Je problém, že prezident nevěří zpravodajským službám?

Nejvyšší představitelé výkonné moci nevěří tajným službám, pohrdají jimi a ještě se tím chlubí. Co z toho plyne? A je to opravdu takový malér, jak v současné vypjaté atmosféře zaznívá?

Další z řady provokativních rýpanců prezidenta Zemana směřoval proti Bezpečnostní informační službě (BIS). Nejprve na konci roku 2018 označil její výroční zprávu za rok 2017 jako bezcenné plácání, později se do ní opřel kvůli iniciativě BIS za změnu přístupu k výuce moderních dějin na českých školách.

Připomeňme pak ještě dezinterpretaci informací od Vojenského zpravodajství ohledně údajné výroby takzvaného novičoku v České republice. Vychází z toho zřetelný obraz dlouhodobé Zemanovy nedůvěry až pohrdání vůči českým zpravodajským službám. V této situaci se k podobnému postoji po delší době znovu přihlásil i bývalý prezident Václav Klaus, jenž se tím ovšem netajil už za svého premiérského působení.

Nejvyšší představitelé výkonné moci tedy nevěří tajným službám, pohrdají jimi a ještě se tím chlubí. To je samo o sobě velmi bizarní. Co z toho plyne? A je to opravdu takový „průšvih“, jak v současné setrvale rozrušené a vypjaté atmosféře zaznívá?

Ze všeho nejdřív je třeba podotknout, že prezident nemůže sám přímo úkolovat žádnou ze zpravodajských služeb (BIS, Vojenské zpravodajství ani Úřad pro zahraniční styky a informace). Může tak činit jen se souhlasem vlády. Jen vláda podle zákona služby řídí a úkoluje. První dlouhodobý český problém spočívá v tom, že vláda má tisíc jiných starostí než konsenzuálně tvořit zadání pro zpravodajce, a ty tak neřídí převážně nikdo.

43141199_1936391736443242_5232372985280593920_nPokud se prezident Zeman pohybuje na hraně dlouhodobé oficiální politiky České republiky, ne-li úplně mimo, je napětí mezi ním a zpravodajskými službami spíš pozitivním signálem. Foto FB M. Zemana

Druhou stranou téže praxe je, že případů zneužití, například kauza Vojenského zpravodajství s Nagyovou, Páleníkem a Nečasem, je ve skutečnosti také málo. Kontrola na půdě parlamentu je podle mnoha svědectví naprosto laxní a často bez sebemenší kompetence. Dá se tedy říct, že nezájem o práci zpravodajských služeb je v České republice mnohem širším a tradičnějším jevem, než aby teď postoje Zemana a Klause mohly působit nějak dramaticky.

Nabízí se ovšem i vyloženě pozitivní hodnocení. V situaci, kdy nejen Zeman, ale i Klaus jsou krajně kontroverzními hráči z hlediska své zahraničně politické orientace a zájmů, které hájí, není vlastně dobře, že mezi nimi a zpravodajskou komunitou našeho státu panuje hluboké odcizení? Nebylo by daleko větším problémem, kdyby Zeman a jeho spolupracovníci měli tajné služby rádi, nebo kdyby dokonce v těchto službách nacházeli sympatizanty a vstřícné podporovatele? To by z bezpečnostního hlediska teprve byla katastrofa.

Jinými slovy: pokud připouštíme, že prezident Zeman se svou politikou stojí na hraně dlouhodobé oficiální politiky České republiky, ne-li úplně mimo, v té chvíli je zjevné napětí mezi zpravodajskými službami a prezidentem opět spíš pozitivním signálem vůči spojencům v NATO a Evropské unii, že orgány pečující o národní bezpečnost stojí pravděpodobně na správné straně. Velmi zásadní potom byla výslovná podpora, kterou BIS poskytli jak premiér Babiš, tak ministr vnitra Hamáček.

A tím se asi dostáváme k jádru věci. České zpravodajské služby jsou rozhodně součástí toho lepšího ze státní správy. V naprosto převažující míře pracují kvalitně, jsou výkonné a nenápadné, a to zejména proto, že lidé, kteří v nich pracují, patří k cennému typu silně vlastenecky, ale zároveň liberálně a prozápadně smýšlejících lidí. Nemusí to být morální atleti, stačí, když do své práce investují víc než znuděný a vyhořelý úředník.

Ostatně právě tak vznikla kauza domnělého tlaku tajných služeb na výklad dějin na školách. Z jednoho setkání ředitele BIS Koudelky s ministrem školství Plagou, jehož obsah byl oběma zcela transparentně vysvětlen, vyrobili někteří hysteričtí jedinci (opět včetně prezidenta Zemana) téměř fašistický puč. Obávám se, že skutečnost byla mnohem prozaičtější, obyčejnější: zpravodajci při vědomí svých zásadně omezených možností působit na politické rozhodování a směřování země věří ve zcela smysluplnou myšlenku, že čím kvalitnější bude vzdělání a historické povědomí občanů, tím lépe společnost odolá dezinformacím, fake news a různým antidemokratickým tlakům. Což je pravda.

Bohužel argumenty, které BIS použila, byly dost nešťastné. Žádné centrálně formulované osnovy pro výuku neexistují, a i používané vzory mají věru daleko k údajně „sovětské verzi moderních dějin“. Rámcové vzdělávací programy škol umožňují začlenit neomezené vnější zdroje, mimo jiné třeba projekty z dílny Člověka v tísni. Což jistě sovětský výklad dějin není a vliv ruské propagandy se tady hrubě zveličuje.

Jenže to je dílčí chyba: hloupá, ale málo podstatná. Mnohem podstatnější je to ostatní. Což jinak řečeno znamená, že v dlouhodobém zájmu České republiky a jejích občanů dnes mnohem víc pracují zpravodajské služby než z řetězu utržený a lidmi zvolený prezident.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Martin Profant - Praha 7

Lhát se má s grácií Pátek, 1.Února 2019, 17:13:46

Neexistuje nejmenšíé důvod, proč tvrdit, že tajné služby jsou rozhodně součástí toho lepšího ze státní zprávy. Proč a kdy se jim to projevilo. Leda tak patří k té podstatně lépe financované části.

To, co předvedli ve zprávě byla nehorázná ostuda. Popis hybridní války, který působil jako opsaný ze skript pro doškolování déle soužících četařů. Bez jediné inovace či vazby na české prostředí. a že to tam chybělo, tak přihodili příklad se sovětskou verzí moderních dějin. Žádná dílčí chyba, pane Stejskale, představit veřejnosti potíže s hybridní válkou jako bramborové divadlo.

A ješte v jedné věci to není jen dílčí chyba. Jde o urážka práce spousty lidí -- proč ne, oni učitelé dějepisu nemají prostředky na to aby si vytvářeli novinářské kontakty --, navíc bez omluvy. když už se to prošvihlo.

Jiří Karen - Opava

Nekompetentnost BIS Pondělí, 4.Února 2019, 08:38:2

Ten halucinogenní odporný hoax o prosovětské výuce dějepisu (mimochodem žádná "nešťastná" poznámka pod čarou, otevřeně zmíněno v hlavní části zprávy v sekci "ruská hybridní strategie v kostce") není žádným "nešťastným vyjádřením", ale neuvěřitelným selháním.

Ten zákeřný blábol se již šíří veřejným prostorem, novináři jej přebírají a citují z něj. Osobně jsem nesmírně rád za to, že se objevila řada věcné kritiky, která tu lež strhala.

Šéf BIS se ten lapsus snažil žvanivě vykolit tím, že vlastně "tou prosovětskou interpretací" mysleli "více prostoru pro moderní dějiny", přičemž si člověk může představit nešťastného agenta BIS sedícího "na pozorování" v hodině, kterak se bolestně kroutí při diktování izolovaných "prosovětských" odrážek o starověkém Římě.

Plaga měl poslat BIS otevřeně do háje a postavit se za učitele a nemlžit vyjádřeními o nutnosti "vyvážené" výuky. BIS měla přiznat, že selhala a že člověk, který ten hoax vypustil (případně schvaloval) již ve službě nepracuje. Ještě tak mohla služba vyjít z kauzy jakž takž.

Svou donebevolající nekompetentností BIS (to tam nikdo nečte ty zprávy, než se vydají?) vybavila Zemana další vynikající municí a ten si to samozřejmě nenechal ujít.

Ano, ruská hybridní válka existuje, ale jak má člověk věřit tajným službám, když si vymýšlí vodníky?

Příště vydají zprávu třeba o tom, že český manželský sex je natolik zpracován proruskou propagandou, že je nutno jej zrušit. Hned se budu cítit bezpečněji a ochráněn :)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.