Jakub Patočka a Jan Beránek sepsali dopis českému ekologickému hnutí. Protože jej sepsali u příležitosti 30. narozenin Hnutí DUHA, organizace kterou společně založili, cítím potřebu jim poděkovat i veřejně.

Vážím si toho, že v roce 1989 podnikli krok, bez něhož bychom zde dnes jako Hnutí DUHA nebyli. Mně tím vlastně velmi podstatně (a nejspíš k lepšímu) ovlivnili život. A určitě tím zlepšili život všem lidem v této zemi. Konkrétní úspěchy se totiž dostavily a stále dostavují.

Chtěl bych poděkovat i jejich nástupcům. K dnešnímu úspěšnému působení například přispěli budováním organizace a zlepšováním jejího fungování i odvážnými kroky ředitelé Martin Ander, Petr Machálek či Jaromír Němec. Ale rovněž dlouholetý bývalý programový ředitel organizace Vojtěch Kotecký.

Možná méně viditelné dědictví jsme v roce 2014 s finanční ředitelkou Marií Horákovou přebírali od Marty Misíkové, která nám odjakživa ukazovala, jak efektivně plánovat a stanovovat cíle. Zní to suše, ale je to velmi důležité v situaci, kdy čelíte protivníkům s řádově většími rozpočty a politickými konexemi.

V Hnutí DUHA také vyrostli — spojenci i oponenty uznávaní — odborníci a odbornice na témata, kde se snažíme prosadit změny. Ať už jde o lesního a divočinového Jaromíra Bláhy, odpadového Iva Kropáčka či energetika Karla Polaneckého. Všichni tři byli v Hnutí DUHA už v době Jakuba Patočky a Jana Beránka a jsem nesmírně rád, že všichni tři jsou stále v „aktivní službě“ a mohu se hrdě nazývat jejich kolegou.