Novinky roku 2019: Vyšší minimální mzda, růst důchodů a snadnější oddlužení

V roce 2019 vzroste minimální mzda bezmála o dvanáct set korun. Senioři se dočkají rekordního zvýšení penzí. Finančně si polepší zaměstnanci ve státní sféře. A po deseti letech se zřejmě obnoví proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci.

Jg2

Jan Gruber

31.12.2018 03:30

  • Domov
  • Štěstí z šesti
New-year-3669170_1280

V novém roce se bude vláda Andreje Babiše zabývat i zákonem o zálohovaném výživném, jež má řešit nepříznivou situaci neúplných rodin, kterým není druhým z rodičů placeno soudem vyměřené výživné. Ilustrace Pixabay

Nadcházející rok 2019 s sebou přinese nejednu pozitivní změnu. Přestože obě vlády Andreje Babiše (ANO) v posledních dvanácti měsících čelily časté kritice – lze připomenout snahy o politizaci státní správy, čistky na ministerstvech, státních institucích a v bezpečnostních složkách, nedostatečné kroky reagující na změny klimatu nebo populistické odmítnutí paktu Organizace spojených národů o migraci –, podařilo si jim prosadit několik důležitých opatření v sociální oblasti.

Zvýšení minimální mzdy
Na konci listopadu vláda schválila navýšení minimální mzdy. Ta od 1. ledna vzroste ze stávajících 12 200 na 13 350 korun měsíčně. Jde o druhé nejvyšší zvýšení minimální mzdy v historii České republiky. Nejvyššího navýšení minimální mzdy dosáhla na sklonku minulého volebního období koaliční vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prosadila – i přes původní odpor politického hnutí ANO, KDU-ČSL i zástupců zaměstnavatelů – její růst o dvanáct set korun.

Přestože minimální mzda již několik let po sobě pravidelně roste, její stávající výše podle databáze Eurostat stále zůstává sedmou nejnižší v celé Evropské unii. Nepříznivě pro Českou republiku navíc vyznívá i srovnání se zeměmi Visegrádské skupiny, ze kterého vyplývá, že nižší minimální mzdu má pouze Maďarsko. V případě zohlednění parity kupní síly pak Česká republika mezi členskými státy Evropské unie zaujímá dokonce čtvrtou pozici od konce, horší je pouze Bulharsko, Lotyško a Litva.

Valorizace důchodů
Spolu s minimální mzdou počátkem roku 2019 vzrostou i důchody. Poslaneckou sněmovnou na konci srpna schválená vládní novela totiž zvýšila základní výměru penzí z dnešních devíti procent průměrné mzdy na deset, což pro seniory znamená spolu s pravidelnou valorizací navýšení důchodů v průměru o devět set korun měsíčně. Novela současně přinesla i růst penzí důchodcům starším pětaosmdesáti let o tisíc korun a těm, kteří dosáhli sta let, pak přidala tisíce dva.

Schválení návrhu zákona znamenalo nejvyšší zvýšení penzí za poslední roky. Růst důchodů totiž v nadcházejícím roce nebude ovlivněn pouze posílením základní výměry, ale i loni přijatou úpravou valorizačního mechanismu, kterou prosadil poslanec Roman Sklenák (ČSSD). Podle ní se důchody nově zvyšují nikoliv o třetinu, ale o polovinu růstu reálných mezd, a nikoliv o inflaci obecnou, nýbrž vypočtenou z životních nákladů důchodců, pokud jsou vyšší.

Růst platů ve veřejné sféře
Od nového roku se také zvýší platy ve státní sféře. Ty vzrostou v průměru o osm procent, tarify pak o pět. Nejvíce si polepší civilní zaměstnanci státních zastupitelství, kterým se zvýší platy bezmála o šestnáct procent. Druzí jsou s necelými čtrnácti procenty lidé pracující na soudech. Téměř jedenáctiprocentní růst platů čeká pracovníky v kultuře. O více než deset procent navíc dostanou i zaměstnanci úřadů práce. A učitelům platy vzrostou právě o deset procent.

Otázka zvyšování platů zaměstnávala vládní koalici několik měsíců. ČSSD spolu s Českomoravskou konfederací odborových svazů prosazovala, aby platy ve státní sféře vzrostly o deset procent všem bez rozdílu. Svou představu však nakonec prosadilo spíše politické hnutí ANO, které dlouhodobě požadovalo diferenciovaný růst platů. Přesto se platy oproti původnímu plánu silnější z vládních stran zvýšily zhruba o dvě procenta více. ČSSD i odbory dohodu označily za přijatelný kompromis.

Navýšení příspěvku na péči
V roce 2019 by rovněž měly vzrůst – pokud Sněmovnou schválenou novelu zákona podpoří i Senát – příspěvky na péči o lidi ve třetím a čtvrtém stupni postižení. V prvním případě se příspěvek zvýší o čtyři, v druhém o šest tisíc korun měsíčně. Růst příspěvků se bude podle odhadů týkat zhruba sto deseti tisíc osob. Sněmovna současně vyzvala vládu, aby do příštího září připravila „předvídatelný valorizační mechanismus navyšování příspěvku na péči ve všech stupních závislosti s navázáním na pevně daný ekonomický ukazatel“.

Zrušení karenční doby
Podobně jako lze v brzké době očekávat navýšení příspěvků na péči, blíží se i obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna návrh ČSSD na zrušení karenční doby, kterou nadvakrát prosadila druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), schválila na sklonku října. Senát však na své letošní poslední schůzi novelu zamítl a vrátil ji dolní komoře Parlamentu k novému projednání. Přestože politické hnutí ANO v dané věci opakovaně měnilo názor, lze s ohledem na dikci programového prohlášení vlády předpokládat, že karenční doba bude k červenci příštího roku definitivně zrušena.

S obnovením proplácení nemocenské počítalo v minulém volebním období i programové prohlášení tehdejšího kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Někdejší koalice ovšem zrušení karenční doby podmiňovala dohodou se zástupci odborů a zaměstnavatelů na půdě tripartity, které se nepodařilo dosáhnout. Proto politické hnutí ANO spolu s pravicovou opozicí návrh KSČM na zrušení karenční doby ve Sněmovně tehdy zamítlo. A obdobná senátní novela se vůbec nedostala na program jednání.

Snadnější oddlužení
Nový rok s sebou s nejvyšší pravděpodobností dále přinese i zpřístupnění institutu oddlužení. Senát totiž vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy novelu insolvenčního zákona, která v původní verzi počítala s oddlužením ve dvou variantách. V prvním případě se lze z dluhů vymanit, pokud člověk během tří let splatí šedesát procent dlužné částky. V druhém pak tehdy, pokud dlužník za pět let umoří třicet procent dluhů, případně bude-li o jejich splacení usilovat.

Senát ovšem upozornil, že ustanovení, které hovoří o usilování, není transparentní, neboť umožňuje i takový výklad, podle něhož je pro oddlužení nutné splatit třicet procent dluhů vždy, a proto jej navrhl vypustit. Stejně tak chce horní komora Parlamentu zrušit podmínku minimální splátky. Ta stanovuje, že do oddlužení budou moci vstoupit pouze ti, kteří prokáží schopnost hradit nejen náklady insolvenčního řízení ve výši 1089 korun měsíčně, ale i stejně vysoké částky věřitelům, což institut insolvence znepřístupňuje nejohroženějším skupinám – důchodcům nebo samoživitelkám.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.