Debatovali jsme s aktivistkami za záchranu klimatu, a to v Praze i Brně

Skončení uhelné energetiky, vyhlášení stavu klimatické nouze a konec nečinnosti vůči globální environmentální krizi jsou aktuálními požadavky studentského zeleného hnutí. O strategii ekologického aktivismu jsme se bavili ve dvou debatách.

(kul)

02.07.2019 13:34

M1

Jedna z mluvčích hnutí Fridays for Future Anna Mezgerová. Foto Jan Kašpárek, DR

V Mahenově knihovně v Brně diskusi moderoval Radovan Bartošek z Deníku Referendum 11. června a zorganizovala ji Masarykova demokratická akademie. Přesně o čtrnáct dní později na ni navázala debata Deníku Referendum v pražské kavárně Liberál moderovaná Zdeňkem Jehličkou. Na obou akcích v panelu vystoupily aktivistky za záchranu klimatu ze studentského hnutí Fridays for Future – v Praze jedna z mluvčích Anna Mezgerová a v Brně Lucie Smolková a Vanda Patočková.

Společně s nimi v panelu vystoupily další environmentální aktivistky. V Praze to byla Klára Aubrechtová z hnutí Limity jsme my a v Brně Anna Kárníková, která se dlouhodobě angažuje v občanském sektoru a v těchto dnech nastupuje do manažerské pozice v Hnutí Duha. K ní se připojila Monika Šatavová z ekologické iniciativy Pražské matky, která spoluorganizovala demonstraci za ochranu životního prostředí již v květnu 1989.

Ta přitom navštívila i pražskou debatu Deníku Referendum. Stávkujícím studentům a studentkám sdruženým v hnutí Fridays for Future ze své zkušenosti radila, ať se nenechají vtáhnout do odborné debaty, ve které by místo zdůrazňování nutnosti ochrany klimatu a hledání řešení museli sami nabízet expertní stanoviska. Jejich úkolem je podle Šatavové tlačit politiky a veřejnost k činnosti a to je dle jejích slov zcela legitimní. S takovým přístupem mluvčí Fridays for Future Anna Mezgerová souhlasila. „Chceme, aby politici chodili za vědci a radili se s nimi,“ zdůraznila hlavní cíl studentského hnutí.

M3Brněnská debata. Zleva Lucie Smolková (Fridays for Future), Monika Šatavová (Pražské matky), Anna Kárníková (Hnutí Duha) a Vanda Patočková (Fridays for Future). Foto: Masarykova demokratická akademie

Výtku, že by ve svých požadavcích hnutí inspirované švédskou studentkou Gretou Thunbergovou používalo až příliš radikální a skoro apokalyptický slovník, brněnské členky Fridays for Future odmítly. Naopak se shodly na tom, že snaha o umírněné nastavování agendy nedokázala za několik dekád prosadit taková opatření, která by vedla k efektivnímu snižování emisí skleníkových plynů. Naléhavost dikce stávkujících studentů je podle nich spíše střízlivou reflexí reality.

Radikalitu sdělení a zabarvení slov však zároveň řeší komunikační tým neformální organizace Limity jsme my každodenně, svěřila se jejich členka Klára Aubrechtová. Se stejnou praxí se potýká i Fridays for Future, potvrdila jedna z mluvčích studentského hnutí Anna Mezgerová. Jakýkoli návrh regulace podle ní v českém prostředí začne zavánět levičáctvím, kritizovala, pod kterým si většina lidí představí hned komunismus.

Své požadavky artikulují Limity jsme my a Fridays for Future jinak, ale jak napověděla pražská debata, obsahově se hnutí téměř úplně překrývají. „Náš požadavek je celkem jasný. Chceme, aby se přestalo těžit uhlí do roku 2030 a abychom měli uhlíkovou neutralitu do roku 2050,“ představila Aubrechtová cíle iniciativy Limity jsme my, se kterými souhlasila i Mezgerová. Požadavkem studentských stávek je zároveň vyhlášení stavu klimatické nouze předně v největších českých a moravských městech. Je však důležité, aby města pro klima a životní prostředí po vyhlášení tohoto stavu skutečně něco udělala, a neskončila jen vysázením pár stromů na náměstí a instalací několika pítek a mlžítek.

M2Pražská debata. Zleva moderátor Zdeněk Jehlička, Klára Aubrechtová z hnutí Limity jsme my a Anna Mezgerová, mluvčí Fridays for Future. Foto: Fatima Rahimi, DR

Dalším krokem environmentálního hnutí by mělo být navazování spolupráce mezi dalšími občanskými a ekologickými organizacemi, sdělily Vanda Patočková i Anna Kárníková. To se v mnoha případech již daří: „Nebýt Limitů, Fridays for Future v Česku není, minimálně v takovém počtu a nasazení,“ prohlásila Mezgerová.

Zmíněná hnutí se přitom odlišují v tom, odkud pocházejí jejich členové. Zatímco aktivisté zakládající v roce 2015 iniciativu Limity jsme my pocházeli, jak prozradila Aubrechtová, často i z antikapitalistické scény, organizátoři Fridays for Future většinou zažívají své první aktivistické roky. Sama Mezgerová navíc právě ukončila základní školu a s Gretou Thunbergovou ji tak spojuje vedle aktivismu i věk. Většinou však organizátoři Fridays for Future pocházejí ze středních škol, dodala.

Pražská debata se zabývala také tím, jestli jsou potřebné spíše radikální systémové změny, nebo by nás měl zachránit uvědomělý spotřebitelský přístup. „Myslím si, že změna na individuální úrovni je také důležitá. Je podstatné, abychom tolik nelétali a nejedli maso. Ale taková změna založená na spotřebitelském uvědomění by trvala neuvěřitelně dlouho. Proto si myslím, že je důležité tlačit na politiky, sám jít do akce. Na zásadní změny máme jen 11 let,“ komentovala Aubrechtová v narážce na zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Cestou, jak situaci s klimatem řešit, by podle Mezgerové nemělo být snižování populace planety, jak mnohdy zaznívá, ať už třeba politikou jednoho dítěte, či vzdáním se rodičovství kvůli klimatickému žalu. „Ať je nás klidně hodně, ale starejme se o naši planetu. Důležité je řešit korporace a chování jednoho procenta nejbohatších, které nejvíce ohrožuje planetu. Ne to, kolik kdo má dětí.“

V závěru panelistky vyzvaly k účasti na Klimakempu, který nyní probíhá na Pardubicku poblíž elektrárny Chvaletice. Mezgerová zároveň prohlásila, že stávkující studenti si plánují čtyři zameškané dny stávkami symbolicky nahradit právě tam na Letní škole klimatické spravedlnosti.

Na pražskou debatu, již tradičně moderovanou našim spolupracovníkem a autorem Zdeňkem Jehličkou, navázala přednáška Lukáše Stříteského o hnutí proti těžbě fosilních paliv v Německu známé pod označením Ende Gelände a s ním související zápas za záchranu Hambašského pralesa, včetně prezentace jeho fotografií z obou míst.

Akci zakončilo promítání dokumentárního snímku „Anoteho archa“ (2018) zachycující ostrov Kiribati, který postupně mizí pod stoupající hladinou oceánu, a k tomu také snahu jeho bývalého prezidenta najít pro obyvatele ostrova nový domov v okolních státech a varovat svět před globální environmentální katastrofou.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.