České republice se ve vývoji počítačových her daří. Obrat herního průmyslu u nás více než dvojnásobně přesáhl obrat průmyslu filmového. Chybí ale systematická podpora od státu i dostatek specializovaných studijních oborů. Tak shrnuje situaci vyspělého, ale málo zkoumaného odvětví českého průmyslu studie vydaná minulý týden Institutem pro digitální ekonomiku ve spolupráci s Asociací českých herních vývojářů a zastoupením projektu Kreativní Evropa.

„Z pohledu celé ekonomiky se stále jedná o poměrně mladé odvětví. Jelikož nejde o čistě technologický obor, zaujímá stále větší podíl v oblasti označované jako ‚kulturní a kreativní průmysly‘. Kvůli prvku kombinace umění a technologií a rychle rostoucí popularitě se o hrách mluví jako o filmech jednadvacátého století,“ shrnuje rozmach vývoje her úvod studie s tím, že obrat herního průmyslu činil za rok 2017 dvě a čtvrt miliardy korun. Vloni pravděpodobně překročil hranici tří miliard.

V České republice působí téměř osmdesát firem, jejichž hlavní náplní je tvorba her. Zaměstnávají na patnáct set lidí, přičemž více než polovina společností uvádí, že by uvítala nové pracovníky. Těch se ale nedostává. Podle odhadů Asociace vyjde z vysokých škol ročně nanejvýš několik desítek absolventů s potřebnými specializacemi. Herním firmám jich přitom chybí na sto osmdesát, především na pozice animátorů, programátorů a grafiků.

„Nedostatek lidí na trhu se společnosti snaží vyřešit zaměstnáváním cizinců. Až pětačtyřicet procent vývojářských studií zaměstnává alespoň jednoho cizince a celkový počet zahraničních zaměstnanců v českých herních společnostech představuje osmnáct procent,“ uvádí studie. Dodává ovšem, že situaci komplikuje obtížné zaměstnávání osob ze zemí mimo Evropskou unii.

Nedostatek pracovních sil odráží dynamický vývoj, kterým český herní průmysl prošel v posledních deseti letech. Během těch vznikla převážná většina zdejších vývojářských studií. Ta typicky zaměstnávají méně než deset lidí, kteří mohou být často velmi zkušení a schopní, pod jednou značkou ale zpravidla ještě nevytvořili více než pět herních titulů.

Místním specifikem je velký podíl domácího kapitálu na trhu. Přes osmdesát procent firem jsou společnosti s ručením omezeným, které se sice snaží o export, fungují ale spíše lokálně. Pouze jedné firmě, Bohemia Interactive, se podařilo vytvořit pobočky v dalších zemích. Naopak pět vývojářských studií funguje jako pobočka zahraniční nadnárodní společnosti.

Konkrétní podpora od státu herním vývojářům zatím chybí

Mimo jiné právě kvůli převažujícímu podílu nových a menších firem by vývojáři ocenili systematickou podporu státu. Stát sice herní průmysl zahrnuje v některých strategických dokumentech, ale činí tak spíše mimoděk v širším rámci digitální ekonomiky či podpory malých podnikatelů.

„Absenci domácí podpory tak saturují některé specifické regionální programy v oblasti podpory inovací, například kreativní vouchery. Ty jsou však v Praze limitovány pouze na startupy a v Brně pouze na tradiční průmysly, jako je strojírenství,“ konstatuje studie. Herní produkci se nicméně snaží pomáhat například evropský program na podporu kultury Kreativní Evropa MEDIA. Ten minulý rok přispěl na třicet netradičních herních projektů z nejrůznějších zemí téměř čtyřmi miliony eur.

Asociace by vedle strategické státní podpory uvítala i posílení studijních oborů orientovaných na tvorbu interaktivního softwaru. „Na školách je možné studovat pouze příbuzné obory (programování na technických univerzitách, grafiku a animaci na uměleckých a filmových školách) a chybí obory specializované, jako jsou technické profese spojené s vývojem her,“ uvádí.

Programů vysokých či vyšších odborných škol zaměřených přímo na vývoj her je poskrovnu. Nabízí je pouze České vysoké učení technické v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Západočeská univerzita v Plzni, Vyšší odborná škola grafická v Jihlavě a Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií ve Zlíně. Od příštího roku má ale obor Herní design zavést i Filmová akademie múzických umění v Praze.

Od mafiánů po Zikmunda Lucemburského. České hry patří ke klasice

Český herní průmysl se ve světě těší značnému věhlasu. Do obecného povědomí se dostaly především dnes již legendární hry od někdejší společnosti Illusion Softworks, jako je taktická válečná akce Hidden & Dangerous (1999, pokračování 2002) či kultovní příběhová akční hra Mafia: The City of Lost Heaven (2002). Ta se dočkala dvou pokračování. Nejnovější díl vydaný na podzim roku 2017 se ale oproti předchůdcům setkal spíše s vlažným přijetím. Recenzenti jej většinou označovali za průměrný.

S první Mafií je neodmyslitelně spojeno jméno herního scenáristy a designéra Daniela Vávry. Ten spolu s dalšími zkušenými herními vývojáři vede společnost Warhorse Studios. Warhorse se minulý rok proslavili realistickou hrou z prostředí českého středověku Kingdom Come: Deliverance. Otevřený svět a příběh zasazený do Posázaví počátku patnáctého století si vysloužil kladné recenze napříč světem. Společnost Warhorse k polovině února evidovala na dva miliony prodaných kopií hry.