Udržitelnost daňového systému nespočívá jen v neustálém ekonomickém růstu

Veronika Solilová

Jak udržitelné a spravedlivé je současné zdanění, jak by se mělo v evropských zemích změnit a kde na to vzít zdroje? Na tuto otázku se snaží odpovědět výzkumníci mezinárodního projektu FairTax.

Zásadní myšlenka projektu FairTax stojí na tom, že daňová politika má schopnost zlepšit ekonomickou stabilitu a hraje klíčovou roli v zajištění ekonomické, sociální a ekonomické udržitelnosti. Udržitelnost jako taková není tedy chápána pouze v kontextu ekonomického růstu, ale je chápána rovněž z environmentální a sociální perspektivy.

Na základě této širší definice tým FairTaxu identifikoval mezery v udržitelnosti, jimiž jsou: přetrvávající zaměření na ekonomický růst; absence daňových nástrojů řešící nerovnosti v příjmech a bohatství; stále se zvyšující váha zdanění práce; nedostatečné environmentální zdanění; snižující se význam korektivních Pigouvianských daní (zejména těch environmentálních); intenzivní daňová soutěž včetně přesunů zisků; problematika dodržování daňových povinností a daňové úniky; snižující se progresivita daňových systémů; nevyužitý potenciál v oblasti zdanění na úrovni EU k zajištění udržitelného ekonomického růstu a vývoje v EU; přetrvávající intra-generační nerovnosti a nedostatečně koordinované přístupy v daňové a sociální politice; a přetrvávající sociálně-ekonomické nerovnosti mezi muži a ženami a nedostatečná statistika genderové rovnosti ve vnitrostátních daňových politikách.

Udržitelnost má nejen ekonomickou, ale i sociální a environmentální perspektivu. Grafika FairTax

Aby bylo možné tyto mezery v udržitelnosti zacelit, je ale zapotřebí mít dostatečné finanční zdroje. Za současných okolností brexitu, kdy by mohla v rozpočtu EU chybět více než třetina zdrojů, je otázka zavedení daní na evropské úrovni politicky schůdnější nežli kdykoliv předtím. Tým FairTax se zabýval velmi důkladně otázkou evropského rozpočtu a nahlížel na jeho současné zdroje jednak z pohledu udržitelnosti — zda jsou schopny podpořit udržitelný ekonomický růst a vývoj v EU, jednak navíc hodnotil potenciální nové vlastní zdroje rozpočtu EU. Pro tento účel navrhl specifická kritéria hodnocení udržitelnosti.

Za možné nové zdroje byly zvažovány zejména společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob — CCCTB, finanční transakční daň, daň z bohatství, nukleární daň, daň z letenek na uhlíkovém základě a daň z paliva. Významným zjištěním bylo, že už pouhé částečné nahrazení současných vlastních zdrojů možnými novými, naplňujícími kritéria udržitelnosti, může zajistit efektivní příspěvek k udržitelnému růstu a vývoji v EU.

Tým FairTaxu v čele s rektorkou Mendelovy univerzity v Brně sestavil také unikátní index daňové udržitelnosti, který hodnotí daňové systémy z ekonomického, sociálního, environmentálního a institucionálního hlediska. Udržitelný daňový systém je podle tohoto indexu takový, který přispívá k udržitelnosti v jednotlivých pilířích s cílem pokrýt potřeby současné generace bez omezování těch budoucích.

Daňový systém má přímý dopad na tři pilíře, a to na ekonomický, sociální a environmentální, a nepřímý dopad na institucionální pilíř, který z pohledu daňového systému hraje speciální roli. Ten musí totiž vytvářet dostatečně kvalitní základ, aby daňový systém fungoval správně, aby byly vybrány daně efektivně, při nízkých vyvolaných nákladech zdanění, aby byla dostatečná morálka k placení daní, poplatníci je neobcházeli a aby nebyly podmínky pro daňové úniky. Institucionální rámec hraje tedy klíčový předpoklad k zajištění udržitelnosti daňového systému.

Česká republika má index daňové udržitelnosti vcelku dobrý. Daňový systém je schopen zajistit udržitelnost pro pilíř ekonomický, sociální i institucionální, nicméně ve čtvrtém pilíři — environmentálním máme nedostatky, na kterých je potřeba zapracovat, například v oblasti klimatických změn, obnovitelných zdrojů, recyklace. Model jako takový je schopen nejen indikovat, ve kterých oblastech (pilířích) je daňový systém udržitelný, ale i detekovat daňové nástroje, které jsou aplikovány nedostatečně či zcela chybí.

Projekt Fair Tax, jak již bylo řečeno výše, se zabýval mnoha otázkami. Hlavní myšlenku, na kterou se však soustředil, je komplexnost daňového základu, a tedy daňového systému, což opět potvrzuje důležitost jak tradičních zdrojů rozpočtu, jako je korporátní zdanění a zdanění fyzických osob, tak uznání potenciálu ostatních daní, jako jsou daň z bohatství, nepřímé spotřební daně a environmentální daně, včetně nových potenciálních daní, které nyní náš systém neobsahuje.

Jak dosáhnout udržitelného daňového systému, který je schopen pokrýt potřeby současné generace a výzev z ní vyplývajících bez limitování budoucích generací, to je stěžejní otázkou současnosti. Členové konsorcia FairTax projektu pevně doufají, že jejich výzkum otevřel nejen diskusi v této oblasti, ale napomůže i změnit současné dění. Uvidíme tedy, jaký dopad tento projekt bude mít.