Více stromů se v alejích kácí než sází. Vláda nejedná

Petra Dvořáková

Počet pokácených stromů v alejích dlouhodobě převyšuje počet vysázených stromů, což vede k ničení biotopů a ztrátě diverzity. Vláda dosud nezpracovala metodiku, která měla vzniknout do konce roku 2018.

Vláda i ministerstva podporují ochranu a obnovu alejí kolem silnic pouze na papíře, shodli se účastníci konference Aleje 2019, která se konala 18. a 19. dubna v Liberci. Přes dosavadní sliby dosud nevznikla žádná metodika ani zdroje financování, na které silničáři a ochranáři čekají několik let. Kácení starých alejí podél silnic přitom vede k ničení biotopů, mizení kulturních krajin a ke ztrátě diverzity.

Jedním ze zásadních diskutovaných témat byla strategická podpora státu. Ministerstvo životního prostředí sice prosazuje ochranu a obnovu alejí podél silnic a ve volné krajině v Adaptační strategii na změnu klimatu, dosud však nepodniklo žádné další kroky. V koordinaci s ministerstvem dopravy přitom mělo do konce loňského roku vytvořit ucelený postup pro zajištění budoucnosti alejí.

Ministerstvo životního prostředí sice Deníku Referendum v emailu odpovědělo, jaká je jeho úloha v rámci tvoření metodiky, a vyjmenovalo, co všechno má na starosti, ale na otázku, kdy bude slibovaná metodika hotová, neodpovědělo. Rozhodujícím gestorem je prý ministerstvo dopravy.

Ministerstvo dopravy pak Deníku Referendum sdělilo, že jej ministerstvo životního prostředí oslovilo s návrhem na spolupráci teprve vloni. „Výstupem tohoto projektu bude příručka pro správce pozemních komunikací a silniční správní úřady týkající se zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací s existujícím stromořadím. Příručka bude obsahovat soupis doporučení jak zajistit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, kde se nachází stromořadí, aby se tak předešlo kácení,“ odpovědělo ministerstvo dopravy s tím, že přislíbilo vznik meziresortní pracovní skupiny.

Počet stromů v alejích klesá od roku 2003

Zatím však silničáři přesné instrukce, jak při ochraně alejí postupovat, nemají. „Stromy podél silnic postupně mizí. Například na obnově aleje v Radkově-Dubové se domluvila Arnika, místní samospráva i silničáři už v roce 2011. Teprve na konci roku 2018 byla obnovena pouhá pětina aleje,“ shrnuje Marcela Klemensová z Arniky.

Tvrzení Klemensové potvrzují statistiky o kácení a sázení v alejích za rok 2017. V alejích po celé zemi se předloni pokácelo téměř šestnáct a půl tisíce stromů, vysázelo se jich však o takřka dva tisíce méně.

Téměř tři čtvrtiny stromů byly navíc vysázeny jinde, než kde se kácelo. Počet vysázených stromů nad počtem vykácených stromů převažoval pouze v pěti krajích České republiky a ve třech z nich jej převažoval pouze velmi mírně. Jedinými kraji, kde se v alejích sázelo výrazněji více než kácelo, jsou kraje Středočeský a právě Liberecký. Ve Zlínském a Pardubickém kraji objem vykácených stromů dokonce převážil počet vysázených stromů více než desetinásobně.

Nejedná se přitom o specifikum předloňského roku, ale o dlouhodobý trend. Podle statistik Arniky mezi lety 2003 a 2017 padlo k zemi 233 tisíc stromů v alejích, zatímco vysázeno jich bylo 145 tisíc.

Bez podpory státu přitom není podle Arniky možné spolehlivě zajistit odborný přístup s přihlédnutím k lokálním podmínkám a širším socioekonomickým vazbám. Platí to jak pro modernizaci silnic, tak i pro obnovu zaniklých alejí.

„Při plánování nových výsadeb u silnic je třeba počítat s tím, že po silnici se pohybují nejen osobní auta a cyklisté, ale přepravuje se zboží nákladními auty. Obnova silniční vegetace musí odpovídat stávajícím dopravním prostředkům a nadrozměrným nákladům a ne kočárům a volským potahům jako před sto lety,“ tvrdí František Weisbauer ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

V průběhu konference se také sešla pracovní skupina Evropské aleje (European Avenue Working Group), ve které má Arnika zastoupení. Členové jednali o možnostech rozšíření oblíbených anket Strom rokuAlej roku na evropskou úroveň a chystají se obrátit na poslance Evropského parlamentu.

Letošní konference Aleje 2019 se konala v prostorách krajského úřadu Libereckého kraje a zúčastnili se jí přednášející a účastníci z osmi krajů, včetně zástupců Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny či Ředitelství silnic a dálnic. Pozvání přijali i zahraniční hosté ze sedmi evropských zemí.