Nigerijské prezidentské volby se odkládají. Snad jen o týden

Nigérie měla v půlce února volit prezidenta. Pouhých pět hodin před termínem však volební komise oznámila odložení voleb o týden. Lidé se bouří, opozice kritizuje a ekonomové odhadují vzniklé náklady na víc než miliardu dolarů.

Západoafrická Nigérie představuje významnou politickou a ekonomickou sílu svého regionu již od získání nezávislosti v 60. letech minulého století. Po občanské válce a sérii politických převratů doprovázených vnitřním pnutím mezi tradičně muslimským severem a křesťansko-animistickým jihem sáhla politická reprezentace k federalizaci země, která měla přispět ke stabilizaci situace a uklidnění tenzí mezi značně odlišnými etnickými i náboženskými skupinami.

Výkonná moc byla svěřena do rukou přímo voleného prezidenta, který musí k mandátu získat alespoň 25 procent ve 24 z 36 federálních států, v opačném případě se pak koná druhé kolo. Vítězem posledního klání se v roce 2015 stal Muhammadu Buhari, který jako první opoziční kandidát v historii zvítězil v prezidentských volbách s volebním programem založeným na boji proti korupci a zlepšení bezpečnostní situace země.

Samo zvolení Buhariho před čtyřmi lety bylo částí nigerijské společnosti chápáno jako menší zlo a mandát mu vynesla zejména skutečnost, že ostře vystoupil proti militantní skupině Boko Haram operující na severu země. Prostředky nasměrované k boji s touto teroristickou skupinou skutečně své ovoce částečně přinesly a útoky podobné těm, jakým byl v roce 2014 únos 200 školaček, dnes nezaznamenáváme.

To je však jediný Buhariho úspěch, a jak dlouho bude skutečně trvat, je spíše otázkou na představitele Boko Haram než na Buhariho administrativu. Ve všech ostatních ohledech Buhari očekávání, která do něj Nigerijci vkládali, zklamal.

Buhari-abubakarDvaasedmdesátiletý Abubakar (vpravo) označuje svého šestasedmdesátiletého protivníka za starého. Foto NewAfrican

Zatímco bezprostředně po zvolení Buhariho byli Nigerijci ochotni akceptovat zvýšení cen ropy pro domácí trh s odkazem na to, že takto získané prostředky budou vynaloženy na boj s korupcí, dnes část obyvatelstva vyjadřuje hlubokou nespokojenost se stavem ekonomiky, všudypřítomnou nezaměstnaností a ztrátou naděje v lepší budoucnost. Heslem posledních dní se stává „get Nigeria working again“, což názorně ilustruje deziluzi velké části stoosmdesátimilionové populace.

Hlavním vyzyvatelem šestasedmdesátiletého Buhariho, který v posledních měsících proslul především tím, že měl údajně zemřít a jeho úřad měl zastávat súdánský dvojník, se stal o čtyři roky mladší Atiku Abubakar, který v minulosti zastával post viceprezidenta. Oba muži pocházejí z muslimského severu.

Zatímco Buhari vytváří koalici s regiony na jihozápadě země, jeho protikandidát se soustředí na jihovýchod. Tento geografický aspekt má nezanedbatelný dopad na průběh politické kampaně, protože političtí vůdci regionu kolem delty Nigeru opakovaně vystoupili s tím, že pokud zvítězí Buhari, přeruší dodávky ropy. Právě oblast delty Nigeru je místem, kde se ropa těží, a přerušení dodávek by mělo fatální dopad na již tak notně nestabilní a na ropě závislé hospodářství země.

Analytici se shodují, že volba mezi Buharim a Abubakarem je podobně jako v roce 2015 opět výběrem mezi dvěma zly. Pánové důchodového věku slibují boj s korupcí a oživení ekonomiky, přičemž Abubakar coby bývalý podnikatel volá po otevření nigerijského trhu a přílivu soukromých investic. To by jistě bylo chvályhodné, kdyby neplatilo, že v době svého působení v politice se pochybným způsobem značně soukromě obohatil a zahraniční investory v zemi vítal pod podmínkou, že budou investovat také do jeho vlastní kapsy.

Zatímco dvaasedmdesátiletý Abubakar označuje svého protivníka za starého a sám dává najevo svou vitalitu tím, že je fanouškem fotbalového klubu Arsenal a Spidermana, Buhari argumentuje zkušeností a sám sebe označuje za člověka, který konvertoval k demokracii. Ačkoliv se mu sice nepodařilo vytvořit 10 milionů pracovních míst, jak v roce 2015 sliboval, zákaz dovozu rýže do země mu zajistil podporu u místních farmářů, kteří díky tomuto kroku mohli zvýšit své ceny a vydělat více peněz.

Kromě matadorů Buhariho a Abubakara svou kandidaturu oznámilo dalších sedm desítek kandidátů, z nichž zřejmě žádný nemá šanci na výraznější úspěch. Nigerijská populace, ačkoliv je velmi mladá, dává přednost kandidátům o jednu až dvě generace starší a osobnosti z řad mladých ekonomů kolem 40 let nemají šanci. To je dáno jak určitou frustrací z celkového stavu země, tak faktem, že mladí lidé mají sklony respektovat starší spoluobčany jen na základě seniority a bez ohledu na jejich skutečné ne/úspěchy.

Rozhodnutí volební komise odložit volby o týden pak frustraci běžných obyvatel jen prohloubilo. Většina z nich již byla na cestě do místa svého trvalého bydliště, zrušeny byly svatby, pohřby a jiné veřejné události a lidé se soustředili na volební klání. Rovněž zahraniční investoři nahlížejí na odložení voleb s nevolí a upozorňují na možný dopad nastalé situace na cenu ropy, na jejíž produkci je Nigérie životně závislá.

Domácí ekonomové pak počítají náklady spojené s posunutím voleb a upozorňují na dopady, které tento krok může mít na již tak notně pošramocenou image země. Nigérie má s posunutím voleb bohatou zkušenost a jen v roce 2015 trval odklad více než měsíc (v roce 2011 pak týden). Volební komise tvrdí, že tentokrát bylo přeložení voleb vynuceno čistě logistickými důvody a o žádném politickém či bezpečnostním tlaku ze strany kohokoliv (myšleno Buhariho) nemůže být ani řeč. Konečně (pravděpodobně) uvidíme za pár dní (měsíců).

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.