Piráti kritizují novelu zákona o státním zastupitelství. Posiluje moc ministra

Jan Kašpárek

Vládní novela zákona o státním zastupitelství, jež má posílit postavení státních zástupců, čelí kritice opozice. Ta jí vytýká především systém výběru nových státních zástupců, který dává neúměrnou moc rezortu spravedlnosti nad celou soustavou.

Piráti předložili připomínky vůči vládní novele zákona o státním zastupitelství, která upravuje proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a současně pevně stanovuje jejich funkční období. Kritizují zejména navrhovaný systém výběru nových státních zástupců, jež dle jejich mínění vkládá příliš velkou moc do rukou ministra spravedlnosti. Výběr totiž má provádět pětičlenná komise, v níž dvě místa obsadí exekutiva, dvě státní zastupitelství a poslední nezávislý soudce jmenovaný rezortem spravedlnosti.

„Předkládané novele vytýkáme především složení výběrové komise, do které má ministerstvo jmenovat většinu. To znamená, že ministr by měl rozhodující vliv na složení komise, a tedy i na výběr vedoucího státního zástupce. My naopak chceme, aby v komisi měli většinu zástupci státního zastupitelství, a aby byly zapojeny soudy a další právnické profese,“ vysvětlil předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Druhá nejsilnější opoziční stana dále varuje před přechodnými ustanoveními vládního návrhu zákona, podle nichž by funkční období nejvyššího státního zástupce mělo skončit dva roky po jeho nabytí účinnosti a funkční období vrchních státních zástupců o rok později. Piráti se obávají, že v takto nastaveném systému by jeden ministr spravedlnosti mohl sám během krátké doby de facto najmenovat tři nejvyšší představitele soustavy státních zastupitelství.

„Považujeme za neobhajitelné, aby po dobu aktuální výjimečné situace trvání trestního stíhání předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) mohli být vyměňováni vedoucí představitelé státního zastupitelství prostřednictvím jím navržené osoby ministra spravedlnosti, protože tyto osoby mohou rozhodovat v jeho věci,“ doplnil Michálek s tím, že problém spatřuje i v navržené účinnosti vládního novely. Ta by dle záměru ministryně Marie Benešové (nestr. za ANO) měla vstoupit v platnost až počátkem roku 2022.

„Rok 2022 je výsměch, musí to být brzo. Jinak současná vládní garnitura může [nejvyššího státního zástupce] Pavla Zemana později vyhodit, dát tam svého člověka — buď kompetentního, nebo zastavovače — a ten bude prakticky neodvolatelný,“ napsal na Twitteru ředitel Transparency International David Ondráčka, který politickou reprezentaci dlouhodobě vybízí k přijetí účinných pojistek proti možnému svévolnému odvolání nejvyššího státního zástupce.

Benešová kritiku odmítá

Ministryně Benešová nicméně popírá, že by chtěla to soustavy státních zastupitelství jakkoli nekorektně zasahovat, a ustanovení kritizovaná opozicí v čele s Piráty brání jakožto smysluplná. Hlavní výtku týkající se složení výběrové komise pak odmítá s tím, že zástupci vlády v ní nebudou disponovat většinou kvůli účasti nezávislého soudce.

Problematika odvolatelnosti státních zástupců i nezávislosti justice se dostala do popředí v souvislosti s premiérovým trestním stíháním. Jeho kritici varují, že se předseda vlády může pokusit skrze účelové výměny klíčových osob stíhání sabotovat, či jej dokonce zcela překazit. Podezření posílilo na jaře, kdy pouhý den po předání kauzy Čapí hnízdo státnímu zastupitelství rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO) a ve funkci jej nahradila Benešová.

Proti výměně ministrů demonstrovaly tisíce lidí. Požadavek legislativní ochrany nejvyššího státního zástupce před neodůvodněným odvoláním ze strany vlády se spolu s demisí Benešové stal jedním z hlavních požadavků i dalších protestních shromáždění namířených proti Babišově menšinovému kabinetu, včetně toho největšího na konci června, kdy se na pražské Letenské pláni sešlo více než čtvrt milionu lidí.