Ve sporu o ministra kultury Antonína Staňka už delší dobu nejde v první řadě o kulturu, ale o vztah ČSSD k prezidentu Zemanovi a k vládě, vztah prezidenta k ústavě a další věci. V protahovaném a zmateném představení, které se nemělo vůbec hrát, se kultura sama dostává tak trochu na vedlejší kolej. A to je nepochybně škoda, protože je toho dost, co by sociální demokracie na základě svého programu a svých základních principů mohla pro kulturu udělat.

Ačkoli se to podle mediálních titulků někdy nezdá, kultura je mnohem víc než jen několik vybraných, stále sledovaných a často propíraných institucí. Národní galerie či Národní divadlo jsou bezpochyby významnou součástí české kultury a zaslouží si všestrannou podporu a velmi uvážlivé zasahování do jejich vedení. Velké, „národní“ příspěvkové organizace jsou přitom nesmírně komplexní, složité organismy a dění v nich je obtížné nějak jednoduše „rozseknout“.

↗

Ministerstvo kultury by mělo oproti celkově převažující logice efektivity a zisku víceméně za každou cenu hájit křehké hmotné i nehmotné dědictví minulosti. Foto Národní divadlo