Plovoucí jaderná elektrárna v odlehlé Arktidě ohrožuje lidi i přírodu

Jaderný reaktor na lodi v nehostinné Arktidě. To není vtip ani science fiction. Tento projekt je nejen nebezpečný sám o sobě, má také přispívat k dalšímu rozmachu fosilního průmyslu.

Ruská státní jaderná společnost Rosatom spouští provoz reaktoru na lodi Akademik Lomonosov, první plovoucí jadernou elektrárnu na světě. Plánuje ovšem, že podobných elektráren zprovozní více a bude je prodávat do zemí jako Čína, Indonésie či Súdán.

Jaderné reaktory představují v drsných podmínkách polárních oblastí do očí bijící bezpečnostní a environmentální hrozby. Rosatom tvrdí, že loď je navržena tak, aby byla nepřemožitelná a naprosto bezpečná a aby vydržela všechny případné přírodní a povětrnostní podmínky včetně vln tsunami. Ale upřímně… lodí, o kterých se říkalo, že jsou nepotopitelné, jsme už v historii pár měli. Dost často teď leží na dně oceánu.

Bez_n_zvuAkademik Lomonosov, plovoucí Černobyl, který nepotřebujeme. Foto Christian Åslund, Greenpeace

Nic není nepřemožitelné. Na stavbu tohoto jaderného Titanicu navíc nedohlíželi žádní nezávislí experti. Ve skutečnosti je konstrukce lodi a jejího trupu obzvlášť zranitelná v případě cyklonů či vln tsunami. Velké vlny mohou celou konstrukci vyplavit na pevninu. Zároveň se loď nemůže sama od sebe hýbat. Pokud se uvolní ze svého kotviště, vlny ji mohou unášet vstříc překážce – ledovci, skalisku či dalšímu plavidlu, a tím pádem i k smrtící nehodě. Srážka či poškození lodi mohou vést ke ztrátě základních funkcí včetně chlazení reaktoru, a tudíž i k úniku radioaktivních látek do životního prostředí.

Loď se může potopit, zaplavit či ztroskotat a všechny tyto možnosti mohou vést k úniku radioaktivního materiálu. V případě nehody a poruchy chlazení se mají reaktory chladit okolní mořskou vodou. To by byl určitě dobrý nápad, pokud by v případě, že se mořská voda dostane do kontaktu s roztékajícími se palivovými články, nedošlo k explozi.

Poškozený reaktor může kontaminovat moře ve svém okolí. Všechny rybí populace, které by se dostaly do blízkosti havárie, by byly kontaminované, a to minimálně po desítky let. Dokážeme si vůbec představit, jak těžké by v takovém případě bylo vypořádat se s následky havárie?

Únik radioaktivity v Arktidě není vůbec hezký scénář. Okolí Černobylu a Fukušimy bylo velmi těžké vyčistit od radioaktivního materiálu; a teď si představme, že podobné úsilí by měli lidé zopakovat v teplotách pod bodem mrazu a v arktických bouřích.

Akademik Lomonosov je první plovoucí jadernou elektrárnou svého druhu, která má být statická, má kotvit u břehu a má vyrábět elektřinu pro klasickou přenosovou soustavu. Jaderné reaktory se ovšem na moři používaly i v minulosti, především k pohonu ponorek a ledoborců. A historie jejich používání je plná různých nehod a havárií.

Úplně první jaderný ledoborec jménem Lenin měl v roce 1965 poruchu chlazení, která vedla k částečnému roztavení jádra. Poškozený reaktor byl pak dva roky od incidentu vyhozen poblíž souostroví Nová země. V roce 1970 se sám od sebe zapnul reaktor na ponorce K-320, čímž uvolnil velké množství radiace, která zasáhla stovky lidí. Nehoda při doplňování paliva do jiné jaderné ponorky v roce 1985 zasáhla 290 pracovníků, vyžádala si 10 životů a 49 zranění. A takto bychom mohli pokračovat. Plány Rosatomu na vybudování celé flotily jaderných elektráren zvyšují riziko, že se historie bude opakovat a že budeme svědky nehod a havárií i v Arktidě.

Dalším problémem jaderné ponorky je vyhořelé palivo. Reaktory, které Akademik Lomonosov používá, jsou malé a musí se doplňovat vždy po dvou až třech dnech. Vyhořelé palivo se má ukládat přímo na lodi a zůstat zde po celých dvanáct let, kdy má být elektrárna na jednom místě v provozu. To znamená, že radioaktivní odpad nebude nikde řádně zajištěn, ale bude si dvanáct let plout na vlnách.

Občas se setkáme s názory, že jaderná energie nám může pomoci ukončit spalování fosilních paliv. To ovšem rozhodně není případ téhle plovoucí noční můry. Hlavní důvod, proč má působit v Arktidě, jsou právě fosilní paliva – má totiž Rusku pomoci především s těžbou ropy tím, že místnímu těžařskému průmyslu zajistí dostatek elektrické energie pro jeho rozvoj. Takže kromě všech negativ spojených s provozem plovoucího reaktoru bychom ještě mohli vyjmenovat všechna negativa spojená s těžbou a spalováním fosilních paliv především s ohledem na globální klimatickou krizi.

Nepotřebujeme ani nebezpečný plovoucí Černobyl, ani nebezpečnou těžbu ropy v polárních oblastech. Potřebujeme naopak ochránit panenskou přírodu Arktidy před hrozbami, které ji ohrožují.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Jindřich Kalous - důchodce

Středa, 28.Srpna 2019, 11:38:5

To, co se stalo 8. srpna v Severodvinsku, byla podle složení uniklých izotopů nalezených v Norsku s největší pravděpodobností havárie jaderného reaktoru. A reakce Rusů byla typická: Přestali posílat data o radiaci do mezinárodní monitorovací sítě...

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 28.Srpna 2019, 12:42:28

Pořád to samé. Ekoaktivisti se nenávisti k jaderné energii nedokáží vzdát ani tehdy, když by mělo mít snižování produkce oxidu uhličitého přednost před vším ostatním.

Jindřich Kalous - důchodce

Vojtěchu Klusáčkovi Středa, 28.Srpna 2019, 14:39:48

Přečetl jste si vůbec ten článek? Ǔčelem toho plovoucího Černobylu má být dodávka energie pro těžbu ropy a zemního plynu...

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 29.Srpna 2019, 15:58:41

Účelem má být náhrada dosluhující Bilibinské elektrárny. Náhrada existujícího zdroje.

Jindřich Kalous - důchodce

Vojtěchu Klusáčkovi Čtvrtek, 29.Srpna 2019, 22:01:32

"Účelem má být náhrada dosluhující Bilibinské elektrárny. Náhrada existujícího zdroje."

Ano. A taky dočasná náhrada uhelné elektrárny Čaunskaja, která má být po r. 2026 nahrazena novou uhelnou elektrárnou, ale mezitím ji zastoupí ta plovouci JE. V zemi, která si z Arktidy už tak udělala největší jadernou popelnici na světě... A jednu starou jaderku a jednu starou uhelnou elektrárnu stejně vposledku nahradí nová uhelná elektrárna s větším výkonem než mají oba odstavované zdroje dnes. Ten výkon bude nepochybně potřeba pro cca 50 000 chovatelů sobů a rybářů žijících na ploše velké cca jako Turecko...

Jindřich Kalous - důchodce

Vojtěchu Klusáčkovi Pátek, 30.Srpna 2019, 01:54:57

Dneska už naštěstí není tak jednoduché zatloukat...

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/radiace-v-rusku-vybuch-se-musel-tykat-jaderneho-reaktoru-pot/r~f799c8ecc97211e99d020cc47ab5f122/

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.