Největší demonstrace na ochranu klimatu v historii. Tak označují zpravodajové páteční stávku, při níž se místo do školy vydaly statisíce studentů protestovat do ulic světových měst. Pozorovatelé i sami studenti nyní řeší, co bude dál. Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres slíbil řešit změny klimatu se zvýšenou naléhavostí na již dříve oznámeném summitu, který se má uskutečnit v září v New Yorku.

Studentské stávky se rozrostly v masové hnutí od září, kdy si jejich iniciátorka, tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, poprvé sedla s ručně malovanou cedulí před parlament ve Stockholmu. Podle organizátorů se po celém světě uskutečnilo víc než dva tisíce demonstrací a jiných akcí v celkem 125 zemích na všech kontinentech. Dohromady za důslednější ochranu klimatu demonstrovalo téměř půl druhého milionu lidí.

Budoucí oběti

Požadavky studentů se na celosvětové úrovni často odkazují k loňské zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Podle té zbývá lidstvu dvanáct let na radikální snížení emisí skleníkových plynů, chce-li splnit cíl Pařížské klimatické dohody a vyhnout se oteplení o víc než jeden a půl stupně Celsia a nejhorším důsledkům změn klimatu. K těm patří zhoršující se projevy extrémního počasí, jako jsou sucha, lesní požáry či povodně, jež podle pozorování prohlubují také příčiny různých sociálních problémů včetně hladu, chudoby a migrace.

Studentské protesty vyjadřují rozhořčení nad tím, že předchozí generace nechaly situaci dojít tak daleko, a žádají urychlené zahájení přechodu na udržitelnou energetiku. „Tihle mladí lidé představují první generaci, která nese jen malou odpovědnost za to, že máme v atmosféře koncentraci oxidu uhličitého přesahující 410 částic na milion, a současně již pociťuje na vlastní kůži její důsledky,“ komentovala stávky americká ekologická novinářka Rebecca Leberová.

„Dospívají v době, kdy se příležitost ještě odvrátit ty nejhorší scénáře rychle vytrácí,“ pokračuje Leberová. „Mnozí starší dospělí po desetiletí upozorňovali na to, že právě budoucí generace budou trpět důsledky naší nečinnosti, lhostejnosti a sobectví. Teď se tyhle ‚budoucí oběti‘ konečně hlásí o slovo a snaží se určit tón politické diskuse.“

Ve Spojených státech školáci v projevech a rozhovorech často podporovali projekt rapidní výstavby obnovitelné infrastruktury, navrhovaný levicovým křídlem tamní Demokratické strany pod hlavičkou „Green New Deal“. V Británii zase studenti na úrovni jednotlivých obcí požadují vyhlašování takzvaného stavu „klimatické nouze“, spojeného s programy rychlého snižování emisí. Stav „klimatické nouze“ vyhlásily od loňska v Británii desítky různých měst a vesnic.

Početně největší byly stávky zřejmě v Německu, kde se do nich již v minulých měsících zapojily desetitisíce studentů. Protesty školáků se tam prolínaly s demonstracemi za rychlejší odchod německé ekonomiky od uhlí — tamní vláda sice na základě jednání takzvané „uhelné komise“ slíbila těžbu a spalování nejšpinavějšího fosilního paliva ukončit nejpozději do roku 2038, podstatná část veřejnosti ale takový plán považuje za příliš kompromisní. Protestující upozorňují, že snižovat emise tak, aby se podařilo splnit cíle Pařížské dohody, by vyžadovalo skončit s uhlím nejpozději do roku 2030.

Uhlí je hlavním tématem debaty o klimatu také v Austrálii, kde se početné stávky uskutečnily již loni na podzim. Tamní vláda totiž varování vědců smetla ze stolu, dala najevo, že svou energetickou politiku měnit nebude a nadále hodlá podporovat nové fosilní projekty.

Zamýšlený povrchový důl Carmichael, který chce na severozápadě země otevřít společnost Adani, by měl být jedním z největších uhelných dolů na světě. Do australských ulic vyšlo v pátek mimo jiné na protest proti této politice tamní vlády v šedesáti různých městech asi sto padesát tisíc studentů.

Co bude dál?