↗

„Pokud nebude Jihomoravská hygienická stanice naše výhrady reflektovat, budeme nuceni se obrátit na soud s návrhem na zrušení opatření. Věřím však, že se celá situace vyřeší již na základě našeho upozornění,“ uvedl v dopise rektor MU Bareš. Foto FB Masarykova univerzita

Představitelé univerzit se spolu se studenty brání proti úplnému zavření škol v důsledku koronavirové pandemie. Ty se v Praze na nařízení hygienických stanic uzavřely od pondělí, ve středu stanice zakázaly osobní přítomnost studentů na vysokých školách v dalších sedmi krajích. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dokonce v pátek vyzval hygienickou stanici Jihomoravského kraje k odvolání svých nařízení.

Mimořádná opatření hygienických stanic zakázala kontaktní výuku, nevztahují se však na individuální návštěvy knihoven a studoven, individuální konzultace, zkoušení za přítomnosti nejvýše deseti osob, laboratorní, experimentální nebo uměleckou práci za přítomnosti nejvýše patnácti osob a klinickou a praktickou výuku a praxi.

Právníci Masarykovy univerzity však uvedli, že Jihomoravská hygienická stanice nemá k vydání takových plošných opatření zákonnou kompetenci, a je tudíž v rozporu se zákonem. Stanice vydala opatření na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, ten však podle právníků stanovuje jasné podmínky, za nichž lze podobné plošné opatření vydat.

Klíčovou podmínkou má být, že se jedná o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami. Musí tedy jít o případ, kdy existuje konkrétní podezření ve vztahu ke konkrétním osobám. Plošné uzavření škol naopak ustanovení nedovoluje.

„Pokud nebude Jihomoravská hygienická stanice tyto výhrady reflektovat, budeme nuceni se obrátit na soud s návrhem na zrušení opatření. Věřím však, že se celá situace vyřeší již na základě našeho upozornění,“ uvedl v dopise Bareš.

Již před zásahem krajských stanic zaváděly vysoké školy ochranná opatření jako vlastní semafory nebo omezení počtu osob na přednáškách. „Vývoj jsme očekávali, proto jsme se celé léto připravovali. Vysoké školy schvalovaly různé manuály a semafory, a to napříč fakultami, s krizovými štáby. Poté, co se to schválilo, najednou někdo přijde a všechno vyhodí do koše. Aniž by se s námi poradil,“ uvedl pro Radiožurnál předseda České konference rektorů Petr Sklenička.

V pondělním prohlášení Česká konference rektorů uvedla, že v první vlně epidemie i během přípravy na vlnu druhou si univerzity vybudovaly systémy, které mají zajistit odpovědný přístup k výuce, jejím různým formám a potřebám jednotlivých studijních programů.

„K naplnění svého poslání, tedy plnohodnotného vysokoškolského vzdělávání, pro které je charakteristické propojení tvůrčí a vzdělávací činnost, je nezbytné udržení minimálního standardu kontaktní a praktické výuky. Vysoké školy dokážou řídit rizika dle specifik studijních programů zapojením buď úplné distanční, anebo hybridní výuky,“ uvedl Sklenička. 

Například výuka na Masarykově univerzitě měla mít primárně bezkontaktní podobu a přednostně se odehrávat v online prostředí. Vyučující s variantou prezenční výuky počítali v malých skupinách u prvních ročníků, pro něž je důležité přímé seznámení s prostředím a chodem vysoké školy. U vyšších ročníků se s prezenční výukou počítalo pouze v nezbytných případech, jako jsou laboratorní cvičení a malé seminární skupiny v praktických a klinických předmětech.

Podle rektora Masarykovy univerzita škola přijala řadu preventivních opatření s cílem minimalizovat riziko nákazy a současně zajistit studentům právo na vzdělávání. „Právě proto se prakticky celé léto scházel krizový výbor Masarykovy univerzity a pokoušel se nalézt zodpovědné kompromisní řešení, které zohledňovalo jak ochranu zdraví členů akademické obce i zbytku společnosti, tak potřebu poskytovat našim studentům vzdělání v té nejvyšší možné kvalitě,“ vysvětlil v dopise řediteli Jihomoravské hygienické stanice Bareš.

S výukou přenesenou do online prostředí nesouhlasí například student Vysoké školy chemicko-technické v Praze Daniel Smíšek, který se studentkou Emmou Polomskou z též univerzity rozhodl uspořádat demonstraci. Na ní budou za dva týdny studenti žádat znovuotevření škol.

„Vzdělávání by mělo být na prvním místě a univerzity by rozhodně neměly být prvními institucemi, které se zavírají. Vládní orgány se neřídily konkrétním plánem založeným na statistikách, místo toho ze dne na den vyhlásily zavření vysokých škol,“ řekl Deníku Referendum Smíšek. „Naším cílem není úplné otevření vysokých škol, chceme ale, aby se menší přednášky mohly konat,“ doplnil pořadatel akce, o kterou se na její facebookové stránce zatím zajímá téměř deset tisíc studentů.