Za rovnost, proti nacionalismu i ničení planety. V Praze se na MDŽ demonstrovalo
Jan KašpárekU příležitosti Mezinárodního dne žen prošlo Prahou přes čtyři sta lidí. Manifestace pořádaná širokou koalicí feministických a levicových organizací se vymezila vůči nacionalismu, vládě oligarchů i ničení planety za účelem zisku.
Centrem Prahy prošel u příležitosti Mezinárodního dne žen feministický pochod. Přes čtyři sta jeho účastnic a účastníků demonstrovalo nejen proti partiarchátu, ale také klimatickým změnám, krajní pravici nebo vládě oligarchů. Na hlasitý protest v sobotu navazují teoretické přednášky i praktické kurzy pořádané širokou koalicí feministických a levicových organizací.
„Požadujeme neomezená reprodukční práva, konec genderově podmíněného násilí, svobodu pro vyjadřování své sexuální identity, spravedlivou a důstojnou odměnu, rasovou rovnost, naplňování práv migrantek a migrantů, ochranu životního prostředí a klimatickou a sociální spravedlnost pro pracující,“ uvedly pořadatelky a pořadatelé sdružení v Koalici osmého března. Do té spadá kromě řady feministických aktivistek a aktivistů i česká sekce polské levicové strany Razem či antiautoritářské kolektivy 115, RFK či Alt-Pride.
Na jejich výzvu se na pražském náměstí Republiky v pátek odpoledne sešly zhruba čtyři stovky lidí s množstvím piketů a transparentů. Krátce po páté hodině je přivítaly zástupkyně pořádající Koalice. Po krátké umělecké performanci přišly na řadu úvodní projevy, v nichž zazněla kritika kapitalismu, genderově podmíněného násilí i některých politiků, zejména premiéra Andreje Babiše (ANO) či Tomia Okamury (SPD).
Feministky a feministé společně proti útlaku
Část demonstrantek a demonstrantů přišla s environmentálně laděnými hesly. Téma klimatických změn a ekologie zaznělo i v projevech. „Požadujeme ochranu biologické rozmanitosti a konec bezohledného neoliberalismu, který ničí naši planetu. Požadujeme mezinárodní dohody, které zaručí zmírnění globálního oteplování, jakož i konec pronásledování environmentálních aktivistů a vůdců domorodých komunit. Vedle sociální spravedlnosti je pro nás zásadní i spravedlnost klimatická,“ řekly zástupkyně Koalice.
Průvod se následně rychle zformoval a vyrazil centrem města směrem k ostrovu Žofín. Po většinu trasy znělo nepřetržité skandování hesel, mimo jiné titulního motta demonstrace „Feminists united — fighting all oppression“ (Feministky a feministé společně proti útlaku). Protože se demonstraci účastnily i aktivistky z jiných států, volání se neslo v nejrůznějších jazycích včetně španělštiny.
Protestující na Žofín dorazili již potmě, i tak zde ale zaznělo několik dalších projevů, především od organizátorů z řad autonomní levice. Jan Májíček ze Socialistické solidarity připomněl kořeny Mezinárodní dne žen jako svátku spjatého s úsilím o sociální spravedlnost a lepší pracovní podmínky. Doplnily jej projevy Kolektivu 115 a organizace Alt-Pride, které veskrze kritizovaly kapitalismus a zdůrazňovaly nutnost propojení různých bojů za sociální spravedlnost. Závěrem se aktivistka Diana Young vymezila proti vylučování trans žen z feministického hnutí a poukázala na nutnost jednoty bez ohledu na genderovou identitu.
Mezinárodní den žen se slaví od počátku dvacátého století. Zrodil se z tradičních ženských demonstrací pořádaných americkými socialisty a socialistkami. Na osmý březen připadl až po první světové válce, kdy se pravidelné demonstrace žen rychle rozšířily napříč světem. Agenda Mezinárodního dne žen se historicky pohybovala od úsilí o získání volebního práva přes antimilitarismus až po formální státem organizované oslavy především v zemích někdejšího východního bloku.
Diskuse
JN
a požaduji neomezená reprodukční práva, konec světa, důstojnou odměnu, ochranu pohlaví a klimatickou pohodu.
JN
March 9, 2019 v 18.31
Tipoval bych, že to znamená, že mi nikdo nesmí jakkoliv bránit v rozmnožování.
JN
March 9, 2019 v 19.34
Ať už jde o stahování filmů nebo o plození dětí, jsem pro.
JH
jak praví lidová moudrost. Neboli kdo nenajde, asi nehledal :)
https://en.wikipedia.org/wiki/Reproductive_rights
https://en.wikipedia.org/wiki/Reproductive_rights
MP
IH
March 10, 2019 v 23.21
Podobné světské deklarace musí dnes asi existovat a nositelem práv v nich může ovšem být stěží někdo jiný než soudobý člověk, jenž je přijímá a jenž si zvykl nárokovat dříve nemyslitelné. Tak trochu se mi ovšem přijde, že ta reprodukční práva jsou pojímána poněkud na způsob práv reklamačních...
JN
March 11, 2019 v 11.53
Reprodukční práva si z Vašeho odkazu nastuduji, pane Profante, nicméně
to neřeší otázku "neomezených reprodukčních práv".
Jestliže tedy v případě uplatňování tzv. reprodukčních práv se "jakákoliv osoba [jeden jedinec] či pár [dva jedinci] může svobodně a odpovědně rozhodnout kolik, v jakém intervalu a zda mít děti", pak tedy v případě uplatňování tzv. "neomezených reprodukčních práv" předpokládám, že takovéto rozhodnutí mohu (v souladu s tezemi filozofa Petera Singera) učinit klidně až poté, co se mi [např. jedné osobě] nějaké přebytečné dítě narodí [např. partenogenezí, pokud se na chvíli prohlásím za ženu]. Zdá se mi, že je to i humanističtější - dát tomu dítěti nějakou malou šanci, že mne přece jen svojí roztomilostí přiměje ke změně názoru na správný počet dětí, které bych [např. jako starý mládenec] měl mít.
Jestliže tedy v případě uplatňování tzv. reprodukčních práv se "jakákoliv osoba [jeden jedinec] či pár [dva jedinci] může svobodně a odpovědně rozhodnout kolik, v jakém intervalu a zda mít děti", pak tedy v případě uplatňování tzv. "neomezených reprodukčních práv" předpokládám, že takovéto rozhodnutí mohu (v souladu s tezemi filozofa Petera Singera) učinit klidně až poté, co se mi [např. jedné osobě] nějaké přebytečné dítě narodí [např. partenogenezí, pokud se na chvíli prohlásím za ženu]. Zdá se mi, že je to i humanističtější - dát tomu dítěti nějakou malou šanci, že mne přece jen svojí roztomilostí přiměje ke změně názoru na správný počet dětí, které bych [např. jako starý mládenec] měl mít.
MP
To je na mě trochu složité a příliš nechápu, v čem vidite problém. Prostě mi nemá stát co mluvit do toho, zda budu či nebudu mít děti a kolik. Vzhledem k tomu, že žijeme v zemi, ve které jsou reprodukční práva zaručena --nikoli neomezeně, ale ta omezení např. věková hranice, po jejímž dosažení se neposkytuje ženě možnost umělého oplodnění, ale podle mého přesvědčení zcela dostatečně--, nevím, co je pro Vás tak nepopchopitelné.
Požadavky něčeho, co nikomu neberu, se mě netýkají. Kdo skutečně neví, co znamená požadavek neomezených reprodukčních práv, ten proti němu nic nenamítá. Kdo se vůči němu vymezuje, ví moc dobře, oč jde, protože chce tato práva někomu nějak omezovat.
Program Evropského jara obsahuje v kapitole věnované rovnosti pohlaví a právům sexuálních menšin požadavek uzavřít evropskou úmluvu o reprodukčních právech. Tato úmluva by měla zavést postihy pro státy, které odmítají zajistit lidem s dělohou (což je s ohledem na rozmanitost pohlavních identit a genderových rolí obecnější a přesnější výraz, než mluvit o ženách) přístup ke kvalitní zdravotní péči, bezpečnost a svobodu rozhodování.
Každý musí mít svobodný a snadný přístup k antikoncepčním prostředkům bez lékařského předpisu. Hygienické prostředky jako menstruační vložky nebo tampony musí být dostupné pro každého a volně obstaratelné ve školách všech stupňů, na pracovištích a ve veřejném prostoru. Všichni lidé s dělohou musí mít přístup k legálnímu a bezpečnému umělému přerušení těhotenství a musí pro ně být volně dostupné informace o těchto možnostech. Pro všechny těhotné musí být dostupná předporodní péče zahrnující bezplatné testy, bezplatnou pomoc porodní asistentky a bezplatné nebo aspoň dotované kursy přípravy na porod. Rizikové těhotenství musí zakládat nárok na plně placené předporodní volno.
Za součást reprodukčních práv považuje Evropské jaro i nárok na rodičovskou dovolenou a prosazuje zaručit v celé Evropě délku této dovolené 480 dní (12 měsíců). Na rodičovskou dovolenou placenou ve výši dostatečné pro důstojný život musí mít nárok i lidé s nízkými příjmy i nezaměstnaní. Mimo rodičovskou dovolenou by měl zákon zajišťovat rodičům právo na zkrácené pracovní úvazky, aby mohli věnovat dětem dostatek času.
Každý musí mít svobodný a snadný přístup k antikoncepčním prostředkům bez lékařského předpisu. Hygienické prostředky jako menstruační vložky nebo tampony musí být dostupné pro každého a volně obstaratelné ve školách všech stupňů, na pracovištích a ve veřejném prostoru. Všichni lidé s dělohou musí mít přístup k legálnímu a bezpečnému umělému přerušení těhotenství a musí pro ně být volně dostupné informace o těchto možnostech. Pro všechny těhotné musí být dostupná předporodní péče zahrnující bezplatné testy, bezplatnou pomoc porodní asistentky a bezplatné nebo aspoň dotované kursy přípravy na porod. Rizikové těhotenství musí zakládat nárok na plně placené předporodní volno.
Za součást reprodukčních práv považuje Evropské jaro i nárok na rodičovskou dovolenou a prosazuje zaručit v celé Evropě délku této dovolené 480 dní (12 měsíců). Na rodičovskou dovolenou placenou ve výši dostatečné pro důstojný život musí mít nárok i lidé s nízkými příjmy i nezaměstnaní. Mimo rodičovskou dovolenou by měl zákon zajišťovat rodičům právo na zkrácené pracovní úvazky, aby mohli věnovat dětem dostatek času.
JN
March 12, 2019 v 1.19
Nechci-li dítě, není k tomu nutná interrupce, stačí nemít sex.
Aby to tedy bylo jasné i voličům DiEM25, jsem-li například člověk s dělohou, stačí vyvarovat se pohlavního styku s člověkem bez dělohy (ale zato s varlaty). Jsem-li naopak člověk bez dělohy, vyvaruji se zase styku s člověkem s dělohou. Pokud dítě chci, bude postup zcela opačný. Reprodukční práva jsou tedy zbytečná. V prvním případě je totiž úspěšnost stoprocentní, ve druhém případě ke stoprocentní úspěšnosti ta práva nijak nepomohou.
JN
je tedy mezinárodní den lidí s ženským genderem, nebo mezinárodní den lidí s dělohou?
HZ
možná bychom se taky mohli ptát, co lidi s dělohou i bez ní pudí tvrdit vlastním dětem takové pitomosti, jako že je přinesl čáp.
MP
Ono je v reprodukčních právech kupodivu mnohem důležitější právo děti mít -- ať už Vám to zakazuje "politika jednoho dítěte" nebo různé náboženské předpisy nebo idiotský soudce, který se domnívá, že plody "interrasového míšení jsou méněcenné".
A jak citoval Honza Macháček, patří k těmto právům také elementární zdravotní a sociální péče, aby žena měla šanci dítě počít a donosit. Anebo v bohatých zemích jako je ta naše, dostupnost léčby neplodnosti, asistovaného početí atd.
Nejsem si sice úplně jist, jak k naplnění těchto věcí může dostatečně přispět to, že se jako "člověk bez dělohy, vyvaruj[ete] se ... styku s člověkem s dělohou.", ale pokud to chtete praktikovat, uškodit to asi reprodukčním právům nemůže.
A jak citoval Honza Macháček, patří k těmto právům také elementární zdravotní a sociální péče, aby žena měla šanci dítě počít a donosit. Anebo v bohatých zemích jako je ta naše, dostupnost léčby neplodnosti, asistovaného početí atd.
Nejsem si sice úplně jist, jak k naplnění těchto věcí může dostatečně přispět to, že se jako "člověk bez dělohy, vyvaruj[ete] se ... styku s člověkem s dělohou.", ale pokud to chtete praktikovat, uškodit to asi reprodukčním právům nemůže.
JN
March 12, 2019 v 10.41
Když jsme se, pane Profante, s manželkou rozhodli mít děti,
nemuseli jsme předtím ani demonstrovat za neomezená reprodukční práva a úspěch se přesto dostavil. (Povolení od soudu jsme neměli, farář proti těhotenství manželky nic nenamítal, lékařská péče nám byla poskytnuta.)
Ti lidé s dělohou nebo s ženským genderem, kteří 8.března demonstrovali za neomezená reprodukční práva, mají tedy nějaké potíže s úředním povolením pro početí dítěte nebo se samotným početím?
Ti lidé s dělohou nebo s ženským genderem, kteří 8.března demonstrovali za neomezená reprodukční práva, mají tedy nějaké potíže s úředním povolením pro početí dítěte nebo se samotným početím?
MP
TI, kdo -- ať již s dělohou či bez ní -- demonstrují za neomezená reprodukční práva, nejspíše sami a samy s úředním povolením pro početí dítěte potíže nemají. Ale vědí, že na této zemi žije -i po té, co Čína odvolala svoji politiku jednoho dítěte -- docela dost lidí, kteří buďto potřebují úřední lejstro nebo nesmějí to dítě počít s tím, s kým by chtěli (nesmějí, nikoli nemohou --naboženský, tradiční či prostě mocenský zákaz).
Nevím, zda a kolik lidí na té demonstraci mělo trápání, protože nemohou počít. Soudě podle současné situace v ČR by bylo překvapivé, kdyby nikdo. A navíc nejméně jednu z nich znám.
Vím, jsou lidé, pro které je překvapivé, že se v České republice demonstruje za práva, která jsou pro nás už samozřejmým standardem -- a jak jste nás ujistil, které jste Vy sám plně využil --, ale některá jsou předmětem boje už v sousedních zemích (rozsah pojistných úhrad při asistovaném početí vedle v Maďarsku), jiná v zemích o něco vzdálenějších. Není to zase tak nezvyklé, když vyvěšujeme tibetské vlajky, také nám přitom nejde o naše domácí práva (obvykle, FAMU byla v tomto ohledu výjimka).
Shodou okolností vím, že tam byla jedna žena, kterou kdysi dávno připravila nemoc o dělohu. K reprodukčním právům ma docela osobní vztah právě kvůli té dávne operaci, po které pochopitelně nemohla mít děti. Takže promiňte, že se Vaším třeskutým vtipům o lide s dělohou a bez ní nesměju.
Nevím, zda a kolik lidí na té demonstraci mělo trápání, protože nemohou počít. Soudě podle současné situace v ČR by bylo překvapivé, kdyby nikdo. A navíc nejméně jednu z nich znám.
Vím, jsou lidé, pro které je překvapivé, že se v České republice demonstruje za práva, která jsou pro nás už samozřejmým standardem -- a jak jste nás ujistil, které jste Vy sám plně využil --, ale některá jsou předmětem boje už v sousedních zemích (rozsah pojistných úhrad při asistovaném početí vedle v Maďarsku), jiná v zemích o něco vzdálenějších. Není to zase tak nezvyklé, když vyvěšujeme tibetské vlajky, také nám přitom nejde o naše domácí práva (obvykle, FAMU byla v tomto ohledu výjimka).
Shodou okolností vím, že tam byla jedna žena, kterou kdysi dávno připravila nemoc o dělohu. K reprodukčním právům ma docela osobní vztah právě kvůli té dávne operaci, po které pochopitelně nemohla mít děti. Takže promiňte, že se Vaším třeskutým vtipům o lide s dělohou a bez ní nesměju.
JN
March 13, 2019 v 8.06
Zkusme si, pane Profante, ukázat nesmyslnost reprodukčních práv na analogii s právy klimatickými:
"Mám právo na 'lékařskou péči' o tento svět, ale tenhle nechci, protože je nějaký oteplený. Dejte mi jiný."
Stačí vypočítat páýr reprodukčních práv, a hned je vidět, že ty, kteří se tak halasně ptají, co že prý to je, ve skutečnosti žádná taková práva nezajímají.
Pány Kolaříka a Nusharta zajímají jen ta práva, která chtějí někomu odepřít.
Například považují za nepřípustné, aby někdo, kdo se narodí s dělohou, považoval sám sebe za muže. Případně, když už ta zrůda mermo mocí touží být mužem, aby si funkční dělohu ponechala — jak stále po středověkém způsobu požadují české zákony, kdo chce úředně změnit pohlaví, a ještě si k tomu, ta opovážlivost, dát chirurgicky upravit tělo, je povinen nechat se sterilizovat. Žádný hermafroditismus se tu trpět nebude!
Naši milí konzervativní náboženští fanatici se nám tu vespolek vysmívají lidem, kteří nezapadají do jimy vymezených škatulek.
Kromě toho nám Pavel Kolařík vyjevil svou posedlost sexuální výchovou. Sexuální výchova nesmí projít! A jestli existuje sebemenší podezření, že by ta strašná sexuální výchova mohla být součástí reprodukčních práv, musí se reprodukční práva zakázat.
Hlavně ať nikdo neříká dětem nic o sexu! A možná radši ani dospělým, k řádnému plnění manželských povinností přece stačí katechismus. Kam bychom přišli, kdyby každé malé dítě vědělo, co to dělá ten pan farář, který mu sahá pod šaty, a hned běželo svého duchovního pastýře udat na policii? A co by se stalo s naší vyspělou evropskou židovsko–křesťanskou kulturou, kdyby se chlapci ve škole dozvídali, sotva se dostanou na dohled k pubertě, jak se mají chovat k dívkám v intimních situacích, aby se to dívkám líbilo, a především, že je důležité, aby se dívkám to, jak se k nim chovají, opravdu líbilo? To bychom se jako měli vzdát kultury znásilnění?
Hrůza!
Pány Kolaříka a Nusharta zajímají jen ta práva, která chtějí někomu odepřít.
Například považují za nepřípustné, aby někdo, kdo se narodí s dělohou, považoval sám sebe za muže. Případně, když už ta zrůda mermo mocí touží být mužem, aby si funkční dělohu ponechala — jak stále po středověkém způsobu požadují české zákony, kdo chce úředně změnit pohlaví, a ještě si k tomu, ta opovážlivost, dát chirurgicky upravit tělo, je povinen nechat se sterilizovat. Žádný hermafroditismus se tu trpět nebude!
Naši milí konzervativní náboženští fanatici se nám tu vespolek vysmívají lidem, kteří nezapadají do jimy vymezených škatulek.
Kromě toho nám Pavel Kolařík vyjevil svou posedlost sexuální výchovou. Sexuální výchova nesmí projít! A jestli existuje sebemenší podezření, že by ta strašná sexuální výchova mohla být součástí reprodukčních práv, musí se reprodukční práva zakázat.
Hlavně ať nikdo neříká dětem nic o sexu! A možná radši ani dospělým, k řádnému plnění manželských povinností přece stačí katechismus. Kam bychom přišli, kdyby každé malé dítě vědělo, co to dělá ten pan farář, který mu sahá pod šaty, a hned běželo svého duchovního pastýře udat na policii? A co by se stalo s naší vyspělou evropskou židovsko–křesťanskou kulturou, kdyby se chlapci ve škole dozvídali, sotva se dostanou na dohled k pubertě, jak se mají chovat k dívkám v intimních situacích, aby se to dívkám líbilo, a především, že je důležité, aby se dívkám to, jak se k nim chovají, opravdu líbilo? To bychom se jako měli vzdát kultury znásilnění?
Hrůza!
MP
Nikoli, Honza Macháček není autorem žádného třeskutého vtipkování o "lidech s dělohou", on korektně citoval dokument, který to sousloví používá. NIkoli jako vtip, ale snahu o jasné legislativní vymezení -- nemohu přitom s Honzou Macháčkem souhlasit, co do zdařilosti tohoto pokusu. Vtipné to přišlo až panu Nushartovi, což mu příliš nevyčítám, vážím si jeho úsilí kompenzovat absenci smyslu pro humor, prpto jsem ho jen upozornil na nepřípadnost.
JN
Výsměch lidem, kteří nezapadají do vymezených škatulek, je něco jiného než reakce na kontraproduktivní snahu o zavádění komicky působícího označení "lidé s dělohou" pro všechny ("biologické") ženy, a to z (pro funkce jazyka) nepříliš opodstatněného důvodu existujících výjimek - že totiž dělohu může mít i někdo jiný, kdo se jako žena svému okolí buď nejeví, nebo se jako žena sám necítí.
Dosáhnout toho, aby lidé vnímali slovní spojení "lidé s dělohou" způsobem, jakým si přejete - a ne nějakým jiným (třeba jako komické), je poměrně obtížné, je k tomu potřeba disponovat určitou mocí a vynaložit k tomu účelu i nějaké prostředky.
Podobně je třeba postupovat také při zafixovávání jiných stereotypů, například katolický kněz ---> sexuální násilník, Žid ---> proradný a chamtivý, Rom ---> nepřizpůsobivý, soukromý zemědělec ---> třídní nepřítel... atd.
Domnívám se tedy, že dokud není slovní spojení "lidé s dělohou" zafixováno v lidských myslích jako zcela běžné a jazykově odůvodněné označení určité skupiny lidí, nemůžete nikoho obviňovat z nedostatku taktu, pokud mu to zatím ještě zní komicky.
Dosáhnout toho, aby lidé vnímali slovní spojení "lidé s dělohou" způsobem, jakým si přejete - a ne nějakým jiným (třeba jako komické), je poměrně obtížné, je k tomu potřeba disponovat určitou mocí a vynaložit k tomu účelu i nějaké prostředky.
Podobně je třeba postupovat také při zafixovávání jiných stereotypů, například katolický kněz ---> sexuální násilník, Žid ---> proradný a chamtivý, Rom ---> nepřizpůsobivý, soukromý zemědělec ---> třídní nepřítel... atd.
Domnívám se tedy, že dokud není slovní spojení "lidé s dělohou" zafixováno v lidských myslích jako zcela běžné a jazykově odůvodněné označení určité skupiny lidí, nemůžete nikoho obviňovat z nedostatku taktu, pokud mu to zatím ještě zní komicky.
MP
Stačilo to jednou. Já chápu, že za to zmrzačení nemůžete a opravdu se nechci posmívat někomu, koho nemilosrdný osud připravil o smysl pro humor. Ano, chápu, Vám ty řeči vtipné připadají.
JN
March 13, 2019 v 17.39
Proč si, pane Profante, myslíte, že můj předchozí diskusní příspěvek byl zamýšlen jako humorný?
MP
A jak jste přišel na to, že si něco podobného myslím? Ani činnost "zamýšlet" ani "humor" Vám rozhodně nepodsouvám.
JN
March 13, 2019 v 20.22
Reprodukční a klimatická práva - dítě a svět
Jsou jedinečné. Dítě v břiše, svět ve vesmíru.
Dítě můžeme zničit, svět také.
Když je zničeno dítě, je to právo ženy svobodně nakládat se svým tělem. Když je zničen svět, je to právo člověka svobodně nakládat se svým světem.
Dítě přišlo na svět, aby svět zachránilo. Dítě bez lásky je svět ve tmě.
Dítě můžeme zničit, svět také.
Když je zničeno dítě, je to právo ženy svobodně nakládat se svým tělem. Když je zničen svět, je to právo člověka svobodně nakládat se svým světem.
Dítě přišlo na svět, aby svět zachránilo. Dítě bez lásky je svět ve tmě.
IH
Chtěl bych celkem ve stručnosti poukázat na skutečnost, že práva mohou být ve vzájemném nesouladu. Třeba reprodukční právo se nemusí snášet s právem na zachování přírodních hodnot.
Čínskou politiku jednoho dítěte, již zmínil pan Profant, nepovažuji, podobně jako čínskou politiku vůbec, za nějaký ideál. Šlo však v podstatě o penalizaci rodičů druhého a dalších dětí. Omezení nebylo postaveno neinteligentně a netýkalo se menšin (což by jinde než v diktatuře neprošlo). Nakonec bychom mohli za zásah do reprodukčních práv považovat i opatření, která v některých zemích naopak rodiče více dětí výrazně zvýhodňují. Každopádně si nemyslím, že snaha zlepšit vzdělání a postavení žen (a skrze ně posléze a přitom včas všude dostatečně snížit natalitu), je jediným přípustným demografickým opatřením. Přelidnění, ovšemže relativní, vedlo a vést nepřestane třeba až ke genocidě. Reálná podoba neomezeného reprodukčního práva a la chudé rozvojové země tedy stěží může být nějakým absolutním imperativem. Některé národy mohou odmítat i takové "přirozené" změny jako něco, co má zamezit růstu jejich síly.
Čínskou politiku jednoho dítěte, již zmínil pan Profant, nepovažuji, podobně jako čínskou politiku vůbec, za nějaký ideál. Šlo však v podstatě o penalizaci rodičů druhého a dalších dětí. Omezení nebylo postaveno neinteligentně a netýkalo se menšin (což by jinde než v diktatuře neprošlo). Nakonec bychom mohli za zásah do reprodukčních práv považovat i opatření, která v některých zemích naopak rodiče více dětí výrazně zvýhodňují. Každopádně si nemyslím, že snaha zlepšit vzdělání a postavení žen (a skrze ně posléze a přitom včas všude dostatečně snížit natalitu), je jediným přípustným demografickým opatřením. Přelidnění, ovšemže relativní, vedlo a vést nepřestane třeba až ke genocidě. Reálná podoba neomezeného reprodukčního práva a la chudé rozvojové země tedy stěží může být nějakým absolutním imperativem. Některé národy mohou odmítat i takové "přirozené" změny jako něco, co má zamezit růstu jejich síly.
JN
March 13, 2019 v 23.50
Skončíme u Malthuse?
Zrovna jsem v komentáři k radám Hany Librové jak si zachránit obyvatelnou planetu[1] citoval vysvětlení Davida Robertse z Voxu[2], proč on sám, ačkoliv horuje pro ochranu životního prostředí a pro záchranu klimatu, nikdy nevyzývá k omezování populace. Roberts na základě vědeckých studií dospěl k závěru, že pro záchranu klimatu příznivého lidem mají největší význam ženská práva, konkrétně přístup dívek ke vzdělání a plánované rodičovství. Váš pesimismus, pane Horáku, tedy ony vědecké studie vyvracejí, zlepšit vzdělání a postavení žen je jako demografické opatření naprosto dostatečné, dokonce to má ze všeho, co můžeme dělat, největší vliv na snížení produkce skleníkových plynů a jiných odpadů.
Na druhém místě co do účinnosti proti lidksému ničení klimatu pak je boj proti světové nerovnosti, protože nesrovnatelně největší dopad na klima a životní prostředí vůbec má spotřeba těch úplně nejbohatších. Ukazuje se, že omezit výrazně jejich bohatství a přerozdělit je těm nejchudším se projeví ohromným snížením celkové zátěže, kterou lidstvo pro planetu představuje.
Podmínky v chudých rozvojových zemích — do kterých je potřeba co nejrychleji přerozdělit největší část majetku nejbohatších miliardářů — označujete za neomezená reprodukční práva zcela chybně. Schází tam nejen možnost rozhodnout se děti nemít, ale především lékařská péče pro matky i děti a jejich sociální zajištění. Rodit jedno dítě za druhým a nevědět, zda se vůbec některé z nich dožije dospělosti, to rozhodně není naplněním reprodukčních práv.
1) http://denikreferendum.cz/clanek/29241-je-treba-zmenit-zpusob-jimz-kazdodenne-zijeme
2) https://www.vox.com/energy-and-environment/2017/9/26/16356524/the-population-question
Na druhém místě co do účinnosti proti lidksému ničení klimatu pak je boj proti světové nerovnosti, protože nesrovnatelně největší dopad na klima a životní prostředí vůbec má spotřeba těch úplně nejbohatších. Ukazuje se, že omezit výrazně jejich bohatství a přerozdělit je těm nejchudším se projeví ohromným snížením celkové zátěže, kterou lidstvo pro planetu představuje.
Podmínky v chudých rozvojových zemích — do kterých je potřeba co nejrychleji přerozdělit největší část majetku nejbohatších miliardářů — označujete za neomezená reprodukční práva zcela chybně. Schází tam nejen možnost rozhodnout se děti nemít, ale především lékařská péče pro matky i děti a jejich sociální zajištění. Rodit jedno dítě za druhým a nevědět, zda se vůbec některé z nich dožije dospělosti, to rozhodně není naplněním reprodukčních práv.
1) http://denikreferendum.cz/clanek/29241-je-treba-zmenit-zpusob-jimz-kazdodenne-zijeme
2) https://www.vox.com/energy-and-environment/2017/9/26/16356524/the-population-question
MP
Pokud vím, posledních deset let se potvrzuje změna trendu ve světovém populačním vývoji, přerušení nebo konec populační exploze.
Většina opatření porušujících reprodukční práva sice působila původně jako "rozumná", tj. efektivní, vesměs se ale ukázala jako neúčinná.
Tuším, že oproti všem represivním opatřením zatím působí mnohem úspěšněji mix důchodového zabezpečení, industrializace zemědělství, povinná školní docházka a růst gramotnosti, industrializace zemědělství a elementární osvobození od strachu ze smrti hladem.
Nevím, co si představujete "pod reálnou podobou neomezeného reprodukčního práva ala chudé rozvojové země", ale pokud vím, podporuje v nich populační problémy spíše omezování populačních práv -- zákazy antikoncepce nebo šíření informací o planovitém rodičovství, tradičně a nábožensky motivovaná diskriminace neprovdaných a bezdětných žen. Jediná statisticky významná aktivita, která v širším kontextu souvisí s podporou reprodukčních práv a přispívá k přelidnění v nejchudších zemích, je preferovaná pomoc rodičce a novorozenci v rámci rozvojové pomoci.
Většina opatření porušujících reprodukční práva sice působila původně jako "rozumná", tj. efektivní, vesměs se ale ukázala jako neúčinná.
Tuším, že oproti všem represivním opatřením zatím působí mnohem úspěšněji mix důchodového zabezpečení, industrializace zemědělství, povinná školní docházka a růst gramotnosti, industrializace zemědělství a elementární osvobození od strachu ze smrti hladem.
Nevím, co si představujete "pod reálnou podobou neomezeného reprodukčního práva ala chudé rozvojové země", ale pokud vím, podporuje v nich populační problémy spíše omezování populačních práv -- zákazy antikoncepce nebo šíření informací o planovitém rodičovství, tradičně a nábožensky motivovaná diskriminace neprovdaných a bezdětných žen. Jediná statisticky významná aktivita, která v širším kontextu souvisí s podporou reprodukčních práv a přispívá k přelidnění v nejchudších zemích, je preferovaná pomoc rodičce a novorozenci v rámci rozvojové pomoci.
MP
Odeslal jsem svoji reakci aniž bych viděl mezitím přidanou reakci Honzy Macháčka. Překryv není pokus o spamování.
IH
Nevěřím na všeléky, vlastně všelék. Ano, je pravda, že některý známý prostředek se někdy osvědčí i v dosud netušené oblasti.
Lidé bývají přesvědčeni, že univerzální lék na všechny bolesti světa je třeba připravit právě podle jejich receptu. Socialisté si samozřejmě mysleli, že společenský řád jejich srdce bude nástrojem, kterým se potře vše špatné. Ne že by socialismus, jak byl třeba u nás nastolen, skutečně nepřinesl částečné řešení některých "neřešitelných" problémů, nicméně časem se ukázalo, že na jiné nefunguje, ba dokonce, že mnohé vypouští jako džin z láhve.
Ovšemže feministé poukazují na všestrannou způsobilost změn, o něž usilují, učinit svět místem (skoro) bez problémů. Souhlasím, že rovnost mužů a žen je nejen spravedlivým cílem, ale snad i obstojným prostředkem k dosažení některých žádoucích záměrů. Nehledě na to, že může jít o příliš pomalou cestu k jejich uskutečnění, stejně potřebujeme další specializované nástroje. A v mezidobí bychom se měli připravit na možnost nečekaných problematických důsledků. On se totiž vývoj neubírá (neubíral) určitým směrem bezdůvodně, byť se nám může zdát, že se tak dělo jen z něčeho jako zlé vůle mužského elementu. Můžeme také zajisté usoudit, že společnost se už natolik změnila, že není nadále starých poměrů vůbec třeba. Do jisté míry to nesporně platí, avšak bezvýhradně podléhat bychom neměli ani optimismu.
Myslím, že spíš jen menšina žen a mužů má tolik dětí, kolik zamýšleli. Ne vždy to vyjde. Mnozí o tom ani příliš nepřemýšleli, neboť netušili, jaký jejich život bude.. Nebo ho prostě brali tak, jak přicházel. V tom přicházení jsou ovšem silně zabudovány i celospolečenské okolnosti a dobové názory. V některých zemích muži, ve srovnání se svými ženami, děti spíše mít nechtějí, v jiných je tomu zřejmě naopak. Ženy samozřejmě investují do potomstva více sil a nemohou ho mít tolik jako muži, nicméně počet dětí, jež si ženy přejí, nelze rovněž generálně mít za enviromentálně šťastný. Už proto ne, že „západní model“ stěží můžeme doporučovat „imperialisticky“ bezvýhradně.
Ocitáme se tedy u oné známé velmi zásadní otázky, zda je náš model nejen určitým způsobem lákavý, ale zda je opravdu nejlepší, nebo zda upustit od jeho apologetiky a (nadměrné) podpory, protože nejsme nestranní, neznáme z něho cestu ven a nemůžeme být potěšeni, když dochází ke ztrátě diverzity, rozmanitosti strategií a adaptací, kultur v hlubokém smyslu slova.
Lidé bývají přesvědčeni, že univerzální lék na všechny bolesti světa je třeba připravit právě podle jejich receptu. Socialisté si samozřejmě mysleli, že společenský řád jejich srdce bude nástrojem, kterým se potře vše špatné. Ne že by socialismus, jak byl třeba u nás nastolen, skutečně nepřinesl částečné řešení některých "neřešitelných" problémů, nicméně časem se ukázalo, že na jiné nefunguje, ba dokonce, že mnohé vypouští jako džin z láhve.
Ovšemže feministé poukazují na všestrannou způsobilost změn, o něž usilují, učinit svět místem (skoro) bez problémů. Souhlasím, že rovnost mužů a žen je nejen spravedlivým cílem, ale snad i obstojným prostředkem k dosažení některých žádoucích záměrů. Nehledě na to, že může jít o příliš pomalou cestu k jejich uskutečnění, stejně potřebujeme další specializované nástroje. A v mezidobí bychom se měli připravit na možnost nečekaných problematických důsledků. On se totiž vývoj neubírá (neubíral) určitým směrem bezdůvodně, byť se nám může zdát, že se tak dělo jen z něčeho jako zlé vůle mužského elementu. Můžeme také zajisté usoudit, že společnost se už natolik změnila, že není nadále starých poměrů vůbec třeba. Do jisté míry to nesporně platí, avšak bezvýhradně podléhat bychom neměli ani optimismu.
Myslím, že spíš jen menšina žen a mužů má tolik dětí, kolik zamýšleli. Ne vždy to vyjde. Mnozí o tom ani příliš nepřemýšleli, neboť netušili, jaký jejich život bude.. Nebo ho prostě brali tak, jak přicházel. V tom přicházení jsou ovšem silně zabudovány i celospolečenské okolnosti a dobové názory. V některých zemích muži, ve srovnání se svými ženami, děti spíše mít nechtějí, v jiných je tomu zřejmě naopak. Ženy samozřejmě investují do potomstva více sil a nemohou ho mít tolik jako muži, nicméně počet dětí, jež si ženy přejí, nelze rovněž generálně mít za enviromentálně šťastný. Už proto ne, že „západní model“ stěží můžeme doporučovat „imperialisticky“ bezvýhradně.
Ocitáme se tedy u oné známé velmi zásadní otázky, zda je náš model nejen určitým způsobem lákavý, ale zda je opravdu nejlepší, nebo zda upustit od jeho apologetiky a (nadměrné) podpory, protože nejsme nestranní, neznáme z něho cestu ven a nemůžeme být potěšeni, když dochází ke ztrátě diverzity, rozmanitosti strategií a adaptací, kultur v hlubokém smyslu slova.
MP
Jste si jist, že s Vaší obhajobou rozmanitosti kultur tak úplně souvisí univerzalita lidských práv, včetně těch reprodukčních?
Když v pakistánské vesnici pohřbili zaživa postřelenou dívku, protože si sama vybrala otce svých dětí a svévolně si tak přivlastnila právo náležející výlučně jejímu otci a když do té hrobové jámy přihodili její tři ženské příbuzné, které se exekuci pokusily zabránit, obhajoval to tehdejší guverner provincie jako kulturní svéráz. Osobně se domnívám, že ona kulturní identita, v jejímž jménu ty čtyři ženy popravili, byla "rozpadlá" již před řečenými pohřby zaživa, ty čtyři přece evidentně jednaly podle jiných hodnot, než byly ty, které hájil ve jménu tradice (slovo diverzita nepoužil) pan guvernér. Nebo ty ženy nepatřily do stejné kultury jako jejich vrazi, protože se nechovaly podle guvernerových představ?
Když zabije v Německu otec či bratr svoji dceru nebo jejího partnera a odvolává se na kulturu země, ze které pocházeli jeho předkové a hovoří o vraždě ze cti, máme to ctít jako projev kulturní diverzity?
Nikdo přitom nenutí ženy, aby si proti náboženskému zákazu pořizovaly partnery jiné víry či z vymezené zakázané skupiny; nikdo nenutí dívku, aby si nevzala za muže právě jen toho, koho ji vybral její otec; nikdo ve Fergusonu nenutí bílého muže, aby svůj výběr partnerky neomezoval jen na bílé ženy -- jinými slovy, aby všichni uvedení realizovali to, co nazýváte zachováváním kulturní diverzity.
Příslušná lidská práva vyžadují jediné -- totiž, aby se každý měl právo za sebe rozhodnout, zda bude jednat podle takových zásad. A volba proti není rozhodně lehká -- znamená vyobcování z příslušného náboženské a/nebo sousedského společenství, přerušení vztahů s rodiči a sourozenci apod. Před takovými důsledky musí už vynucování lidských práv zůstat stát, do toho nemá co mluvit; zákon tady může ty, kteří se rozhodli/y pro takový střet, chránit před násilím a otevřeným zastrašováním.
Když v pakistánské vesnici pohřbili zaživa postřelenou dívku, protože si sama vybrala otce svých dětí a svévolně si tak přivlastnila právo náležející výlučně jejímu otci a když do té hrobové jámy přihodili její tři ženské příbuzné, které se exekuci pokusily zabránit, obhajoval to tehdejší guverner provincie jako kulturní svéráz. Osobně se domnívám, že ona kulturní identita, v jejímž jménu ty čtyři ženy popravili, byla "rozpadlá" již před řečenými pohřby zaživa, ty čtyři přece evidentně jednaly podle jiných hodnot, než byly ty, které hájil ve jménu tradice (slovo diverzita nepoužil) pan guvernér. Nebo ty ženy nepatřily do stejné kultury jako jejich vrazi, protože se nechovaly podle guvernerových představ?
Když zabije v Německu otec či bratr svoji dceru nebo jejího partnera a odvolává se na kulturu země, ze které pocházeli jeho předkové a hovoří o vraždě ze cti, máme to ctít jako projev kulturní diverzity?
Nikdo přitom nenutí ženy, aby si proti náboženskému zákazu pořizovaly partnery jiné víry či z vymezené zakázané skupiny; nikdo nenutí dívku, aby si nevzala za muže právě jen toho, koho ji vybral její otec; nikdo ve Fergusonu nenutí bílého muže, aby svůj výběr partnerky neomezoval jen na bílé ženy -- jinými slovy, aby všichni uvedení realizovali to, co nazýváte zachováváním kulturní diverzity.
Příslušná lidská práva vyžadují jediné -- totiž, aby se každý měl právo za sebe rozhodnout, zda bude jednat podle takových zásad. A volba proti není rozhodně lehká -- znamená vyobcování z příslušného náboženské a/nebo sousedského společenství, přerušení vztahů s rodiči a sourozenci apod. Před takovými důsledky musí už vynucování lidských práv zůstat stát, do toho nemá co mluvit; zákon tady může ty, kteří se rozhodli/y pro takový střet, chránit před násilím a otevřeným zastrašováním.
JN
March 15, 2019 v 12.17
"V pakistánské vesnici pohřbili zaživa postřelenou dívku, protože si sama vybrala otce svých dětí..."
Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948, článek 16:
1. Muži i ženy, jakmile dosáhli plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodu příslušnosti rasové,
národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i
při jeho rozvázání stejná práva.
-------------------------
Reprodukční práva jsou, pane Profante, pro Váš příklad nadbytečná.
1. Muži i ženy, jakmile dosáhli plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodu příslušnosti rasové,
národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i
při jeho rozvázání stejná práva.
-------------------------
Reprodukční práva jsou, pane Profante, pro Váš příklad nadbytečná.
MP
Ivo Horák psal o rovnosti mužů a žen a kulturní diverzitě, můj příklad se k obojímu vztahuje. Nemluvě o nedělitelnosti práv.
JN
hovoří o rovnosti mužů a žen a o tom že kulturní diverzita nesmí být překážkou této rovnosti.
Všeobecnou deklaraci lidských práv z r. 1948, pane Profante, jistě znáte a znal jste ji tedy i před uvedením Vašeho příkladu se zaživa pohřbenou postřelenou dívkou v pákistánské vesnici.
Všeobecnou deklaraci lidských práv z r. 1948, pane Profante, jistě znáte a znal jste ji tedy i před uvedením Vašeho příkladu se zaživa pohřbenou postřelenou dívkou v pákistánské vesnici.
IH
Snažím se vyhýbat krajnostem v pojímání západní (euroamerické) civilizace. Nefabulovat a neakcentovat jednostranně její zločiny, dané potentností, ani z ní nedělat jediného premianta, kterého moří zpozdilost a omezenost ostatních. Lidská práva považuji za podstatný příspěvek ke zlepšování světa. Tuto roli roli měla už nejpozději od roku 1976 ve vztahu západu a východu. (Zároveň však vnímáme, jak dílčím a málo oceňovaným přínosem jsme byli obohaceni).
20. století bylo (mj.) i stoletím žen a celosvětově také nyní dochází k dalšímu (nestejnému ovšem) posilování jejich společenské úlohy. Rovnost žen s muži se může stát jedním z prostředků k zvládnutí demografické nestability. Nemyslím však, že jediným.
Proklamování různých nových práv na základě vědeckého a technologického pokroku vnímám zdrženlivě. Lidé se necítili bezprávnými, když neměli auta a náležitou mobilitu, internet nebo moderní antikoncepci. Domnívám se, že nárokování nových a nových práv (ať už v přiznání nebo zcela reálně) může zakládat problémy v jiných oblastech či omezovat prostor pro jejich řešení. To se v první řadě týká právě menší ekologické náročnosti lidstva.
20. století bylo (mj.) i stoletím žen a celosvětově také nyní dochází k dalšímu (nestejnému ovšem) posilování jejich společenské úlohy. Rovnost žen s muži se může stát jedním z prostředků k zvládnutí demografické nestability. Nemyslím však, že jediným.
Proklamování různých nových práv na základě vědeckého a technologického pokroku vnímám zdrženlivě. Lidé se necítili bezprávnými, když neměli auta a náležitou mobilitu, internet nebo moderní antikoncepci. Domnívám se, že nárokování nových a nových práv (ať už v přiznání nebo zcela reálně) může zakládat problémy v jiných oblastech či omezovat prostor pro jejich řešení. To se v první řadě týká právě menší ekologické náročnosti lidstva.
MP
Za prvé - právě proto, že tu deklaraci znám, tak vím, že se tam o kulturní diverzitě nemluví.
A za druhé, lidská práva jsou nedělitelná a nemá smysl se dohadovat, který článek ten či onen děsivý případ porušil. Proto je také docela zbytečné Vám vysvětlovat, že právo založit rodinu spadá pod pojem reprodukční právo.
A za druhé, lidská práva jsou nedělitelná a nemá smysl se dohadovat, který článek ten či onen děsivý případ porušil. Proto je také docela zbytečné Vám vysvětlovat, že právo založit rodinu spadá pod pojem reprodukční právo.
VK
March 15, 2019 v 23.54
propó rozmanitosti kultur. Ony ty tradiční kultury v přístupu k ženám, jejich roli, právům, způsobu života, vůbec nijak moc rozmanité nejsou. Vlastně se dá říct, že existuje jedna jediná tradiční kultura, univerzální přes všechny zemědělské až raně průmyslové společnosti, u nás ještě před sto lety rovněž převažující. S ženou jakožto zbožím a majetkem muže, sloužící k udržování domácnosti, pokračování rodu, plození potomků - pracovní síly z ekonomických důvodů. Od prostého přežití (toho většinou) po rozmnožení gruntu a majetku. Žena-věc k použití, o níž rozhoduje otec, prodává budoucímu manželovi, který přebírá rozhodování a používání "věci". Vztah jakožto ekonomická jednotka. Logické tvrdé trestání projevů přirozené sexuality, tj. že by si snad děvče mohlo vybrat partnera, že by žena mohla být nevěrná - majetek, věc si nemá co přát a už vůbec majiteli zanášet.
Jediné co se mezi jednotlivými tradičními kulturami liší, jsou rituální tanečky a folklór. Cíl a podstata stále tatáž.
Jediné co se mezi jednotlivými tradičními kulturami liší, jsou rituální tanečky a folklór. Cíl a podstata stále tatáž.
JN
March 16, 2019 v 1.08
Spor není o tom, zda se v Deklaraci mluví o kulturní rozmanitosti,
ale o tom, zda věta "Muži i ženy, jakmile dosáhli plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodu příslušnosti rasové,
národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu." vyjadřuje ono právo, jehož se té zaživa pohřbené pákistánské dívce nedostalo.
národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu." vyjadřuje ono právo, jehož se té zaživa pohřbené pákistánské dívce nedostalo.
JN
March 16, 2019 v 1.10
Ano, chápu, pane Profante, právo založit rodinu spadá pod pojem reprodukční právo
a ve větě: "Muži i ženy, jakmile dosáhli plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodu příslušnosti rasové,
národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu." se o založení rodiny vůbec nemluví.
národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu." se o založení rodiny vůbec nemluví.
MP
Já se s Vámi nedohaduji o tom, který článek byl porušen. V příběhu těch zavražděných žen byly evidentně porušeny kromě čl. 16 články 3, 5, 7, 8, 10 Deklarace. Ale jenom ten 16 vstoupil později do formulace reprodukčních práv.
P.s. Ten poslední vstup je hodně trapný i na Vás.
P.s. Ten poslední vstup je hodně trapný i na Vás.
JN
March 17, 2019 v 8.47
Jestli se Vám zdá trapný, tak ho smažu (dám na Vás),
ale mám v tom teď díky Vám trochu guláš: Právo založit rodinu spadá pod pojem reprodukční právo [Deklarace z roku 1948 tedy toto právo neřeší], ale článek 16 Deklarace vstoupil později do formulace reprodukčních práv..?
MP
Ano, vstoupil, jistě pro Vás není těžké si dohledat jednoltivé konference a úmluvy, od Helsink přes Vídeň dále.
A guláš v tom nemáte díky mně, ale díky tomu, že kdo nechce, ten neví...
A guláš v tom nemáte díky mně, ale díky tomu, že kdo nechce, ten neví...
JN
když se práva založit rodinu netýká?
MP
Ještě jednou, proti mému lepšímu přesvědčení:
Reprodukční práva se samozřejmě týkají práva založit rodinu. Což jsem Vám napsal o pár vstupů výše a není těžké si to dohledat v každém vymezení těchto práv.
Další diskusi s Vámi považuji za zcela bezpředmětnou. A omlouvám se ostatním čtenářům DR. Vím, že člověk nemá troly krmit.
Reprodukční práva se samozřejmě týkají práva založit rodinu. Což jsem Vám napsal o pár vstupů výše a není těžké si to dohledat v každém vymezení těchto práv.
Další diskusi s Vámi považuji za zcela bezpředmětnou. A omlouvám se ostatním čtenářům DR. Vím, že člověk nemá troly krmit.
JN
March 18, 2019 v 20.45
Článek 16 Deklarace z r. 1948 se také týká práva založit rodinu.
(Je to napsáno také o pár vstupů výše.) Pokud byste měl zájem, pane Profante, vysvětlím Vám, proč článek 16 Deklarace později vstoupil do formulace reprodukčních práv, když na to tedy sám nemůžete přijít.
+ Další komentáře