Evropský pilíř sociálních práv upozornil na problémy EU, jejich řešením ale není
Jan GruberEvropský pilíř sociálních práv coby právně nezávazný soubor doporučení není s to přispět k řešení problémů, které rozdělují Evropskou unii. Nemá-li být jen cárem papíru, je třeba jeho principy promítnout do primárního evropského práva.
Třetí ročník Prague Social Europe Conference s podtitulem Sociální soudržnost v době digitalizace se ve čtvrteční úvodní debatě ptal po fungování Evropského pilíře sociálních práv, který prosadila Evropská komise v roce 2017. Panelisté, jimiž byli akademický pracovník Univerzity pro hospodářství a techniku v Berlíně Björn Hacker, někdejší eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování László Andor a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, se shodli, že Pilíř otevřel debatu o sociálních problémech, na jejich řešení však nestačí.
„Vzniku společné evropské sociální politiky brání jednotlivé členské státy. Ty se sice dokázaly shodnout na vytvoření volného trhu nebo hospodářské a měnové unie, ale nechtějí se vzdát svých pravomocí v sociální oblasti,“ řekl v úvodu svého vystoupení Hacker. Tato neochota se odráží v rozdělení Evropské unie, což lze dobře ilustrovat například na míře nezaměstnanosti mladých nebo ohrožení chudobou. „Se sociálními problémy se ale nepotýkají jen nové členské státy,“ dodal.
Evropský pilíř sociálních práv, který měl být odpovědí na tyto výzvy, má ovšem pouze deklarativní povahu a není pro jednotlivé země závazný. „Dokument nemá žádnou právní sílu. Není proto divu, že ho podepsal i Viktor Orbán. Věděl totiž, že mu nijak nezabrání, aby dál kriminalizoval bezdomovectví,“ vysvětlil Andor. Hacker připomněl, že principy Pilíře se většina členských států neřídí. „V Národních plánech reforem na něj odkazuje pouze Německo, Francie, Lucembursko a Bulharsko,“ shrnul s tím, že o jeho naplňování mnoho nedbá ani Evropská komise.
