V oblasti protikorupční legislativy se toho v České republice neděje moc, co by stálo za povšimnutí. Buď pouze transponujeme legislativu EU (a ještě polovičatě, jako u evidence skutečných majitelů), nebo přešlapujeme na místě (jako u rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu), případně jdeme úplně špatným směrem (zavedením poplatku za podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže).

Je tedy spíše zázrak, když se podaří naplnit něco skutečně ambiciózního nad rámec požadavků mezinárodních institucí, a mezi takové věci se registr smluv rozhodně počítá. Ano, jistěže šlo jen o opsání slovenského zákona, trvalo to neskutečné čtyři roky a je v něm ještě mnoho děr. V kontextu České republiky je to však skutečný zázrak, který se podařilo prosadit takřka všem velkým hráčům navzdory.