Antisemitismus je v Evropě znovu na vzestupu, vyplývá ze statistik

Počet protižidovských útoků strmě narostl ve Francii, Británii i Německu. Neblahý vývoj podle expertů souvisí se vzestupem krajní pravice, normalizací rasismu a epidemií konspiračních teorií na internetu.

(josp)

19.02.2019 12:23

Foto_jns

„Ne antisemitismu", „Ne popírání holocaustu". Hesla z demonstrace před londýnským parlamentem. Foto JNS

Antisemitismus je znovu na vzestupu po celé Evropě, varují odborníci i úřady. Řada zemí zaznamenala strmý nárůst počtu verbálních i fyzických protižidovských útoků. Kupříkladu Francie hlásí za loňský rok nárůst množství protižidovských přečinů o 74 %, v Německu vzrostl počet násilných útoků na Židy o 60 % a statistiky antisemitských incidentů za poslední tři roky stabilně rostou také ve Velké Británii.

Potvrzují se tak závěry řady nedávných průzkumů, jež upozornily, že nenávist k Židům se po celé Evropě znovu stává normou. Kupříkladu unijní Agentura pro základní práva (FRA) na konci loňského roku zveřejnila výzkum postojů židovských obyvatel dvanácti zemí EU s jejich největším zastoupením. Vyplývá z něj, že ve srovnání s výsledky posledního průzkumu před šesti lety se situace dramaticky zhoršila a na pořadu dne jsou nenávistné verbální útoky, obtěžování a narůstající strach židovského obyvatelstva. Až čtyřicet procent evropských Židů v posledních pěti letech zvažovalo, že emigruje.

„Celá desetiletí po Holocaustu znovu Evropu trápí šokující a narůstající míra antisemitismu,“ varoval ředitel FRA Michael O‘Flaherty. „Lidé židovského původu mají právo žít svobodně, bez nenávisti a strachu o vlastní bezpečnost,“ zdůraznil.

Francie, Německo, Británie i zbytek Evropy
Francouzské ministerstvo vnitra minulý týden zveřejnilo statistiku, podle níž se v zemi v loňském roce událo 541 antisemitských incidentů – oproti 311 v roce 2017. Německá vláda hlásí, že nenávistných protižidovských útoků minulý rok zaznamenala 1646, což je rekordní počet za posledních deset let.

Počet násilných útoků stoupl od roku 2017 ze sedmatřiceti na šedesát dva, třiačtyřicet obětí muselo vyhledat lékařskou pomoc. Podobná celková čísla antisemitských incidentů jako Německo zaznamenala rovněž Velká Británie. Také v jejím případě jde o rekord – a množství útoků poslední tři roky stabilně roste.

Největší potíž má podle výzkumu FRA s antisemitismem Francie, která má ze všech evropských zemí zdaleka nejpočetnější židovskou populaci – za podstatný či velmi vážný problém jej považuje až 95 procent tamních Židů. K šíření antisemitských konspirací na internetu přispívá i skutečnost, že stále nepopulárnější prezident Emmanuel Macron dříve pracoval jako investiční banku Rothschild & Cie. Antisemitským konspiračním teoriím podle průzkumů věří také podstatná část lidí účastnících se protivládních protestů hnutí takzvaných „žlutých vest“.

Existenci problému v celé Evropě dosvědčuje rovněž celoevropský průzkum veřejného mínění Eurobarometr z minulého měsíce. Antisemitismus ve vlastních společnostech podle něj vnímá jako problém celá polovina obyvatel EU. Ve vnímání nárůstu antisemitismu je však mezi Židy a zbytkem veřejnosti propastný rozdíl: zatímco 89 % Židů tvrdí, že antisemitismus prodělal v posledních pěti letech „významný nárůst“, totéž si myslí jen 34 % jejich spoluobčanů.

Ke znepokojivým závěrům došel i nedávno zpracovaný průzkum pro televizní stanici CNN provedený na sedmi tisících respondentech ze sedmi evropských zemí. Více než pětina obyvatel zkoumaných států deklaruje, že Židé mají příliš velký vliv v hospodářství a v politice. Celá třetina se pak přiznává, že ví „jen málo, nebo skoro nic“ o holokaustu a 32 % respondentů se zároveň domnívá, že jej Židé „využili ke zlepšení svého postavení“.

Znovuzrození nenávistné krajní pravice
Za trendem stojí podle odborníků celá řada faktorů. Význam mají etnické konflikty na Blízkém východě – antisemitských útoků v Evropě přibývá pokaždé, když se násilí v oblasti znovu rozhoří. Například Británie zažila z hlediska antisemitských incidentů svůj nejhorší měsíc loni v dubnu, kdy izraelské bezpečnostní složky na hranicích okupovaného pásma Gazy odpověděly na palestinské protesty střelbou. „Namísto Izraele jsou pak často terčem Židé,“ vysvětluje Marc Knoebel, historik z francouzské židovské asociace Crif.

V posledních letech je však Evropa také svědkem „znovuzrození nenávistné, krajně pravicové identitární politiky“ a vrací se tak tradiční formy antisemitismu, cituje britský Guardian Frédérica Potiera z francouzské vládní agentury DILCRAH. Znovu se objevují mimo jiné i konspirace o „světovládném sionistickém spiknutí“, často navázané na fámy a spekulace točící se právě kolem někdejšího zaměstnání prezidenta Macrona.

V Německu bývá z legitimizace nesnášenlivých postojů obviňována krajně pravicová populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), jejíž spolupředseda Alexander Gauland, popsal nacismus jako „pouhou kapku ptačího trusu na jinak úspěšném tisíciletí německých dějin“. Jeho kolega a jiný významný představitel strany Björn Höcke pro změnu označil památník obětem holokaustu v Berlíně za „monument hanby“.

Ještě vážnější je ale dle Guardianu situace v některých středo a východoevropských zemích. Kupříkladu v Maďarsku, jehož vláda si v posledních letech opatřovala podporu propagandistickými kampaněmi démonizujícími uprchlíky a židovského finančníka a filantropa George Sorose, považuje „židovský vliv“ podle průzkumu CNN za příliš velký až 42 % všech obyvatel. Dvacet procent respondentů – více než dvojnásobek oproti ostatním zkoumaným zemím – pak uvádí, že má k Židům osobně „nepříznivý postoj“.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.