K zákonu o státním zastupitelství má výhrady jak opozice, tak ANO i ČSSD

Novelu zákona o státním zastupitelství, jež si klade za cíl posílit jeho nezávislost, nekritizuje jen opozice. Četné výhrady mají i ministři ČSSD a politického hnutí ANO. Vadí jim, že dává přílišnou moc do rukou ministra spravedlnosti.

(jg)

01.08.2019 12:45

Bene_ov_-1

Ministryně Marie Benešová odmítá, že by měla v plánu do soustavy státního zastupitelství jakkoliv nepřípustně zasahovat. Foto ÚV ČR

Nejen opozice v čele s Piráty, ale také ministři ČSSD a politického hnutí ANO mají četné výhrady k vládní novele zákona o státním zastupitelství, kterou v minulých týdnech předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO). Z výsledků mezirezortního připomínkového řízení vyplývá, že členové kabinetu Andreje Babiše (ANO) nejsou spokojeni především se stanovením délky funkčních období vedoucích státních zástupců a způsobem jmenování komise, jež je má vybírat.

Benešová navrhuje, aby tři z pěti členů výběrové komise nominoval ministr spravedlnosti. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka, šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (oba ČSSD) nebo ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nestr. za ANO) ale taková konstrukce významně vychyluje rovnováhu ve prospěch ministra spravedlnosti, který bude mít v rozporu s deklarovanými cíli novely velmi silný vliv na volbu vedoucích státních zástupců.

„Předloha nerozlišuje jednotlivé fáze výběru státního zástupce, a to fázi návrhovou a jmenovací. Návrh na jmenování vedoucího státního zástupce podává nejvyšší státní zástupce nebo nadřízený vedoucí státní zástupce. Pokud těmto osobám zákon svěřuje návrhové oprávnění, mají mít rozhodující vliv na celý průběh výběrového řízení,“ poukazuje na další nedostatky nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s tím, že pozice navrhovatele je konstruována jako čistě formální.

Rezort průmyslu a obchodu současně upozorňuje, že předložená novela pro jmenování členů komise neuvádí žádné kvalifikační požadavky, což má potenciál vést ke značné libovůli při jejím ustavování. Výhrady vznesla i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO), která rozporuje, aby ministr spravedlnosti mohl o své vůli odmítnout návrh na jmenování vedoucího státního zástupce, jenž byl vybrán na základě výsledků výběrového řízení.

Desetileté funkční období nejvyššího státního zástupce
Další hojně kritizovanou částí návrhu jsou přechodná ustanovení, která upravují délku funkčních období vedoucích státních zástupců. Benešová totiž prosazuje, aby nejvyššímu státnímu zástupci vypršelo dva roky po účinnosti zákona – jež je plánována na leden 2022–, vrchním státním zástupcům po třech letech a krajským státním zástupcům v rozmezí od tří do sedmi let dle data jejich nástupu do úřadu.

„Není vysvětlen důvod pro rozdílný konec funkčního období jednotlivých vedoucích státních zástupců po dni nabytí účinnosti návrhu zákona na základě toho, u kterého stupně jsou vedoucími státními zástupci jmenováni. Požaduji, aby došlo k relevantnímu doplnění důvodové zprávy v tomto směru nebo ke sjednocení konce funkčního období pro všechny vedoucí státní zástupce bez ohledu na jejich zařazení dle stupně státního zastupitelství,“ uvedl Havlíček.

Obdobné připomínky vznesli i ministři vnitra, zahraničních věcí nebo obrany. Podle Hamáčka by funkční období nejvyššího státního zástupce mělo být desetileté, neboť jako jediný z vedoucích státních zástupců nemůže úřad zastávat opakovaně. „Domnívám se, že tuto délku podporují i funkční období předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu nebo Ústavního soudu, k nimž má pozice nejvyššího státního zástupce významově blízko,“ vysvětlil.

Nejvyšší státní zastupitelství se navíc pozastavuje i u konstrukce přechodných ustanovení pro vrchní státní zástupce. Zeman podotýká, že není důvodné – a zákon to nikterak nevysvětluje –, aby jejich funkční období bylo stanoveno odlišně od funkčních období krajských a okresních státních zástupců, neboť již nyní podléhají a v budoucnu též budou podléhat totožnému procesu výběru a jmenování do funkce, jakož i shodnému způsobu odvolávání.

Problematika státního zastupitelství, respektive jeho nezávislosti na politické moci vstoupila do popředí veřejného zájmu v souvislosti s trestním stíháním předsedy vlády a nezdůvodněnou výměnou ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (nestr. za ANO) za Benešovou. Opozice i četné demonstrace pořádané spolkem Milion chvilek pro demokracii proto formulovaly požadavek na legislativní úpravu postavení státního zastupitelství.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.