EU žije hledáním nového vedení. Tentokrát je to jiné, všímají si pozorovatelé

Přední evropští politikové začali naplno vyjednávat o novém obsazení nejvýznamnějších unijních postů. Nejdiskutovanější je přitom otázka, kdo nahradí Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise.

(pjed)

05.06.2019 15:55

A1

Podle dosavadních zvyklostí by se měl stát novým předsedou Evropské komise spitzenkandidát EPP Manfred Weber. Mnoho politických skupin si ale nepřeje v čele tak výrazného konzervativce a navíc Němce. Foto archiv EA.pl

Stálý předseda Evropské rady, předseda Evropského parlamentu, guvernér Evropské centrální banky, vysoký zmocněnec EU pro zahraniční politiku a zejména předseda Evropské komise – to jsou klíčové pozice, o jejichž obsazení se vyjednává v Bruselu intenzivně už týden a ještě nejméně měsíc bude.

Letošní jednání jsou přitom jiná než dřívější, vedená tradičně po volbách do Evropského parlamentu co pět let. Pozorovatelé si všímají, že vyjednavači čelí hned několika zásadním dilematům.

„Při obsazování čelných postů se vždy zohledňuje – vedle názorů kandidátů a dosavadní zkušenosti s nimi – i proporční hledisko. Předseda Komise nebývá například ze stejné země jako předseda Evropské rady. To stejné platí pro Banku či pro Parlament. Svoje zastoupení musí mít staré i člensky mladší státy, sever i jih EU a také různé politické proudy. Důležitý je rovněž kompromis mezi zástupci států a evroposlanci,“ hlásil v závěru minulého týdne ve vysílání Deutsche Welle její bruselský zpravodaj Georg Matthes a pokračoval:

„Tentokrát ale nebude v Evropském parlamentu klasická velká koalice. A v řadě zemí jsou nejpopulárnější strany, které dosavadní směřování EU odmítají (...) Udrží si hlavní instituce EU proporčnost svého vedení i přesto, nebo bude dána přednost čistě prounijnímu táboru a efektivitě? To je otázka, na níž teď čekají všichni odpověď.“

A Dave Keating z France 24 zase na začátku tohoto týdne připomněl: „Během minulých evropských voleb se prosadil koncept spitzenkandidátů, tedy respektování nepsaného pravidla, že předsedou Komise se stane vůdčí postava kandidátky té skupiny evropských stran, která volby vyhraje. Letos však tlačí zvláště jižní křídlo EU vedené Francií a Španělskem jiné kandidáty (...) Z dílčího hlediska jde o běžný politický střet, který se vyřeší vyjednáváním. Z hlediska povahy unijní politiky ale jde o moment, který je významný jak pro vztah řadových Evropanů k evropským volbám, tak pro vztah občanů k EU obecně.“

První bude šéfkomisař
Post předsedy Evropské komise, která řídí každodenní chod EU a připravuje legislativu, je z uvedených funkcí vůbec nejvýznamnější. Právě o šéfkomisaři se proto vyjednává teď především. Spitzenkandidátem vítězné skupiny evropských stran – to jest evropských demokratů a lidovců – byl letos bavorský evroposlanec Manfred Weber. Za něj teď lobbuje zejména německá kancléřka Merkelová.

Weber je ovšem výrazný konzervativec a nad to Němec. A ani liberálové, ani zelení a ani většina tradiční levice z Evropského parlamentu konzervativce v čele Komise nechce. Německo navíc kvůli své ohromné ekonomické síle na danou funkci dlouho neaspirovalo.

Skupina jižních států, jíž zastupuje francouzský prezident Emmanuel Macron, žádá už dnes otevřeně někoho jiného – i když oficiálně z důvodu, že Weber nemá zkušenost z exekutivy.

Jako alternativy nabízejí bývalého nizozemského ministra zahraničí a místopředsedu Komise Franse Timmermanse, který byl ale spitzenkandidátem sociálnědemokratických stran, jež volby nevyhrály, dánskou exministryni se zkušeností evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, která byla spitzenkandidátkou menšinových liberálů, nebo mnohonásobného ministra a komisaře Michela Barniera, který je pověstně schopný, ale také je z tábora francouzských neogaullistů, kteří evropské volby prohráli doslova na celé čáře.

Dále je v jednání diplomat, komisař a nedávný kandidát na slovenského prezidenta Maroš Ševčovič, za nímž – i když spíše formalně – stojí státy V4, současná litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė či nizozemský premiér Mark Rutte. Nezřídka zmiňována je navíc i sama Angela Merkelová, která v Německu předala už vedení strany a předpokládá se, že výhledově předá i kancléřství.

Dosluhujícím předsedou současné Evropské komise je Lucemburčan Jean-Claude Juncker. Foto archiv EP, flickr.com

Podle smluv vybírají předsedu Evropské komise hlavy států a vlád EU, tedy Evropská rada, s „přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích“; schválit ho musí pak většina evroposlanců.

V realitě ale jedná už dnes každý důležitý hráč s každým dalším. Otázka předsedy Evropské komise totiž musí být zodpovězena před tím, než se posunou další jednání o obsazení nejvlivnějších komisariátů a místopředsednických postů, která pak vybraný šéfkomisař sám i spoluorganizuje.

Podle vyjádření Merkelové, Macrona i dalších předních politiků by měli Evropané znát kýžené jméno po červnovém setkání Evropské rady, tedy po 29. červnu. Nový Evropský parlament má pak o navrženém hlasovat v červenci.

„Za vyjednáváním a procedurou, která je v zakládacích smlouvách EU popsána jako velice jednoduchá, stojí opravdový komplex mocenského boje mezi jednotlivými státy, v rámci jednotlivých ideologických bloků a mezi hlavami států a Evropským parlamentem (...) který zabere vždy řadu týdnů. V letošní specifické situaci by se mohl dokonce ještě protáhnout,“ shrnují zpravodajové AFP.


Další informace:
EUObserver EU leaders task Tusk to find commission chief by June
EUObserver Merkel and Macron split over Weber presidency
EurActiv EU leaders launch hunt to fill Brussels’ top jobs
Deutsche Welle Who will succeed Juncker as European Commission president?
France 24 EU Commission president: "Why not the Danish woman?"
France 24 Macron and Merkel lock horns over next EU Commission leader after elections
Bloomberg Angela Merkel, Emmanuel Macron At Odds Over How to Choose Next European Commission President
EurActiv.com Sánchez and Macron open the top EU jobs talk


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Pátek, 21.Června 2019, 13:39:7

Právě skončený summit o tématech ani o obsazení klíčových pozic nerozhodl. Závěr jednání byl odsunut na další, na 30. června.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.