V Bruselu jde teď o víc než o pozice, hlavní je poprvé program

Zánik velké koalice v Evropském parlamentu změnil EU více, než se na první pohled zdá. O unikátnosti aktuálního povolebního vyjednávání jsme mluvili s Michalem Bergem, jenž dění sleduje s vhledem člena předsednictva European Greens.

V1

Petr Jedlička

14.06.2019 09:23

A1

Současná fáze jednání má přinést výsledky do příštího čtvrtka, kdy začne v Bruselu summit hlav členských států a vlád. Právě ony by měly pak na základě programové dohody stran navrhnout Evropskému parlamentu nového předsedu Evropské komise. Foto archiv EC

Michal Berg

A1

Michal Berg je český podnikatel v oblasti IT, aktivista a politik. V minulosti pracoval i jako tiskový mluvčí a novinář. Dění v Evropské unii komentuje v DR s vhledem a informacemi, které má jako člen předsednictva European Greens.

Ze zpráv víme, že se v EU aktuálně jedná o novém obsazení postu předsedy Evropské komise, o novém vysokém zmocněnci pro zahraniční politiku a o vedení dalších institucí. Vy přitom upozorňujete, že kromě toho probíhají dnes i unikátní jednání o programu nové Komise. V čem jsou tak unikátní? Komise přeci měla vždy programové cíle, na jejichž základě ji i v minulosti schvaloval Evropský parlament.
V minulosti fungovala v Evropském parlamentu vždy velká koalice dvou největších frakcí – lidovecké a sociálnědemokratické. V praxi tak skutečná programová jednání po volbách neprobíhala. Evropští lidovci a socialisté a představitelé jejich domácích stran se spíše jen dohodli na rozdělení funkcí a jejich většina v Evroparlamentu pak Komisi schválila.

V letošních volbách přišla však lidovecká a sociálnědemokratická koalice o většinu. Proto se dohodly čtyři největší frakce, které se nevymezují proti EU negativně, to jest lidovci, sociální demokraté, liberálové a zelení, že vůbec poprvé povedou plnohodnotná programová jednání a že nová Komise se bude opírat o koalici na základě právě tohoto programu.

Jak tato jednání probíhají prakticky?
Nejprve vznikl zastřešující jednací tým, ve kterém má každá frakce dva zástupce – svoje dvě vůdčí osobnosti. Tato skupina poté definovala pět hlavních programových okruhů, přičemž ke každému z nich vznikla zvláštní pracovní skupina. V každé z těchto skupin má každá frakce opět dva zástupce.

Skupiny začaly fungovat naplno nyní 12. června. Výsledkem jejich práce má být programový mandát, který bude prezentován na summitu Evropské rady za týden.

Souběžně s tímto vyjednáváním probíhají jednání mezi zmocněnci vlád členských států. I v rámci nich mají však největší frakce svoje dvojice vyjednavačů. Čtvrtá z frakcí – moji zelení – jde zde v nevýhodě, protože aktuálně žádného předsedu vlády v EU nemá. O to více se ale snažíme využít možnost prosadit co nejvíce z programu na úrovni jednání parlamentu.

Lze již dnes odhadnout, co v programu nové Komise pravděpodobně bude?
Jednotlivé frakce jdou do jednání pochopitelně se svými prioritami. Snaží se, aby finální dohoda naplňovala programově to, s čím šly do voleb, a budou ochotny podpořit takového předsedu nebo předsedkyni Evropské komise, který se zaváže tento mandát naplňovat.

Konkrétně vzato panuje poměrně široká shoda na nutnosti ambicioznějšího přístupu k ochraně klimatu a též na přesvědčení, že je potřeba EU více demokratizovat. Například tím, že se dá Evropskému parlamentu možnost navrhovat zákony. Mnoho evropských politiků se dnes domnívá, že je možné tuto reformu realizovat i bez nutnosti otevírat a měnit smlouvy, a to formou dohody Komise a Evroparlamentu.

Vyšší shoda než dříve je také v otázkách daňových rájů a obecně daňové transparentnosti, kde je jako hlavní překážka vnímána nutná jednomyslnost rozhodování Evropské rady, přičemž některé země progresivní posun v této oblasti dlouhodobě blokují.

A v čem se názory zúčastněných stran například zásadně různí?

Pokud bych měl jmenovat jednu oblast, kde bude určitě velmi těžké najít shodu, tak to bude sociální pilíř EU. Tam se dá čekat těžké vyjednávání.

Jednotlivé politické bloky šly do letošních voleb s takzvanými spitzenkandidáty a s nepsanou dohodou, že novým předsedou Komise bude spitzenkandidát vítězného bloku. Neměl by tedy vést ona programová jednání spitzenkandidát vítězných lidovců, Manfred Weber z bavorské CSU?
Lidovci získali sice nejvíce hlasů, ale svoji většinu nemají. Právě proto se vyjednává. Manfred Weber navíc podle mých informací nemá jednoznačnou podporu, a to ani ve vlastní frakci. V tuto chvíli není možné říci, kdo novým předsedou Komise bude. Možné jsou všechny soustavně opakované varianty.

Vyjednává a bojuje se i uvnitř jednotlivých frakcí. U socialistů je zjevný boj o pozici předsedy frakce, u liberálů se zase střetávají tradiční členové s novými lidmi z bloku francouzského prezidenta Macrona, a navíc například s poslanci Babišova hnutí ANO, které mezi liberály podle mne vůbec nepatří. I proto se vyjednává o programu způsobem, o němž jsem mluvil.

Je koncept spitzenkandidáta tedy mrtvý?
Nemyslím si. Je stále důležitý. Ale ani ve volbách v jednotlivých zemích se nestane vždy premiérem lídr vítězné kandidátky. My jako Evropští zelení nechceme podpořit na předsedu Komise nikoho, kdo si volbami jako spitzenkandidát neprošel. Věříme, že v příštích volbách do Evropského parlamentu povedou spitzenkandidáti už nadnárodní kandidátky.

Mluví se při současných jednáních také o brexitu?
Brexit, pokud mám informace, se neřeší, myslím že signály z EU jsou jasné – žádné nové projednávání dohody o brexitu není na stole. Je jasné, že se jednotliví aktéři k tomu nějak budou muset postavit, ale ve fázi ustavování Komise to roli nehraje.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Pátek, 21.Června 2019, 12:41:48

Právě skončený summit o tématech ani o obsazení klíčových pozic nerozhodl. Závěr jednání byl odsunut na další, na 30. června.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.