„S Klausem mladším jsme jednali o možné spolupráci už vloni, ale tehdy se rozhodl zůstat v ODS,“ tvrdil mi nedávno bývalý člen SPD. Zvěsti o možném vzniku nové národovecké partaje opírající se právě o Klause juniora a zhrzené exčleny SPD kolují nacionalistickými kuloáry už téměř rok. Zmíněný exčlen SPD odkazoval ke Klausovi mladšímu jakožto k potenciální „tváři strany“. Nacionalističtí egoisté, jejichž bezvýznamné strany rok co rok svádějí boj o pár desetin procenta voličské podpory, z této zprávy radostí věru neplesali.

Od pádu Sládkových Republikánů se stala jednou z hlavních vlastností krajní pravice roztříštěnost. Uspěl až Tomio Okamura, který si v pravý čas veřejného děsu z migrační krize přivlastnil programy již existujících protimigrantských hnutí. Na rozdíl od Vandase ho nestigmatizovala nálepka neonacisty, uměl s lidmi mluvit a jeho tvář již občané znali z televizních obrazovek jako tvář muže, který přes nesnadné dětství vlastní pílí k bohatství a úspěchu došel.

Nyní už ale hnědá hvězda SPD dohasíná. Na povrch internetu dávno prosákla pravda o autoritářských manýrech uvnitř „Sekty Přímé Diktatury“, před níž už nepřivírají oči ani novovlastenci. Hnutí opouští rostoucí množství členů, strana propadla v komunálních volbách a její preference od úspěchu v parlamentních volbách 2017 klesly; ač se bohužel stále ještě pohybují nad pěti procenty.

Novovlastence z možnosti rozpadu partaje přirozeně zachvátil děs. Na národovecké scéně se totiž nevyskytoval schopný Okamurův nástupce. Chyběla „tvář vůdce“, která by dokázala národovecké voliče sjednotit a sesbírat dostatek hlasů na překonání pětiprocentního kvóra.

Václav Klaus mladší, již za mládí prý „rebel“ a „raubíř“, se mezitím — zřejmě již po jednání s bývalými členy SPD — chopil role buřiče uvnitř ODS. V senátních volbách podpořil místo kandidáta vlastní strany kandidáta SPD Ladislava Jakla — prý se znají již z rockových koncertů. Na pietní akci k výročí okupace českého území nacistickým Německem přirovnal Macronův plán na reformu Evropské unie k Hitlerovu Mein Kampfu — a to po boku lídra kandidátky SPD do Evropského parlamentu Ivana Davida a komunistického předsedy Vojtěcha Filipa.

A kdyby byl náhodou jeden nacistický příměr ve vztahu k Evropské unii jeho fanouškům málo, v březnu na půdě Sněmovny přirovnal hlasování o legislativě vycházející z evropských směrnic k vybírání Židů do transportu. Podle některých členů ODS se Klaus zkrátka choval, jako by chtěl, aby ho vyloučili.

Přání se mu splnilo. Strana ho vyhodila a ještě ho obdařila statusem mučedníka vykopnutého z partaje pro odlišné názory, což mezi příznivci národovecké scény znamená zvlášť ceněný atribut. Krátce nato oznámil, že založí vlastní stranu. O svém úspěchu v příštích parlamentních volbách nepochybuje, dokonce má prý ambice vládnout.