V Portugalsku povládnou opět socialisté, představili nový kabinet

Zkopírovat odkaz Vytisknout

V Portugalsku povládne opět Socialistická strana (PS) dosavadního premiéra Antónia Costy. Rozhodly o tom parlamentní volby z 6. října, které socialisté jednoznačně vyhráli. PS bude v novém parlamentu držet nakonec 108 z 230 mandátů, což jí dává možnost vládnout bez partnerů. Do sněmovny se totiž dostaly i další čtyři levicové kandidátky, o něž se hodlá ad hoc opírat. Konkrétní složení kabinetu představila PS minulý pátek.

„Socialisté nebudou v novém vládním období závislí na partnerech tak moc jako doposud (...) Do sněmovní většiny jim chybí pouze osm hlasů, a ty si mohou opatřovat pro různé zákony u různých stran (...) Vzhledem k pestrosti nabídky je to pro ně výhodnější, než uzavírat tradiční koalici s kompromisním programem,“ vysvětlila pro CGTN politoložka Federiga Bindiová.

Pozorovatelé popisují vítězství socialistů vesměs jako triumf. Třebaže PS ztratila v posledních dnech před volbami několik procent kvůli gradaci skandálu okolo zahlazování krádeží zbraní, v němž figuruje její bývalý ministr obrany, celkově získala o čtyři procenta více než v minulých volbách.

Svého tradičního rivala — pravicové sociální demokraty z PDS — porazili socialisté o 8,5 procenta, přičemž PDS ztratila deset poslanců, zatímco PS 22 získala. Druhá strana portugalské pravice — konzervativní CDS—PP — přišla zároveň o třináct poslanců z osmnácti.

Zbytek zákonodárců bude až na dvě výjimky z menších levicových stran, a tak je dnes poměr levice - pravice v novém parlamentu 144 ku 86 poslancům. Právě levice se socialisty v čele přitom byla v posledních čtyřech letech v Portugalsku u moci.

„Zajímavé je, že socialisté ostatní levicové strany nezadusili. Progresivistický Levicový blok v čele s divadelní herečkou Catarinou Martinsovou má v novém parlamentu stejných devatenáct poslanců jako před volbami. Blok komunistické strany a strany zelených (UDC) pak sice ztratil pět poslanců ze sedmnácti, ale to kvůli nástupu dalších dvou zelených stran: formace Lidé — zvířata — příroda (PAN), která si polepšila z jednoho poslance na čtyři, a ekosocialistické strany LIVRE (Svobodní), jíž nově reprezentuje jedna poslankyně: afrikanistka Joacine Katar Moreira, jejíž rodina se do Portugalska přistěhovala z Guinei-Bissau,“ hlásil do povolebního vysílání France 24 reportér této stanice.

↗

Grafické znázornění skladby nového parlamentu. Socialisté zde růžovou, PDS oranžovou. V dolní tabulce výsledky jednotlivých formací. Zdroj WmC

Pravici reprezentuje v nové sněmovně vedle zmíněných stran PDS a CDS—PP ještě jeden poslanec mladé formace Liberální iniciativa a jeden poslanec z nové nacionalisticky-populistické strany Chega (A dost!) — prvního krajně pravicového uskupení v portugalském parlamentu od pádu salazarovské diktatury v roce 1974.

Plány vlády a debata nad výsledkem

Programově chtějí socialisté pokračovat v podobném kurzu jako doposud: držet politiku vysokých mezd a penzí, investovat do růstu a z přebytků vzpruženého hospodářství pokrývat vyšší sociální výdaje tak, aby se země už nezadlužovala.

Analytikové spojují úspěch PS s vydařenou stimulací poptávky, úspěšnou proexportní politikou a se zdařilou podporou turistického ruchu — Portugalsko loni navštívilo více turistů, než kolik má země obyvatel. Portugalský HDP celkově přitom už čtyři roky roste a nezaměstnanost se snižuje.

Experti s pravicovým pohledem na svět argumentují, že dosavadní vláda těžila z nepopulárních úsporných reforem, které zaváděly její předchůdkyně za poslední krize. Levicoví autoři naopak zdůrazňují rozhodnost, s jakou se PS postavila v minulých letech vnucovanému tlaku na škrty a předložila alternativní model.

Nejvýznamnější část portugalských voličů připisuje zásluhy na každý pád staronové vládě, a tak se PS nemusí tentokrát — na rozdíl od období po minulých volbách — strachovat o důvěru, ustupovat komunistům odmítajícím EU či čelit silné opoziční pravici. PSD jako hlavní pravicová strana zaznamenala svůj nejhorší výsledek od roku 1983, do Portugalska se vrací lidé, kteří z něj po roce 2008 utekli za prací, a vůdčí postavy evropské smírné levice hovoří o jednom z nejdůležitějších vítězství jejich hnutí za mnoho posledních let.