Farský pro DR: Registr je zásadní. Prošlo sedmdesát procent z původního návrhu

Sněmovnou v pátek prošel zákon o centrálním registru smluv. O normě jsme hovořili s Janem Farským, který ji předkládal do dolní komory již v roce 2012. Navzdory některým pozměňovacím návrhům, které zákon oslabují, ho označuje za úspěch.

Vr_a

Vratislav Dostál

22.09.2015 08:38

Farsk_

Nebyla to jednoduchá cesta, ale nakonec byl tento zákon schválen. A to považují za úspěch. Foto STAN

Poslanecká sněmovna v pátek schválila zavedení centrálního registru smluv. Pokud zákon schválí Senát a podepíše prezident, bude to znamenat, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru. A to od poloviny příštího roku.

Zákon také předpokládá, že rok poté vejde v platnost pravidlo, podle kterého nezveřejněná smlouva nebude účinná. Pod normu budou spadat smlouvy s plněním nad padesát tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Zákon nakonec prošel s několika pozměňovacími návrhy. Jeden z předkladatelů normy Jan Farský ze STAN přesto schválenou podobu považuje za úspěch.

V rozhovoru pro Deník Referendum lituje především výjimky pro ČEZ. Přibyly ale i další, například pro malé obce nevykonávající rozšířenou působnost (návrh Zbyňka Stanjury z ODS), pro Poslaneckou sněmovnu, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, NKÚ a Kancelář veřejného ochránce práv (návrh Miroslava Kalouska).

Vyňaty byly i zdravotní pojišťovny, které ale budou muset zveřejňovat smlouvy podle jiného zákona. Stejně tak poslanci nenašli odvahu uspíšit platnost zákona v plné podobě – sankční mechanismus v podobě automatického zneplatnění smlouvy tak bude fungovat až od 1. července 2017.

Už v roce 2012 jste byl jedním z předkladatelů návrhu zákona o registru smluv. Minulá sněmovna ho ale neschválila, podařilo se to až té současné. Považujete to za úspěch?
Je to zásadní norma, která má potenciál zabránit plýtvání a rozkrýt finanční toky ve veřejné správě. Minulá vláda padla dříve, než se dostala ke schválení, tehdy to ještě byl čistě poslanecký návrh.

I díky občanským iniciativám se z registru smluv stalo jedno z hlavních témat voleb v roce 2013 a podařilo se jeho přijetí prosadit do programového prohlášení vlády. Nebyla to jednoduchá cesta, ale nakonec byl tento zákon schválen. A to za úspěch považuji.

Když jste v roce 2012 zákon do sněmovny předkládali, jaký byl váš cíl? Co jste si od něj slibovali?
Aby se s veřejnými prostředky hospodařilo veřejně. Aby se přestalo plýtvat, aby se ušetřily veřejné prostředky a aby se do politiky vrátila důvěra.

Zákon nakonec prošel s několika pozměňovacími návrhy. Jak hodně se schválená verze liší od té původní?
Vypadlo z ní zveřejňování objednávek a faktur, zveřejňují se až smlouvy nad padesát tisíc korun, výjimku dostal ČEZ, zveřejňovat smlouvy nemusí menší obce. Reálně ale prošlo sedmdesát procent z navrženého. Mohlo to být lepší, ale spíše to vypadalo, že by také nemuselo projít nic. Ústupky jsou daní za kompromis, který umožnil schválení zákona.

Za největší nedostatek považuji, že jeho schválená účinnost je nesmyslně dlouhá: naplno začne platit až od poloviny roku 2017. K takovému odkladu není důvod, pokusím se lhůtu prostřednictvím Senátu zkrátit.

Jak jsem říkal, poslancům se podařilo prosadit několik pozměňovacích návrhů. Pojďme některé probrat. Povinnost zveřejňování smluv nebudou mít na návrh Víta Kaňkovského z KDU-ČSL například v případě smluv se zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovny…
Ve skutečnosti povinnost zveřejňovat budou mít, ale podle jiného právního předpisu. Pan Kaňkovský prosadil, aby nebyly zveřejňovány duplicitně.

Zbyněk Stanjura z ODS prosadil návrh, podle něhož ani obce prvního a druhého stupně (většinou obce pod patnáct tisíc obyvatel, kterých je celkem šest tisíc a žije v nich přes čtyři miliony obyvatel) nebudou muset zveřejňovat smlouvy. Veřejnost tak nebude mít transparentní dohled nad 28,9 miliardami korun. Jak to hodnotíte?
Je to škoda, ale není to fatální výjimka. Jsem ze Semil, máme 8 500 obyvatel, povinnost se na nás bude vztahovat a ostatně už smlouvy také roky dobrovolně zveřejňujeme. V menších obcích je kontrola ze strany občanů o mnoho přímější a bližší, navíc věřím tomu, že se z toho stane téma komunálních voleb 2018 a obce budou nakonec většinově zveřejňovat samy i bez povinnosti v zákoně. To výjimka pro ČEZ, který hospodaří se dvěma sty miliard korun ročně, je větší problém...

Předseda vašeho sněmovního klubu Miroslav Kalousek ve sněmovně prosadil, aby z působnosti zákona byly vyjmuty instituce s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, nýbrž sněmovní rozpočtový výbor. Jak to zdůvodnil?
Zdůvodnil to bezpečnostními riziky a sněmovnu většinově napříč politickými kluby přesvědčil.

Zákon se také nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o například ČEZ. Co tím zákonodárce sleduje?
Tato výjimka byla požadavkem koalice. Odůvodnění bylo opřeno o zajištění konkurenceschopnosti.

Vy osobně jste byl proti. Proč?
Požadoval jsem, aby se zákon o registru smluv vztahoval i na ČEZ, protože je většinově vlastněn a ovládán námi všemi, tj. státem, a máme tak právo na to vidět, jak funguje.

I proto, že se v minulosti výrazně spekulovalo o jeho podílu na financování politických stran, i proto, že se nedávno provalilo, že za sto tisíc měsíčně za ČEZ lobuje místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová. Jsem přesvědčen, že v součtu by se ztransparentnění ČEZu pro vlastníky vyplatilo.

VRATISLAV DOSTÁL


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

207_lrweb08

Luděk Rychetník - Praha 10

Gratuluji Úterý, 22.Září 2015, 08:47:54

nám všem. Díky panu Farskému, díky Rekonstrukci státu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.