Unijní plány na snížení pesticidů bojkotuje desítka zemí, včetně ČR

↗

I po omezení užívání pesticidů na polovinu by byl objem vypěstovaných potravin dostačující. Úskalí zemědělské výroby totiž netkví v produkci, ale v distribuci — až pětina evropských výpěstků se vyhodí. Foto WmC

Jeden z klíčových prvků Zelené dohody: plán snížit užívání pesticidů o padesát procent do konce této dekády. Legislativa má především ozdravit půdu a zvrátit úbytek druhové rozmanitosti. Podle nové zprávy ekologických organizací Pesticide Action Network (PAN) a Global 2000 je však v současnosti nevymahatelná.

Na vině má být desítka členských států včetně České republiky, které odmítají poskytnout kompletní údaje o užívání pesticidů. Podle zjištění organizací PAN a Global 2000 tak nebude možné měřit, jak a jestli vůbec k úbytku chemických přípravků skutečně dochází.

„Rada Evropské unie — konkrétně skupina deseti států — naředila návrhy Evropské komise tak, že je snižování pesticidů neměřitelné, a tím pádem i nevymahatelné. Krize klimatu a druhové rozmanitosti vyžaduje cílené monitorování na základě spolehlivých dat. Proto je zapotřebí vědět jaké pesticidy státy užívají, kde, kdy a v jakém množství […] Jinak unijní strategie připomíná míření na terč se zavázanýma očima,“ stojí v nové zprávě.

O implementaci souhrnné zemědělské strategie známé taky jako Farm to Fork (česky „Od vidlí k vidličce“) jedná Unie už přes rok. Právě omezení pesticidů je jejím pilířem. Evropská komise proto z kraje loňského roku představila legislativu, která by po členských státech vyžadovala každoroční přehled detailních statistik o užití pesticidů.

Evropské země těmito daty disponují, deset z nich však návrh Komise v neveřejném jednání upravilo způsobem, který zemím umožňuje zveřejnit pouze obecná data. Přitom právě přesnost a transparentnost jsou podle ekologů pro výrazné změny v zemědělství nepostradatelné.

Mezi „deseti diletanty“ je kromě České republiky například Maďarsko či Německo, u kterého se však má ještě projevit změna vládnoucí koalice. Zatímco předchozí vláda Angely Merkelové návrhy Komise výrazně oslabila, od nynější vlády Olafa Scholze očekávají komentátoři — především díky koalici se Zelenými — krok zcela opačným směrem. Zdali změna kurzu může nastat i v případě české vlády, zatím není zřejmé.

Budoucnost s méně pesticidy je proveditelná

Snahy o omezení pesticidů vychází z vědecké shody, že chemické přípravky způsobují mimo jiné degradaci půdy, znečištění vod, úbytek druhové rozmanitosti a škody na lidském zdraví. Podle nedávné studie publikované ve vědeckém časopise Environmental Science & Technology už objem chemického znečištění — nejen pesticidy, ale třeba i plasty — překonal únosnou mez a hrozí planetě ekologickým kolapsem. Času ničivý trend zvrátit navíc podle studie ubývá.

Zastánci dosavadního systému namítají, že pesticidy výrazně přispívají ke stabilní produkci potravin. Bez chemického zásahu jsou rostliny více závislé na výkyvech počasí a snáze podléhají extrémním teplotám, ale i chorobám či parazitům. Výrazné omezení pesticidů tak v menší či větší míře povede ke snížení celkové zemědělské produkce.

Avšak i po omezení užití pesticidů na polovinu, jak Unie navrhuje, by byl objem vypěstovaných potravin dostačující — jak vyplývá ze zvláštní analýzy evropských vědců a vědkyň. Zavedení strategie Farm to Fork podle analýzy celkovou produkci mírně oslabí, zároveň je však plně slučitelné s celounijní poptávkou.

V současnosti se totiž celá pětina v Evropě vyprodukovaných potravin vyhodí. Úskalí zemědělské výroby tak mnohdy netkví v produkci, ale v distribuci. A právě na ni by se měla Unie podle ekologů více zaměřit. Reforma unijního zemědělství, od snížení užívání pesticidů po efektivnější využití potravin, by podle nejnovějších studií prospěla nejen životnímu prostředí, ale i klimatu.