Když tenkrát v Hollywoodu roztál ledovec. Máme naslouchat varováním celebrit?

V pondělí začne v New Yorku globální klimatický summit. V předchozích letech k němu přitahovaly pozornost herci jako Leonardo DiCaprio nebo Robert Redford. Je etické, aby mluvili o tak složité vědecké oblasti, jako je ekologie?

Htb_cb

Hana Trojánková Biriczová

20.09.2019 10:15

Psát o klimatu teď

Covering_climate_now_logo

Akce světových médií za důkladnější psaní o klimatické krizi #Coveringclimatenow


Covering Climate Now, neboli Informovat o klimatu teď, je akcí světových médií, jejímž cílem je hledat cesty, jak důkladněji referovat o tématu klimatické krize. Projekt zahájila americká média The Nation a Columbia Journalism Review, jeho stěžejním partnerem je britský deník The Guardian.

Účastní se jej na dvě stě padesát světových médií různých velikostí ze všech koutů světa. Všechna účastnící se média se zavázala publikovat v týdnu od 15. do 22. září před newyorským klimatickým summitem větší množství textů k tématu a podle úvahy je sdílet s kolegy. Deník Referendum je spolu se slovenským Denníkem N jedinou novinářskou organizací v regionu, která se akce účastní.

V jejím rámci vycházejí v DR nejméně dva texty denně, jak původní, tak překlady materiálů, k nimž máme přístup jako účastníci spolupráce. Deník Referendum je jediným českým médiem, jež téma změn klimatu sleduje dlouhodobě a systematicky. Od účasti ve spolupráci světových novinářských organizací si slibujeme, že by mohla přispět k tomu, aby se nejvážnějšímu tématu dneška začala v patřičné, daleko větší, míře věnovat i další česká média.

Všechny texty zevřejněné v rámci Covering Climate Now přehledně zde, všechny texty k tématu klimatické změny pak zde.

„Stojím před vámi ne jako expert, ale jako znepokojený občan,“ uvedl hollywoodský herec Leonardo DiCaprio svůj první a na OSN velmi stručný projev před delegacemi Klimatického summitu v roce 2014. Trval necelé čtyři minuty, tak akorát, aby ho na YouTube k dnešku pohodlně dokoukala většina ze skoro tří milionů lidí, kteří si ho pustili.

O dva roky později herec produkoval dokument o globálním oteplování Before the Floods stanice National Geographic a účinkoval v něm. Klimatickou krizi v něm označuje za „nejdůležitější událost naší doby“ a hovoří o ní třeba s Barackem Obamou nebo Elonem Muskem. Snímek o znepokojeném občanu DiCapriovi tlumočícím zprávu ekologických odborníků o stavu světa zničeném těžbou fosilních paliv, pěstováním palmového oleje nebo chovem dobytka, si nakonec odnesl Cenu diváků na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.

Podle filmového serveru Indiewire krátce po premiéře alespoň část filmu vidělo na lineárních, digitálních nebo streamovacích platformách přes šedesát milionů lidí, což byl největší úspěch dokumentu National Geographic za šestnáct let. Ničemu neuškodilo, že pár měsíců před uvedením dokumentu DiCaprio získal oscara za hlavní roli v naturalistickém dramatu Revenant o dobývání přírody a jejích původních obyvatel na americkém kontinentu. Organizace spojených národů tak byla s výběrem svého „Posla míru“ určitě spokojená.

Nejsem odborník, ale poslouchejte mě
Pro spolupráci s celebritami na public relations existuje v OSN speciální odbor. Jeho dlouholetý šéf, Palestinec Maher Nasser, který v mezinárodní organizaci pracuje přes třicet let, kdysi popsal, jak takové námluvy OSN se známou osobností probíhají. Důležitými parametry jsou důvěryhodnost a zmíněná etika.

Zaměstnanci musí kandidátku nebo kandidáta nejprve důkladně prověřit a hledat cokoliv, co by poškodilo pověst organizace. Takto lustrováni byli herci a ekologičtí aktivisté Robert Redford nebo Javier Bardem, než dostali příležitost v OSN promluvit o klimatické krizi a ochraně oceánu. Také Angelina Jolie, než se stala zvláštní vyslankyní UNHCR nebo Nicole Kidman, vyslankyně dobré vůle UNIFEM.

„Stojím před vámi ne jako expert, ale jako znepokojený občan.“ Repro DR

Druhou premisou je, aby se osobnost v dané oblasti už sama angažovala. Právě Leonarda DiCapria OSN oslovila, protože ekologii a debaty o klimatu aktivně sledoval předchozích 15 let, věnoval se fundraisingu a založil několik občanských organizací.

I tak DiCaprio ve svém prvním projevu v OSN raději zdůraznil, že není odborník v oblasti klimatu, tedy součást tak zvané epistemické komunity. Naopak nenápadně využil svoji pozici moci, ze které jako celebrita oslovil fanoušky v delegacích národních států i u obrazovek počítačů s předpokladem, že většina těchto lidí jeho obličej zná, pravděpodobně zaplatila i za lístek do kina na jeho poslední film, a proto si ho vyslechne spíš než nějakého „neznámého“ profesora.

Nezájem veřejnosti nebo zástupců vlád o názor epistemické komunity jako takové není nic nového. Už od použití jaderných zbraní na japonská města Hirošima a Nagasaki v roce 1945 varovali přední fyzici před riziky jaderného testování a bezpečnostní atomové energie, kterou sami pomohli vynalézt. Celospolečenskou pozornost si ale v USA protijaderné hnutí získalo až na konci 70. let, i díky zapojení známých osobností jako Jane Fondová.

Účastnila se nejen demonstrací, ale vzala také roli v thrilleru Čínský syndrom s jasným protijaderným poselstvím. V každém případě by pro nás základním parametrem při rozhodování, jestli dané celebritě věnujeme svoji pozornost, neměla být fikce nebo počet fanoušků na sociálních sítích, ale doložitelný vztah s epistemickou komunitou a věrohodný informační background.

Ani letadlem, ani plachetnicí
Konkrétně u debaty o klimatu kredibilitu nadprůměrně známých lidí v mediálním prostoru často nabourává jejich nadprůměrně neudržitelný životní styl. Hlubokou uhlíkovou stopu zanechávají například soukromá letadla, která globální celebrity používají stejně běžně jako průměrný člověk žijící ve městě auto.

Kritizovaný byl i DiCaprio, když si v lednu tohoto roku odjel převzít cenu za ekologický aktivismus do New Yorku z francouzského letoviska Cannes. A během čtyřiadvaceti hodin se soukromým letadlem pak zase vrátil do Evropy kvůli další povinnosti.

Argument s vlivem osobní přepravy na ekologii je vděčné téma. V globalizovaném světě cestuje skoro každý, a tak dovoluje útočit přímo na nositele nepříjemné informace a tím jej i samu informaci ve veřejném prostoru zdiskreditovat.

Zde je přínos celebrit jako autorit pro debatu o klimatu nejproblematičtější. Lákadlu poukázat na něčí chybu často neodolají ani ti, kteří s myšlenkou jinak vlastně souhlasí. Pokud ji udělal ještě někdo známý, ať už blízký člověk nebo celebrita, přináší nám jeho selhání často zvláštní uspokojení.

Jedná se o psychologický jev pojmenovaný schadenfreude, který je zřejmě součástí lidské povahy a člověk se mu musí naučit vědomě bránit. Nejlepším příkladem je dnes nejznámější aktivistka na světě Greta Thunbergová, která na Klimatickém summitu v New Yorku vystoupí letos a cestovala na něj z Evropy plachetnicí.

Chtěla tak prý především upozornit na jiné způsoby dopravy, než je letecká a možná si také přála vyhnout se útokům na svoji osobu kvůli neekologickému cestování, což se jí stejně nepovedlo. Její rozhodnutí na jednu skupinu lidí funguje jako motivační impuls a na jinou antagonicky, což může brzdit společenský konsenzus o klimatu jako problému.

Na druhou stranu středoškolské stávkové hnutí #FridaysForFuture, které díky Gretě Thunbergové vzniklo, pevně stojí na vědeckých základech. A sám fakt, že nejočekávanější projev v New Yorku přednese šestnáctiletá studentka, která nenatočila poslední díl Transformers, ani neměla celé léto singl na první příčce hitparády, ukazuje, že se moc dostává do rukou obyčejných lidí. Tedy těch, kteří na podobných fórech dosud chyběli.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Martin Profant - Praha 7

Schadenfreude Pátek, 20.Září 2019, 11:07:57

Slovo, pro které -- tvrdí Orwell -- angličtina nemá slovo. Čeština ano, škodolibost.

Jindřich Kalous - důchodce

Pátek, 20.Září 2019, 11:47:49

Orwell kecá.
Maliciousness.

Martin Profant - Praha 7

Nejsem si jist Pátek, 20.Září 2019, 13:54:50

On ty jednotlivé možnosti rozebíral a tvrdil, že že mají jiný odstín .V češtině rozlišujeme mezi ostrým "zlomyslný" a měkčím "škodolibý", v němčině analogický mezi "bösswillig" (nebo "bösshaft") a mezi "schadenfroh". V angličtině by podle Orwella odpovídalo "maliciousness" spíše tomu "bösswillig". A "mocking" je zase spíše "höhnisch" (v čestině nespíš jízlivý).

V každém případě si se Schadenfreude nevěděla příliš rady anglická odborná psychologická hantýrka a tak se tam dost často používá převzatý německý výraz (tak často, že jsem na to narazil i já :-).

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Moc se dostává do rukou obyčejných lidí." Pátek, 20.Září 2019, 20:40:22

Marie Kabrhelová a Miloš Jakeš byli kdysi dávno také obyčejní lidé.

Jindřich Kalous - důchodce

Martinu Profantovi Pátek, 20.Září 2019, 22:03:48

"V každém případě si se Schadenfreude nevěděla příliš rady anglická odborná psychologická hantýrka..."

Tak to jste měl napsat rovnou. Jinak je to asi jako když Bolek Polívka v roli kandidáta na strojvedoucího ve filmu Kalamita podstupoval test barvocitu a svou úvahou nad jednotlivými odstíny červené a jejich názvy přivedl k zoufalství drážní lékařku...

A vůbec, když si angličtina neuměla poradit ani s tak obyčejným výrazem jako je Kindergarten, tak ať si spánebohem klidně používá i Schadenfreude.

No, teď koukám, že tu schadenfreude zná i tak autoritativní anglický výkladový slovník jako je Longman, takže na tom asi něco bude. Nicméně jeho výklad je velice blízký výkladu maliciousness, takže když je normální člověk zamění, asi moc velkou chybu neudělá.

Martin Profant - Praha 7

Jindřichu Kalousovi Sobota, 21.Září 2019, 11:21:50

Omlouvám se, reagoval jsem větu, která spolu s větnou částí citovanou níže vyvolává otázky, zda autorka ví, o čem v češtině mluví :

"Jedná se o psychologický jev pojmenovaný schadenfreude, který je zřejmě součástí lidské povahy a člověk se mu musí naučit vědomě bránit."

" ...,ale doložitelný vztah s epistemickou komunitou a věrohodný informační background."



Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.