Poslanci ani napodruhé nezvolili nové radní ČTK. Konspirátor Semín propadl

Jan Kašpárek

Poslanecká sněmovna na středečním jednání ani napodruhé nezvolila dva nové členy Rady ČTK. Celý proces se tedy bude opakovat na podzim. Nominant SPD a ultrakonzervativní aktivista Michal Semín získal v druhém kole o polovinu méně hlasů.

Poslancům se ani ve druhém kole nepodařilo zvolit dva nové členy Rady ČTK. Současné nominanty ANO a KDU-ČSL tak ve funkci zatím nemá kdo nahradit. Ultrakonzervativní aktivista, činitel spolku D.O.S.T. a přispěvatel dezinformačních webů Michal Semín, jehož kandidatura vzbudila široký odpor, získal oproti prvnímu kolu necelou polovinu hlasů. Jelikož žádný z kandidátů nepřekročil nadpoloviční kvórum, volba se ruší.

Nejvíce poslanců, dvaaosmdesát, hlasovalo pro žižkovského zastupitele ANO a bývalého redaktora bulvárního deníku Super Davida Soukupa. S odstupem sedmi hlasů druhý skončil kandidát Pirátů a KDU-ČSL, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. Semín, nominovaný SPD, se propadl na devětatřicet hlasů. Poslední z kandidátů, bývalý předseda Rady ČTK Tomáš Mrázek nominovaný ODS, přesvědčil osmadvacet poslanců.

Tím, že nikdo nedosáhl potřebného kvóra, se volba stala neúspěšnou. Sněmovní volební komise proto vyhlásí lhůtu pro nové nominace. Jména nových adeptů na funkci radních by měla být známa do záříjového zasedání Poslanecké sněmovny.

Největší změnu oproti prvnímu kolu volby představuje právě propad konspiračního teoretika Semína. Jeho prvenství v prvním kole totiž vzbudilo vlnu kritiky ze strany opozičních stran, obránců nezávislosti médií a nemalé části občanské společnosti.

Kauza vyvrcholila tím, že místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) pohrozil odchodem z koalice, pokud ANO dopustí Semínovo zvolení. Premiér Andrej Babiš (ANO) partnera obratem ubezpečil, že i když Semín musel mít v prvním kole z logiky věci podporu mezi jeho poslanci, v kole druhém od nich žádné hlasy nedostane.

Pře o Semínovy antisemitské názory vévodila minulé sněmovní rozpravě na začátku června. Před druhým kolem hlasování mohli vystoupit pouze poslanci s přednostním právem, takže se ultrakonzervativnímu aktivistovi dostalo pozornosti pouze ve třech projevech.

Zahájil je předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, který svého nominanta podle očekávání hájil před údajnou štvavou kampaní a skandalizací. „Je pro mě čest obhajovat takového člověka,” řekl s odkazem na Semínovu občanskou angažovanost před rokem 1989. Podle Fialy jsou mediálně propírané konspirátorské výroky kandidáta SPD vytržené z kontextu a Semín prý nedostal dostatečný prostor pro obhajobu ve veřejnoprávních médiích.

Lídr poslaneckého klubu SPD zopakoval životopisné údaje svého kandidáta včetně jeho působnosti v „mezinárodně činném” Institutu svatého Josefa, který proslul vazbami na krajní pravici. Fiala dále přečetl vyjádření Semína. V něm si stěžuje, že je obětí kádrování a politických výpadů.

Obvinění z antisemitismu jsou prý nesmyslná. To kandidát SPD prokazuje mimo jiné tím, že má mezi Židy přátele, se kterými protestoval proti festivalu hrdosti LGBTQ+ lidí Prague Pride.

Semín proti gayům a „novému světovému řádu”

Fialovi kontroval místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Ten přednesl stanovisko Federace židovských obcí z poloviny června. V tom předseda Petr Papoušek jménem organizace vyjadřuje znepokojení nad Semínovou nominací a varuje před tím, že náboženský antijudaismus vždy tvořil součást širšího nepřátelství vůči Židům.

„Člověk, který interpretuje modlitbu za mír, jíž se před časem z iniciativy papeže Františka zúčastnili Šimon Peres, Mahmúd Abbás a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, jako ‚uznání náboženské hodnoty nepravých kultů, neslučitelné s učením a tradicí církve‘ a judaismus podle jeho názoru spočívá ‚v tvrdošíjném odmítání pravého mesiáše‘ není podle našeho názoru vhodným kandidátem do rady hlavní tiskové agentury České republiky,“ uvedla Federace v apelu na poslance.

Fialovu obhajobu rozporoval i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Poznamenal, že se žádné dezintepretace Semínových výroků nedopustil. Daná tvrzení pouze cizoval.

„Oficiální výklad událostí z 11. září je báchorka, v něčem ještě méně věrohodná, než jsou vámi zmíněné ‚konspirační teorie‘. Ze všech možných scénářů se mi jeví jako nejpravděpodobnější ten, jenž připouští podíl části mocenských struktur v rámci amerických elit na přípravě i provedení útoků,“ zopakoval Stanjura to, co Semín před časem řekl Parlamentním listům.

Kandidát SPD, který dlouhodobě koketuje s českou i zahraniční antisemitskou scénou, několikrát šířil konspirační teorie vykreslující Židy jako spiklence usilující o světovládu. V minulosti také spolupracoval například s Janem Korálem, konspiračním teoretikem, jenž označuje proslulý antisemitský pamflet Protokoly sionských mudrců za „sociologickou studii“.

Semín se nijak netají averzí vůči veřejnoprávním médiím, především České televizi. Již v roce 2012 v rámci výpadů vůči festivalu Prague Pride řekl Parlamentním listům, že „Česká televize je nástrojem levičácké propagandy neomarxistických směrů, jejichž součástí je i homosexualismus. Z našich peněz podporuje nechutný životní styl homosexuálů, který je často poznamenán promiskuitním sexuálním chováním a šířením různých pohlavních nemocí.“

Relativní rovnováha Rady zůstala zachována

Noví členové Rady ČTK mají nahradit Miroslava Augustina (nominován ANO) a Jakuba Heikenwäldera (nominován KDU-ČSL). Po prvním kole, v němž se na prvních místech umístili Semín se Soukupem, kritici varovali, že Radu fakticky ovládne ANO s SPD. V případě jejich úspěchu by v sedmičlenné Radě nominanti ANO drželi tři křesla, SPD dvě, a ČSSD s ODS po jednom.

Spekulovalo se také o tom, že se novým předsedou orgánu stane současný místopředseda Petr Žantovský (nominován ANO). Jeho jméno je přitom spojené s portálem Parlamentní listy i působením Asociace nezávislých médií. Ta sdružuje veřejně činné kritiky veřejnoprávních médií, mimo jiné kontroverzní osobnosti typu zmíněného antisemity Korála či provozovatele dezinformačních webů Ondřeje Geršla.

Rada ČTK je nástrojem veřejnosti pro kontrolu práce nejvýznamnější tiskové agentury v České republice. Každoročně předkládá Poslanecké sněmovně zprávy o činnosti a hospodaření ČTK a je odpovědná za objektivní a všestrannou práci agentury.

I když zákon o ČTK přísně omezuje možnosti politické angažovanosti radních a jejich pozici vymezuje jako spíše apolitickou, podle mnohých kritiků je volba Rady navzdory původnímu záměru formou politického soupeření. To prokázala i současná neúspěšná volba.