Indie na vzestupu? Z hlediska přístupu k práci moc ne

Indická ekonomika rostla v poslední dekádě sedmiprocentním tempem, většina Indů však pracuje stále v šedé zóně nebo na neformální dohody. Přední expertka přibližuje, jak se s tématem zachází v tamní politice a co vše by se mělo změnit.

A1

Sabina Dewanová

20.04.2019 08:00

Evropské progresivní myšlení

Screenshot-progressivepost

v Deníku Referendum


je projekt spolupráce našich novin s The Progressive Post, médiem Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS), volně navázané na PES – Stranu evropských socialistů. Českým členem FEPS je think tank Masarykova demokratická akademie. Prostřednictvím překladů z The Progressive Post budeme v Deníku Referendum představovat nejpodnětnější úvahy autorů promýšlejících vyhlídky a směřování evropské demokratické levice.

Dnešní Indové vidí budoucnost optimisticky. Tedy alespoň pokud jde o materiální stránku – podle dat z celosvětového výzkumu postojů Pew Research Center z roku 2017 věří tři ze čtyř Indů, že současné děti se budou mít v dospělosti z finančního hlediska lépe, než se měli jejich rodiče. Napovídá tomu ostatně i řada vnějších ukazatelů: indické hospodářství rostlo v poslední dekádě sedmiprocentním tempem, geopolitický význam země narostl, indický trh je rok o roku větší a pro investory lákavější.

Avšak za těmito skutečnostmi se skrývá reálná podoba indického trhu práce – řada přetrvávajících sociálních rozdílů založených na kastách, genderu, vyznání a pochopitelně i finančních možnostech, které ovlivňují, kdo může co dělat, kam až se vypracovat a za jakých podmínek. V zemi je v současnosti 466 milionů práceschopných lidí v aktivním věku. Ovšem jen každý druhý Ind v aktivním věku pracuje oficiálně. Z žen vstoupí v Indii na pracovní trh jen jedna ze čtyř; podíl žen v aktivním věku, které oficiálně pracují, se přitom v posledních letech ještě snižuje.

Oficiální indické statistiky pro rok 2018 uvádí 3,5procentní nezaměstnanost; pouze osm procent všech pracujících Indů má ale standardní zaměstnání. Zbylých 92 procent pracuje v šedé ekonomice nebo na různé poloformální a neformální dohody, často v zemědělství. I mimo zemědělství je ovšem podíl neformálně ošetřené práce 74,8 procenta. Tito lidé navíc vydělají většinou pouze na to, aby přežili. Nemohou si dovolit nepracovat. A podmínky, ve kterých pracují, se dají jen těžko kontrolovat. Chybí bezpečnostní regulace i sociální ochrana.

Indie zůstává v mnoha ohledech plně rozvojovou zemí. Foto NA, flickr.com

Velká část společnosti si problematičnost přetrvávajících poměrů uvědomuje. A tak vždy, když se blíží volby, slibují politikové nejčastěji právě vytvoření dobrých pracovních míst – respektive „řádných pracovních míst“. Právě slib velkého počtu takovýchto míst byl jedním ze stěžejních prvků kampaně, po níž získal v roce 2014 moc současný premiér Naréndra Módí, a byl též výrazným faktorem v kampani letošní.

Účinek dosavadních Módího politik byl přitom přinejlepším polovičatý. Dobře myšlené programy jako „Make in India“, „Skill India“ či „Start-up India“ základní problémy indického trhu práce neřeší. Stažení pětisetrupiových a tisícirupiových bankovek z oběhu v roce 2016 zase výrazně poškodilo pracující na neformální dohody, jelikož právě jim se v Indii platí stále takřka vždy v hotovosti (šlo o úplnou demonetarizaci vysokých bankovek s problematickým režimem výměny za jiné, ve vládním podání kvůli enormnímu nárůst počtu padělků, které v Indii kolovaly – pozn. překl.).

Velká reforma zdanění zboží a služeb nahrazující starý těžkopádný systém sice byla objektivně potřeba, nová soustava břemen a povinností však těžce dopadla na četné podniky, zvláště pak na ty malé.

Parametry reformy, jež by skutečně pomohla
Skutečně důsledně může Indie využít svůj slibný potenciál pouze v případě, že dokáže pracovní trh zkultivovat komplexně, a to směrem k hospodářství s vysokým počtem pracovních míst nabízejících produktivní práci za poctivé ohodnocení. Toto by v v indických podmínkách nejrealističtěji zajistila velkovýroba zaměstnávající vysoké počty lidí, produktivnější zemědělství a služby s vyšší přidanou hodnotou. Nezbytné by dále byly investice do silniční sítě a dopravní i energetické infrastruktury, zpracování hodnotových řetězců pro odvětví typu agrovýroby (jde o použití specifického analytického nástroje pro plánování co nejlepšího uplatnění jednotlivých částí sektoru – pozn. překl.) a lepší využití možností tvorby pracovních míst v souvislosti s vývozem zboží a službami.

Zvláštním problémem v Indii je vzdělávání. Kvalitní vzdělání je základ všech opatření pro tvoru pracovních míst na poptávkové straně. Chybí-li kvalitní základní vzdělání, nejsou zdaleka tolik efektivní ani kvalifikační, ani rekvalifikační programy, zvláště ty krátkodobé. Pokud by tedy Indie chtěla mít ekonomiku odpovídající potřebám dynamického 21. století, musela dávat do vzdělání alespoň třikrát tolik co dnes.

Perspektivně by bylo pak nezbytné zajistit pracujícím skutečnou sociální ochranu a zvláště zdravotní péči, která by byla dostupná pro celou populaci. A samozřejmě konstruktivní sociální dialog.

Nic z toho by se přitom neobešlo bez zdrojů a politické vůle. Jestliže by měl vzniknout bohatý, inkluzivní a výhledově dále rostoucí trh práce, vyžádaly by si příslušné investice uvolnění striktních rozpočtových omezení, jež platí v současnosti, a to nejméně na několik let. Upraven by musel být také systém výběru daní, aby z nové ekonomiky nemizelo to, co vydělá.

Ke skutečnému vzestupu Indie a k jejímu posunu vpřed je otázka práce zcela zásadní. Ať už na mzdě či samostatně výdělečně činní, ať už v továrnách či na malých políčcích patřících rodině, lidé po celé Indii se snaží obstarat živobytí, zabezpečit své rodiny a naplnit své další aspirace, které je motivují a pohánějí vpřed. Politikové a politiky jim musí zajistit řádná pracovní místa. Jinak ze stávajícího indického optimismu mnoho nezbude.

Z originálu Is India changing? Politics and jobs ahead of the 2019 general elections vydaného v The Progressive Post přeložil PETR JEDLIČKA.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.