Zvykejme si. Dříve nebo později k tomu dojde. Těžko věřit, že veškeré potíže, které má premiér Andrej Babiš s Čapím hnízdem a evropskými dotačními audity, pominou. Může se naopak stát, že v rodinné kauze bude obžalován a stane před soudem a že bruselští auditoři budou trvat na tom, že je ve střetu zájmů — a český daňový poplatník se kvůli chlapíkovi kombinujícímu moc politickou, ekonomickou a mediální pěkně prohne.

Ve všech pro Babiše neveselých scénářích navíc hrozí, že demokratické strany napravo i nalevo se od něj budou držet co nejdál. Kdyby vládu vedl někdo jiný, sekretariáty by se přetrhly v dojednávání spolupráce, ale bude-li ANO trvat na Babišovi, moc variant, na koho se obrátit, mu nezbude.

↗

Prolínají se jak jejich představy uspořádání naší země a Evropy, tak představy, jak má vypadat politika pod vedením nových stran. Repro z vysílání ČT

Půdorys by obstaral Babiš s prezidentem Zemanem. Šéf ANO je stále posedlý vidinou odbornického, či spíše manažerského kabinetu. O politiky ve Strakovce nestojí, stačí mu jedinci plnící jeho pokyny (ideálně po SMS) a co nejpečlivěji spravující svěřené resorty. Ani dnes mezi nimi nevidíme moc tváří hnutí. Vlastníky členských legitimací posílá Babiš do Sněmovny, ale ve vládě sází na expertní profil. Jiná věc je, že se často ukazuje, jak slabý mají manažeři a experti politický rozhled a jak nezvládají úlohu komunikovat s koalicí, opozicí, Sněmovnou, Senátem, sdělovacími prostředky…

Miloš Zeman je naopak posedlý posilováním své politické moci. Proto potřebuje, aby s Babišem táhli spíš outsideři než těžké politické váhy. Aby definitivně rozoral tradiční stranické spektrum, prosazuje coby tiché společníky ANO Filipovy komunisty a Okamurovu SPD.

Babišovi to je jedno, chce hlavně vládnout. Ostatně ANO je podle něj pro všechny. Výrazným stoupencem spolupráce s SPD je předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, jenž se s druhým mužem okamurovců Radimem Fialou přátelí ještě z jejich společného Prostějova. V minulosti se proti zvažovanému partnerství s SPD postavila část poslaneckého klubu, předsednictva ANO a lidí z regionů. Tenkrát však bylo na výběr, zda ČSSD, nebo SPD. Co se ale stane, když jednoho dne na výběr nebude?

Kdo by vsadil na aktuální tvrzení Andreje Babiše, že spojenectví s SPD pro něj není alternativou? Už jen to, že z něj takové vyjádření leze v televizním rozhovoru jako z chlupaté deky… Popisuje zjevně momentální stav. Když se ale změní okolnosti, dost možná od Babiše uslyšíme, že hlavní je, aby země šlapala, občanům se dobře žilo a byly hájeny naše zájmy v zahraničí. Kdo to zajistí lépe než on s vládou odborníků? A sněmovní strany ať si vyberou, kdo ji v zájmu státu podpoří a kdo ne, on nikoho kádrovat nebude.

Potíže by hrozily jen u evropských partnerů. Pro ty by už koktejl premiérových afér a spojenců z extrémních koutů mohl být těžce stravitelný. Babiš sice může navázat na kampaň před evropskými volbami a Českou republiku před EU hájit, nebo dokonce s Unií bojovat, leč to by se už mohlo dotknout i jeho byznysových zájmů v cizině. Proto v tom bude ještě nějaký pátek bruslit.

Buď jak buď, v reálu jsou si ale Babiš s Okamurou souzeni. Jejich představy uspořádání naší země i Evropy se v mnohém prolínají. Také na politiku, roli tradičních stran a nových hnutí se dívají podobně. Dokud by je tmelil prezident Zeman, mohla by jejich aliance fungovat.

Nedá se předvídat, zda ANO tento krok k SPD udělá. Přece jen by uvnitř mohl vzplát první výrazný spor. Babiš si však s touto variantou určitě zahrávat bude, nehodlá-li pověsit premiérské řemeslo na hřebík.