotu vody vypouštěné z chladicích zařízení. Nadměrně ohřátá voda přitom negativně ovlivňuje říční ekosystém a urychluje výpar vody v ní.

Výše uvedené argumenty v posledních měsících nabyly na významu a musí být zohledněny v diskuzi o úsporném plánu a veřejných investicích do jaderné energetiky. Je výstavba a vývoj nových reaktorů skutečně tím nejzodpovědnějším řešením pro zajištění stability a bezpečnosti francouzské energetiky, nebo je to jen vytloukání klínu klínem?