České počítačové hry se těší mezinárodní oblibě. Chybí ale noví vývojáři
Jan KašpárekInstitut pro digitální ekonomiku ve spolupráci s Asociací českých herních vývojářů a zastoupením projektu Kreativní Evropa vydal obsáhlou studii mapující český herní průmysl. Ten v posledních letech nebývale roste.
České republice se ve vývoji počítačových her daří. Obrat herního průmyslu u nás více než dvojnásobně přesáhl obrat průmyslu filmového. Chybí ale systematická podpora od státu i dostatek specializovaných studijních oborů. Tak shrnuje situaci vyspělého, ale málo zkoumaného odvětví českého průmyslu studie vydaná minulý týden Institutem pro digitální ekonomiku ve spolupráci s Asociací českých herních vývojářů a zastoupením projektu Kreativní Evropa.
„Z pohledu celé ekonomiky se stále jedná o poměrně mladé odvětví. Jelikož nejde o čistě technologický obor, zaujímá stále větší podíl v oblasti označované jako ‚kulturní a kreativní průmysly‘. Kvůli prvku kombinace umění a technologií a rychle rostoucí popularitě se o hrách mluví jako o filmech jednadvacátého století,“ shrnuje rozmach vývoje her úvod studie s tím, že obrat herního průmyslu činil za rok 2017 dvě a čtvrt miliardy korun. Vloni pravděpodobně překročil hranici tří miliard.
V České republice působí téměř osmdesát firem, jejichž hlavní náplní je tvorba her. Zaměstnávají na patnáct set lidí, přičemž více než polovina společností uvádí, že by uvítala nové pracovníky. Těch se ale nedostává. Podle odhadů Asociace vyjde z vysokých škol ročně nanejvýš několik desítek absolventů s potřebnými specializacemi. Herním firmám jich přitom chybí na sto osmdesát, především na pozice animátorů, programátorů a grafiků.
„Nedostatek lidí na trhu se společnosti snaží vyřešit zaměstnáváním cizinců. Až pětačtyřicet procent vývojářských studií zaměstnává alespoň jednoho cizince a celkový počet zahraničních zaměstnanců v českých herních společnostech představuje osmnáct procent,“ uvádí studie. Dodává ovšem, že situaci komplikuje obtížné zaměstnávání osob ze zemí mimo Evropskou unii.