Hlavní čínské stranické médium Lidový deník (Žen-min ž'-pao) na svých anglických stránkách a na z ČLR nepřístupné sociální síti Facebook 24. listopadu zveřejnilo post citující názory od několika čínských vědců na původ covidu. Tito odborníci se domnívají, že „Wu-chan byl místem, kde byl koronavirus [SARS-CoV-2] odhalen, ale ne místem, kde vznikl“. Argumentují přitom mimo jiné nedávno publikovanou italskou studií poukazující na šíření viru v Itálii již od září 2019. Do tohoto narativu dobře zapadají také odhalení několika clusterů covidu na šanghajském mezinárodním letišti Pchu-tung a v přístavu Tchien-ťin, kde je vznik nákazy spojován s mraženým zbožím dováženým z ciziny.

K otázce se mimo jiné vyjádřil i současný vedoucí epidemiolog čínského Centra pro kontrolu nemocí Wu Cun-jou. Podle čínských odborníků to byl pouze dokonalý monitorovací systém a vyspělá technika, které umožnily „brzké odhalení epidemie ve Wu-chanu“. Což ovšem nevysvětluje, proč právě zde, v hájemství tak pokročilých technologií, došlo okamžitě k jejímu exponenciálnímu šíření. Podle Lidového deníku i přesto „všechny dostupné důkazy dokládají“, že epidemie ve skutečnosti ve Wu-chanu nezačala.

V Itálii nebo kdekoliv, jen ne ve Wu-chanu

V polovině listopadu obletěla svět další ze studií poukazující na možný výskyt nového koronaviru mimo ČLR už několik měsíců před jeho masivním šířením v čínském Wu-chanu. Italští badatelé zaměřující se na výzkum rakoviny plic publikovali předběžné výsledky studie, jež odhalila přítomnost antigenů na covid ve vzorcích odebraných asymptomatickým dobrovolníkům mezi zářím 2019 a březnem 2020.

V globální vědecké komunitě se nicméně okamžitě ozvaly hlasy upozorňující na to, že studii nelze automaticky brát jako potvrzení toho, co by tak ráda slyšela čínská vláda. Tedy že místem původu nového koronaviru nebyla ČLR, ale Evropa.

Peking se dlouhodobě snaží prosazovat narativ, jehož prostřednictvím se čínská vláda a komunistická strana pokouší zamaskovat zatajování informací, které vedlo k počátečnímu rozšíření viru po celém světě. Není proto náhodou, že stranické GlobalTimes závěry „epidemiologického šetření [nákazy z importovaného mraženého zboží] v Tchien-ťinu“ s možností, že „covid-19 byl do Wu-chanu zavlečen z ciziny“ přímo spojují. Článek mimo jiné cituje Jang Čan-čchioua, badatele z Wuchanské univerzity, který se domnívá, že „některé země mohly o lokálních výskytech onemocnění covid-19 vědět už dlouho předem, ale rozhodly se informace tajit“.

Pokud by někomu takové tvrzení znělo povědomě, doplnil ho Jang ještě prohlášením, že „oproti tomu Čína se svou k lidu obrácenou vládou a aktivním zdravotnickým personálem informace o viru veřejně sdílela“. S tímto prohlášením by se nejspíš wuchanští lékaři a lékařky v čele se zesnulým Li Wen-liangem, kteří toto „otevřené sdílení“ zažili na vlastní kůži, ztotožnili jen stěží. Stejně jako někteří nezávislí novináři a bloggeři, kteří se o dění ve Wu-chanu po jeho uzavření pokoušeli informovat. Ti nejznámější z nich jako ČchenČchiou-š‘ nebo Li Ce-chua byli zatčeni. Proti ČangČan bylo dokonce již vzneseno obvinění, za něž jí hrozí až pět let vězení.

Sami autoři italské studie přitom tvrzení, že by jejich výzkum poskytoval důkazy o tom, že virus nemá původ v ČLR, výslovně popřeli. Jeden ze spoluautorů, ředitel výzkumu italského Státního institutu pro nádorová onemocnění (INT) Giovanni Apolone, na tiskové konferenci v Miláně prohlásil, že „zjištění pouze dokládají, že epidemie nebyla v Číně podchycena včas“. Studie sama konstatuje, že „virus mohl kolovat v několika zemích již před vlastním vypuknutím [epidemie ve Wu-chanu]“.

Za svými výsledky si Italové stojí a popírají jak argumenty, že jimi odhalené antigeny mohou být reakcí i na jiné koronaviry než jen na covid-19, tak i vyjádření pozastavující se nad tím, že antigeny obsahuje 11,6 % vzorků, což je překvapivě vysoký poměr. To by však patřilo k těm pozitivnějším závěrům studie, která ve výsledku konstatuje, že se na základě tohoto výzkumu lze domnívat, že „došlo k podcenění celkového počtu případů covidu-19 […] a spolu s tím k přecenění jeho smrtnosti.“

Čínský příběh o původu covidu v ČR

Čínská propaganda čile a dlouhodobě podporuje šíření nejrůznějších konspirací, jež původ viru identifikují mimo území ČLR. Děje se tak prostřednictvím státních médií nebo aktérů na sociálních sítích nejčastěji z řad čínské diplomacie. Např. mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien již v březnu veřejně podporoval teorii, že virus do Wu-chanu přivezli v rámci Světových armádních her američtí vojáci.

Čínská média zase nadšeně vítají jakékoli studie byť jen naznačující dřívější výskyt koronaviru po světě. Vyvozují z nich obratem vlastní závěry, jako například výskyt RNA viru v odpadních vodách až měsíce před prvním oficiálně potvrzeným výskytem v Brazílii, Španělsku či Itálii. Argumentují i případy netypických zápalů plic u retrospektivně potvrzených covid-pozitivních pacientů v Paříži od prosince 2019.

Data zcela jiného charakteru má však studie vědců z Harvardu, kteří prostřednictvím satelitních snímků zaznamenali nezvyklý ruch kolem wuchanských nemocnic doprovázený zvýšenou frekvencí internetového vyhledávání symptomů odpovídajících těm, které identifikují covid. A to již od podzimu 2019. O tom však čínská média nijak neinformovala.

Nedávno se ovšem čínský narativ o původu nového koronaviru mimo Čínu posunul ještě o skok dále. A to když byl 17. listopadu zveřejněn preprint studie, kterou by měl, v případě úspěšného odborného recenzního řízení, publikovat prestižní lékařský časopis Lancet. Studie zpracovaná výzkumníky z Čínské akademie věd ve spolupráci s šanghajskou univerzitou Fu-tan a Houstonskou univerzitou v Texasu označuje za nejpravděpodobnější zemi, kde přenos viru mezi lidmi začal, Indii.

Metodologie, již vědci pro tuto studii použili, vychází z předpokladu, že na počátku nového viru lze identifikovat původní fylogenetický kořen, který by měl vykazovat nejmenší počet mutací. Takové kmeny vědci objevili v celkem osmi zemích na čtyřech kontinentech včetně České republiky, která se tak zařadila po bok USA, Ruska, Řecka, Srbska či Bangladéše jako jeden z možných zdrojů rozšíření nákazy.

Ve Wu-chanu se však podle autorů studie tento kmen nevyskytoval, čímž hypoteticky vyloučili, že by právě toto město bylo místem, kde se SARS-CoV-2 poprvé rozšířil mezi lidmi. S pomocí série dalších hypotéz pak dospěli k závěru, že místem původu je indický subkontinent, kde se podle nich mohl virus přenést na lidi během vlny veder v létě 2019.

Politizace vědeckých témat

Do Wu-chanu se podle čínských badatelů dostal covid-19 z Evropy. Vir byl již zmutovaný následkem nesprávné léčby antivirotiky na chřipku, což také vysvětluje, proč byl „objeven“ až poté, co zmutoval do více nakažlivé a smrtelné podoby. Tato verze nicméně nijak nevysvětluje, jak se tyto nebezpečnější mutace dostaly zpět do Evropy a Severní i Jižní Ameriky, kde na ně na jaře 2020 začaly umírat statisíce lidí.

Vědci, které oslovila některá západní média, zpravidla čínskou metodologii založenou na fylogenetické analýze odmítají. Čínské státní médium GlobalTimes se však proti těmto názorům ostře postavilo s tím, že „čínští experti […] žádají mezinárodní komunitu, aby přestala s politizováním vědeckých témat a vzájemným obviňováním“ a „opustila úzkoprsý názor, že místem původu je Wu-chuan“.

Na opačném pólu pak stojí příběh, který šíří kontroverzní osobnost s čínským původem, magnát Kuo Wen-kuej podporovaný bývalým spolupracovníkem Donalda Trumpa Stevem Bannonem. Jejich narativ staví na konspiraci, podle níž byl nový koronavirus uměle vytvořen ve wuchanské laboratoři. Studii, jejíž autorkou je z ČLR uprchlá badatelka Jen Li-meng a jejíž vznik tito dva muži financovali, před časem bod po bodu vyvrátilo americké Centrum pro kontrolu nemocí.

To vše spolu s efektivním blokováním nezávislého vyšetřování v samotném Wu-chanu ze strany čínských úřadů a obecnou netransparentností dat, jež Čína zpřístupňuje, přispívá k ostré polarizaci názorů a nahrává šíření konspirací, jež v důsledku politizují a zpochybňují stále převládající globální diskurz o koronaviru.

Rudá média v globálním diskurzu

To vše nakonec dobře zapadá do mediální strategie čínské komunistické strany, jak ji popisuje David Bandurski ve svém nejnovějším článku pro China Media Project:

„Státní strategie konvergence médií, tj. stranou řízené digitální transformace, je ambiciózním projektem s dalekosáhlými dopady nejen na svobodu slova a tok informací uvnitř ČLR, ale i na globální debatu ohledně celé řady témat dotýkajících se stále širšího okruhu čínských zájmů, od bezpečnostních otázek k 5G sítím, od diplomacie přes obchod až k investicím, od ochrany zdraví přes lidská práva až po demokracii.“

Jinými slovy, Číně jde primárně o využití „revoluce digitálních médií k tomu, aby sloužila k udržení politické dominance strany“ a celého režimu. V době internetu a globálních digitálních médií již nestačí „správné vedení veřejného mínění“ orientovat pouze k čínské veřejnosti, ale, jak prezident Si Ťin-pching vyzval již krátce po svém nástupu do funkce, je třeba také zprostředkovat „čínský příběh“ globálnímu publiku. Tak tady ho máme.