Stávka studentů byla největší akcí za klima v dějinách. Debatuje se co dál

Páteční studentská stávka se zřejmě zapíše do dějin jako vůbec největší demonstrace za ochranu klimatu. Po celém světě se do protestů zapojil víc než milion lidí. OSN se hodlá změnami klimatu znovu zabývat na zářijovém summitu v New Yorku.

Josef Patočka

19.03.2019 14:37

Největší demonstrace na ochranu klimatu v historii. Tak označují zpravodajové páteční stávku, při níž se místo do školy vydaly statisíce studentů protestovat do ulic světových měst. Pozorovatelé i sami studenti nyní řeší, co bude dál. Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres slíbil řešit změny klimatu se zvýšenou naléhavostí na již dříve oznámeném summitu, který se má uskutečnit v září v New Yorku.

Studentské stávky se rozrostly v masové hnutí od září, kdy si jejich iniciátorka, tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, poprvé sedla s ručně malovanou cedulí před parlament ve Stockholmu. Podle organizátorů se po celém světě uskutečnilo víc než dva tisíce demonstrací a jiných akcí v celkem 125 zemích na všech kontinentech. Dohromady za důslednější ochranu klimatu demonstrovalo téměř půl druhého milionu lidí.

Budoucí oběti

Požadavky studentů se na celosvětové úrovni často odkazují k loňské zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Podle té zbývá lidstvu dvanáct let na radikální snížení emisí skleníkových plynů, chce-li splnit cíl Pařížské klimatické dohody a vyhnout se oteplení o víc než jeden a půl stupně Celsia a nejhorším důsledkům změn klimatu. K těm patří zhoršující se projevy extrémního počasí, jako jsou sucha, lesní požáry či povodně, jež podle pozorování prohlubují také příčiny různých sociálních problémů včetně hladu, chudoby a migrace.

Foto_twitter__ericholthaus„Je to tak zlé, že tu jsou i introverti". Protest v St Paul (Minnesota, USA). Foto Twitter @EricHolthaus

Studentské protesty vyjadřují rozhořčení nad tím, že předchozí generace nechaly situaci dojít tak daleko, a žádají urychlené zahájení přechodu na udržitelnou energetiku. „Tihle mladí lidé představují první generaci, která nese jen malou odpovědnost za to, že máme v atmosféře koncentraci oxidu uhličitého přesahující 410 částic na milion, a současně již pociťuje na vlastní kůži její důsledky,“ komentovala stávky americká ekologická novinářka Rebecca Leberová.

Foto_twitter__bundjugend_blnPřes pětadvacet tisíc lidí prošlo Berlínem. Foto Twitter @BUNDjugend_Bln

„Dospívají v době, kdy se příležitost ještě odvrátit ty nejhorší scénáře rychle vytrácí,“ pokračuje Leberová. „Mnozí starší dospělí po desetiletí upozorňovali na to, že právě budoucí generace budou trpět důsledky naší nečinnosti, lhostejnosti a sobectví. Teď se tyhle ‚budoucí oběti‘ konečně hlásí o slovo a snaží se určit tón politické diskuse.“

Ve Spojených státech školáci v projevech a rozhovorech často podporovali projekt rapidní výstavby obnovitelné infrastruktury, navrhovaný levicovým křídlem tamní Demokratické strany pod hlavičkou „Green New Deal“. V Británii zase studenti na úrovni jednotlivých obcí požadují vyhlašování takzvaného stavu „klimatické nouze“, spojeného s programy rychlého snižování emisí. Stav „klimatické nouze“ vyhlásily od loňska v Británii desítky různých měst a vesnic.

Foto_twitter__rob_lamarcaPlné ulice v australském Melbourne. Foto Twitter @rob_lamarca

Početně největší byly stávky zřejmě v Německu, kde se do nich již v minulých měsících zapojily desetitisíce studentů. Protesty školáků se tam prolínaly s demonstracemi za rychlejší odchod německé ekonomiky od uhlí – tamní vláda sice na základě jednání takzvané „uhelné komise“ slíbila těžbu a spalování nejšpinavějšího fosilního paliva ukončit nejpozději do roku 2038, podstatná část veřejnosti ale takový plán považuje za příliš kompromisní. Protestující upozorňují, že snižovat emise tak, aby se podařilo splnit cíle Pařížské dohody, by vyžadovalo skončit s uhlím nejpozději do roku 2030.

Uhlí je hlavním tématem debaty o klimatu také v Austrálii, kde se početné stávky uskutečnily již loni na podzim. Tamní vláda totiž varování vědců smetla ze stolu, dala najevo, že svou energetickou politiku měnit nebude a nadále hodlá podporovat nové fosilní projekty.

Zamýšlený povrchový důl Carmichael, který chce na severozápadě země otevřít společnost Adani, by měl být jedním z největších uhelných dolů na světě. Do australských ulic vyšlo v pátek mimo jiné na protest proti této politice tamní vlády v šedesáti různých městech asi sto padesát tisíc studentů.

Co bude dál?
Reakce politiků v různých zemích se pohybují na škále od ostrých odsudků, přes ignorování, až po zdrženlivou podporu. Kupříkladu australský premiér Scott Morrison v parlamentu školákům vzkázal, ať se vrátí do vyučování. Naopak německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že studenty „velmi podporuje“, protože „ambiciózní cíle v oblasti ochrany klimatu lze plnit jen s podporou společnosti“.

Na nejvyšší úrovni podpořil stávkující generální tajemník OSN António Guterres. Na již dříve ohlášeném klimatickém summitu v New Yorku chce přesvědčovat světové politiky, aby po roce 2020 navýšili nedostatečné závazky svých zemí pro snižování emisí. V souvislosti se summitem, který se má uskutečnit 23. září, se očekává další celosvětová vlna klimatických protestů.

Foto_twitter__ecomuse„Když se nebudete chovat jako dospělí, my ano". Demonstrující studenti v americkém San Franciscu. Foto Twitter @ecomuse

Komentátoři, pozorovatelé i aktivisté nyní řeší, jak se může nová fáze klimatického hnutí vyvíjet. Výzkumník Marc Hudson na britském serveru pro popularizaci vědy The Conversation shrnuje, v čem je studentské hnutí nové oproti dřívějším vzepětím ekologického aktivismu a jaká úskalí jej pravděpodobně čekají. Upozorňuje, že dřívější eskalace protestů se odehrály ještě před tím, než byly po celém světě na vlastní oči pozorovatelné projevy klimatického rozvratu – mimořádné meteorologické extrémy mohou nyní vést k tomu, že se energie hnutí jen tak nevyčerpá.

Nejtěžší podle něj bude udržet pozornost společnosti. Média jsou na spektakulární protesty zvyklá, a jakmile opadne prvotní zájem, snadno se bude zdát, že se protesty ztrácejí dech. Aktivistům pak hrozí vnitřní neshody – kupříkladu ohledně toho, nakolik by mělo hnut svůj nový vliv uplatnit prostřednictvím dialogu s mocnými a práce „uvnitř systému“ zavedených institucí.

Ze svých zkušeností Hudson mladým radí, aby se snažili metody práce inovovat a nenechali se zatáhnout do cyklu stejných protestních taktik. A dávali si pozor na vlastní kapacity: i závod o záchranu klimatu je podle něj maraton a nikoli sprint.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.