Znovu SPOLU, ale ne tak docela: ODS, KDU i TOP 09 doufají v další volební triumf

Vojtěch Petrů

Ač v loňských sněmovních volbách společná kandidátka ODS, KDU-ČSL a TOP 09 jasně uspěla, pro letošní volby to platit nemusí. Nejen proto, že sama povaha lokálních kandidatur je jiná, ale také proto, že dvě menší strany postupně slábnou.

Někde raději sami. Strany koalice Spolu zaujímají pro podzimní komunální a senátní volby různé strategie. Foto FB Spolu21

Výsledek koalice Spolu v loňských sněmovních volbách překvapil takřka všechny. Mimořádný úspěch přinesl ODS křeslo premiéra, a lidovcům největší počet sněmovních mandátů po roce 1989 a slušnou pozici ve vládě. Také TOP 09 zdvojnásobila počet svých poslanců a Markéta Pekarová Adamová se i díky tomu stala předsedkyní Poslanecké sněmovny.

Není proto divu, že se všechny tři strany na loňský úspěch pokoušejí navázat i v letošních zářijových komunálních a senátních volbách. V řadě míst či obvodů vzniknou koalice na stejné bázi a pod stejnou značkou, jako ve sněmovních volbách.

V Praze, kde koalice Spolu v loňských sněmovních volbách získala přes čtyřicet procent hlasů, se pod hlavičkou trojkoaličního projektu pokusí vrátit do vedení města občanští demokraté. Jejich poslanec a bývalý primátor Bohuslav Svoboda je hlavním vyzyvatelem dosavadního pirátského primátora Zdeňka Hřiba.

Lokální obdoba koalic Spolu bude přízeň voličů testovat také v Ostravě, Plzni, Olomouci, Pardubicích, Havířově, Frýdku-Místku, Karviné a v Karlových Varech. Ve většině statutárních měst však ODS, lidovci či TOP 09 kandidují samostatně či v jiných koalicích, do nichž někde přibírají i jiné strany — nejčastěji se jedná o STAN a Zelené.

V Brně se tak na jedné kandidátce vedené primátorkou Markétou Vaňkovou spojila její ODS s TOP 09. Koaliční lidovci se zde k partnerům nepřipojili a uzavřeli spojenectví se STAN. S Vaňkovou se tak utká o primátorský post její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle politologa Jakuba Čapka z Univerzity Karlovy ovšem fakt, že v řadě měst se na koncept spojenectví ODS, KDU-ČSL a TOP09 nepodařilo na místní úrovni navázat, nic podstatného o fungování koalice Spolu na celostátní a vládní úrovni nevypovídá. „Komunální volby se od voleb sněmovních výrazně liší. Při skládání kandidátních listin pro komunální volby hrají velkou roli osobní vazby a ambice,“ říká Čapek, který se na komunální politiku v rámci svého výzkumu specializuje.

„V mnoha komunálních obvodech nepřipadá společná kandidatura v úvahu kvůli minulým sporům,“ doplňuje. „Je důležité si uvědomit, že zatímco na celostátní úrovni se politici ve vedení jednotlivých stran celkem často obměňují, ve městech se spolu často setkávají stejní lidé posledních dvacet nebo třicet let,“ podotýká.

Do Senátu Vystrčil i Marvanová

Na společném postupu se ODS, lidovci a TOP 09 dohodli také v řadě senátních obvodů. Svého kandidáta či kandidátku koalice Spolu postaví v celkem devatenácti ze sedmadvaceti obvodů, v nichž se v září budou volby do Senátu souběžně s těmi komunálními konat.

Obhajovat svůj mandát budou s podporou koalice Spolu například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), lidovecká místopředsedkyně Šárka Jelínková, první místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin, šéf společného senátorského klubu občanských demokratů a topkařů Zdeněk Nytra či první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09). Nově se do Senátu s podporou koalice Spolu pokoušejí proniknout mimo jiné pražská radní a někdejší předsedkyně Unie svobody Hana Kordová Marvanová (nominována ODS), primátor Mostu Jan Paparega či kardiochirurg Jan Pirk (oba za TOP 09).

Na tiskové konferenci koalice Spolu k zahájení kampaně pro komunální a senátní volby, kde vedoucí představitelé ODS, lidovců a TOP 09 podepsali memorandum o společné kandidatuře v některých senátních obvodech, si předseda vlády Petr Fiala dosavadní spojenectví pochvaloval. Fakt, že koalice Spolu staví společné kandidáty v mnohých senátních obvodech, je podle něj důkazem toho, že spolupráce trojice středopravicových stran je dlouhodobá.

„Spolu není projekt na jedno použití, který by skončil hodinu po vyhlášení výsledků loňských parlamentních voleb,“ prohlásil předseda vlády. Fiala vyhlásil ambici udržet v Senátu společně s vládními partnery většinu.

Přes deklarovanou spokojenost s fungováním trojkoalice, a to ústy všech jejích účastníků, je ale nasnadě, že pod povrchem má situace k optimu daleko. Průzkumy veřejného mínění totiž nastolují otázku, zda je spolupráce skutečně prospěšná všem třem subjektům — zda z ní netěží primárně jen ODS.

Hrozba spolknutí lidovců a Topky

Květnový průzkum agentury Kantar pro Českou televizi předpověděl občanským demokratům, jež hrají ve vládě klíčovou roli, podporu 22,5 procenta při předpokladu samostatné kandidatury a jasně druhé místo za nadále dominujícím hnutím ANO. TOP 09 stejný průzkum předpověděl pouhá čtyři procenta a lidovcům 3,5 procenta. Ani jeden z menších koaličních partnerů ODS by se tak při samostatné kandidatuře do sněmovny nedostal.

Zatímco se tedy křesťanští demokraté a TOP 09 stávají na svém větším partnerovi existenčně závislými, z pohledu ODS mají význam spíše jen v tom, že ještě posilují její již tak slušnou pozici. Pokud by kandidovala koalice Spolu jako celek, předpověděl jí Kantar v květnu 28,5 procenta a jen těsně druhé místo za Babišovým hnutím.

„V zásadě ani jedna malá strana zatím neprosadila nic ze svého programu, žádnou podstatnou věc, která je součástí jejich identity. Takže úspěchy jdou zejména za ODS,“ říká k oslabování TOP 09 a lidovců a posilování ODS politolog Pavel Šaradín z Masarykovy univerzity. „Z posledních průzkumů se zdá, že občanští demokraté skutečně ‚požírají‘ voliče svým partnerům. Velkou roli v tom jistě hraje válka na Ukrajině,“ doplňuje politolog Jakub Čapek s tím, že v nově vzniklé krizi jsou nejviditelnější právě politici za ODS, ať už jde o premiéra Fialu a jeho cestu do Kyjeva nebo o ministryni obrany Janu Černochovou.

Předseda lidovců a ministr práce Marian Jurečka se však „vyluxování“ lidoveckých voličů silnějšími a mediálně viditelnějšími občanskými demokraty neobává. „Ze všech našich sil pracujeme na tom, abychom na podzim obhájili největší počet zastupitelů, které máme v komunále. Vítězství je cílem i v senátních volbách. To jsou pro nás určující parametry,“ uvedl pro Deník Referendum.

Že by její strana mimo koalici Spolu neměla budoucnost, odmítá i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Topka má řadu unikátních témat, která ji definují. Jsme jasně proevropskou stranou, včetně podpory přijetí eura, jasně a konkrétními návrhy podporujeme boj proti klimatické změně a ochranu životního prostředí, dáváme důraz na udržitelné hospodaření státu a rozvoj ekonomiky,“ vyjmenovává témata, kterými se má lišit od svých středopravicových partnerů.

„Za úspěch pro TOP 09 v komunálních volbách budu považovat obhajobu stávajícího počtu zastupitelů,“ říká Pekarová Adamová. Těch má nyní TOP 09 ze všech tří stran koalice Spolu nejméně, celkem 483.

ODS s lidovci mají na lokální úrovni dlouhodobě daleko silnější základnu. Předsedkyně sněmovny nicméně v úspěch své strany věří — a spolupráci s občanskými a křesťanskými demokraty či jiné rozličné koalice napříč zemí tomu podle ní mají napomoci.