Pravda protestu Žlutých vest

Matěj Stropnický

Protestují už tři týdny a v úterý dočasně uspěli: zdražení pohonných hmot a energií se ve Francii odkládá. Hnutí Žluté vesty působí, jako by bojovalo proti boji s klimatickými změnami. Jenže má svou pravdu, a ta se týká spravedlnosti.

Odmítají se jako mnohá hnutí dneška spojovat s jakoukoli politickou stranou a zdají se být spontánním hnutím, i když je mezi nimi mnoho voličů zejména Marine Le Penové a Jean-Luca Melechona z minulých prezidentských voleb, tedy pravého i levého kraje spektra. Jeho protesty dosáhly během tří uplynulých týdnů podle mnohých komentátorů intenzity pařížského jara osmašedesát.

Hořela auta, obchody, poškozen byl i Vítězný oblouk. Nebyly (a nejsou, neboť ne všichni se s vládním odkladem spokojili) to ale nepokoje pařížské ani francouzských předměstí, ale širokých vrstev, byť nejvíc ve velkých městech. Žluté vesty.

Francouzský premiér v úterý oznámil, že vláda reformy symbolizované zvýšením daně z pohonných hmot, ale zahrnující i vyšší ceny elektřiny a plynu, se odkládá o půl roku, tedy i o jednu topnou sezonu.

Protesty dosáhly během tří posledních týdnů podle mnohých komentátorů intenzity pařížského jara osmašedesát. Repro DR

Francie se pod vedením liberála Emmanuela Macrona po vzoru Německa snaží provést energetickou transformaci. Odpoutat se, či lépe začít se odpoutávat od závislosti na ropě, uhlí, plynu, uranu — zkrátka na neobnovitelných zdrojích energií. Jako by závěry klimatické konference, právě proto, že se konala Paříži, měla tato země opravdu naplnit. Země je dnes závislejší na energii z jádra než Česká republika: tento zdroj pokrývá sedmdesát procent spotřeby země.

Macronovým cílem je snížit podíl jádra na polovinu celkové spotřeby, a naopak podíl obnovitelných zdrojů zvýšit na čtyřicet procent do roku 2035. Příštích šestnáct let má být ročně uzavřen vždy jeden atomový blok. Jádro už ve Francii dávno není zdrojem fierté, národní pýchy, jako v éře Charlese de Gaulla. Přispěla k tomu jistě i o osm let zpožděná a oproti plánu třikrát dražší výstavba atomové elektrárny ve Flamanville s celkovým konečným rozpočtem jedenáct miliard eur.

×
Diskuse
Je to tak.

Jen malá poznámka k jaderné energetice a uzavírání francouzských jaderných reaktorů.
Z pohledu hansenovce by Francouzi na svou jadernou energetiku být pyšní měli, ne že ne. Za posledních 10 let vypustili do ovzduší o polovinu, tj. o 5.000.000.000.000 kg méně CO2 než slavné Německo.
Francouzský průmysl a spotřeba rozhodně poloviční nejsou.

Vzhledem k tomu, jak moc budeme muset produkci skleníkových plynů omezit, budou energetika a přeprava zboží první dva sektory, které čeká transformace na bezuhlíkové.

Já si neumím představit, že by se to celosvětově povedlo bez jaderné energie. Na to prostě nemáme, abychom během několika desetiletí přešli čistě na obnovitelné zdroje.
Obzvlášť v Číně, produkující nyní 10x víc skleníkových plynů ročně než Německo, kde je pokles pro celý svět klíčový, si to bez jaderných elektráren neumím ani představit, natož abych to považoval za možné.

No.
Na druhou stranu je fakt, že jaderný průmysl nejvíc ničí on sebe sám.
Několikanásobné vícenáklady a nekonečné průtahy s dostavbou, to je pro odvětví mor...
December 5, 2018 v 22.24
Kvadratura kruhu?
Není mi moc jasné, jak by vyšší zdanění výroby spíše než spotřeby mohlo vést ke snížení spotřeby, které by nepostihlo hlavně chudší spotřebitele. To, co se vyrobí, se také spotřebuje a naopak. Lidé budou kupovat méně pohonných hmot, pokud budou dražší. Pokud by zdanění vedlo jen k tomu, že energetické společnosti budou mít menší zisky, tak to bude spravedlivé ale k menším emisím ze spalování nepovede.

Je vůbec energetická reforma, kterou by neodnesly hlavně nižší střední vrstvy, možná, nebo je to kvadratura kruhu? Pan Stropnický píše, že energie tvoří větší část jejich výdajů než u bohatých. Je jich víc než bohatých, takže bez toho, aby jezdili méně auty se spotřeba pohonných hmot nesníží. Nejbohatší by mohli třeba méně často létat vrtulníkem, ale to asi na celkové bilanci moc nezmění.
December 6, 2018 v 13.59
Matěj Stropnický píše:"náklady energetické transformace včetně úspor musejí nést různé vrstvy společnosti rovnoměrně, tedy bohatí musejí těch nákladů nést víc". To se zdá velmi chvályhodné, ale jak to udělat?

Mám dojem, že tuto zátěž bere jako analogii daňové zátěže a doporučuje způsoby, které vedou k jejímu rovnoměrnějšímu rozložení jako jsou socíální kompenzace, přímá dań spíše než spotřební atd. Jenomže cílem daní není většinou snížení spotřeby, ale získání prostředků do státní pokladny.

Pokud je smyslem daně snížení spotřeby jako třeba u cigaret nebo alkoholických nápojů, tak pochopitelně postihuje chudší více.

Nehledě na to, že prakticky všichni v Evropě, chudí i bohatí, zatěžují svým způsobem života planetu více než unese. Francouzská nižší střední vrstva patří ostatně k bohatým, pokud bychom to brali z celosvětového hlediska.
JP
December 6, 2018 v 15.53
Ta ekologická daň byla sama o sobě naprosto v pořádku; ale bezpodmínečně měla být provázena zmírněním (přesněji: kompenzací) jejích dopadů na nízkopříjmové vrstvy. Například vyšší možností odpisů cesty do zaměstnání z daní; pro (malo)podnikatele by se jistě našlo také nějaké obdobné řešení.

Tím že Macron ty ekologické reformy zavedl čistě "ukazem", seshora, bylo pouze dokladem toho, jak naprosto je vzdálen od pochopení toho, v jakém materiálním napětí své životy musí vést značná část (nejen francouzské) veřejnosti.

Krátce řečeno: jak na jedné straně naprosto oprávněný, tak svým provedením to byl fakticky velkopanský akt, ve smyslu "my rozhodneme, a ti dole ať poslechnou". Arogance moci, se tomu říkalo kdysi.
December 6, 2018 v 20.14
Pokud by byla ekologická daň plně kompenzována, tak nemá smysl ji zavádět. Kompenzovat ji jenom někomu a jenom na něco, třeba jen na cesta do práce? Je to proveditelné a uspokojilo by to protestující?

Poselství,které politici na celém světě budou slyšet, je myslím to: o potřebě čelit klimatické hrozbě mluvte, ale nepokoušejte se nic proti ni dělat, protože to určitě bude někomu vadit. Nepočítejte s tím, že Vás nějaký místní Stropnický podpoří. Jen vám poradí, jak jste to měl dělat lépe.
JP
December 7, 2018 v 10.16
To se nedá říci, že by ta ekologická daň nic nepřinesla, kdyby se její dopady na nízkopříjmové skupiny kompenzovaly.

Ta kompenzace by znamenala pouze to, že tyto nízkopříjmové skupiny by na ni nedoplácely dalším zhoršením své už tak napjaté životní situace.

Ale - to naprosto neznamená že i je by to zvýšení cen pohonných hmot nemotivovalo k tomu, používat automobilovou dopravu pokud možno nejméně. Protože samozřejmě i oni by museli ty pohonné hmoty kupovat za vyšší ceny.

Smysl této ekologické daně ostatně nemá být, aby automobil přestali používat ti, kteří ho nezbytně potřebují ke své obživě. Jejím smyslem má být to, omezit pokud možno z b y t e č n é jízdy.
JN
December 7, 2018 v 11.52
Kompenzace vyšší daně
by znamenala to, že nízkopříjmové skupiny by na ni nedoplácely dalším zhoršením své situace, ale to neznamená že by je zvýšení cen pohonných hmot nemotivovalo k omezení používání automobilu, protože i oni by museli pohonné hmoty kupovat za vyšší ceny?

------------------------------

Vždyť by ty vyšší ceny pohonných hmot měli přece kompenzovány!

-------------------------

Ostatně... Nevíte někdo, jak se osobní automobilová doprava podílí na celkových emisích CO2 ? Nejsou to třeba nějaká 2%?

A jak se emise CO2 podílejí na skleníkovém efektu?
Uvádí se, že nejvýznamnější podíl na skleníkovém efektu má vodní pára (60%).
Po odečtení jejího vlivu je mezi těmi ostatními skleníkovými plyny podíl vlivu CO2 údajně 55%.

Osobní automobilová doprava se svými 2% z 55% (zanedbáme-li 60% vliv vodní páry) není nejspíše asi místem, kde by se mělo začít s bojem proti oteplování. Z tohoto pohledu se například aféra automobilky VW, nebo zavádění biopaliv jeví dost jinak.
December 7, 2018 v 12.58
Úplně bez skleníkového efektu by Země zamrzla, jde o jeho velikost. Množství vodní páry v atmosféře asi závisí hlavně na teplotě, takže větší množství vodní páry při vyšších teplotách v důsledku skleníkového efektu emisí vytváří positivní zpětnou vazbu, což je to, čeho se klimatologové nejvíce bojí, tedy, že se oteplování úplně utrhne ze řetězu v důsledku uvolňování metanu zamrzlého v půdě apod.
IH
December 7, 2018 v 14.24
Svou žlutou vestu bych asi nechal v kufru auta
Určitou pravdu protestu Žlutých vest, jak o ni píše Matěj Stropnický, nelze popřít. Stejně tak je ovšem skutečností, že občas vyvře nespokojenost lidí do ulic, aniž by byla příčina jejich frustrace vždy dostatečně vážná. Často právě naopak: Jde o pověstnou poslední kapku, pak hladina trpělivosti přetéká, i když se zodpovědní snaží odebrat víc než pouhou kapku, jen ji dále čeří. Lidé při protestech zažívají nevšední okamžiky, jsou si najednou vzájemně potřební. Cítí něco z volnosti, rovnosti a bratrství. Nevědí přitom, kdy je vhodné, i z jejich hlediska, přestat. Po vyčerpání jejich emočních sil nastane pokoj. Na až příliš dlouho. Mohou pak chybět, když jich bude zapotřebí.

Uvědomme si, že Francouzi už také nestávkují jako kdysi. Tak se tedy zaměřují na erár. Je zřejmé, že země je rozdělená a poražení Macronovo vítězství a politiku prostě nestrávili. Možná se i my za čas dočkáme vyvření horkého magmatu, až už tu nebude Zemanovo a Babišovo...
JN
December 8, 2018 v 1.24
Panu Kubičkovi
Ano, zvýšené množství vodní páry v atmosféře bude spíše projevem kladné zpětné vazby při oteplování, než toho, že by jí v důsledku lidské činnosti bylo přímo více vypouštěno.

Po odečtení jejího vlivu ale dělá podíl vlivu CO2 z těch zbývajících skleníkových plynů asi těch 55%. A podíl osobní automobilové dopravy na celkových emisích CO2 je v jednotkách procent.
Ano pane Nusharte, Macron to vzal naprosto za špatný konec. Vyšší zdanění paliva pro obyvatelstvo o pár euro nic nevyřeší, ani s kompenzacemi.

Pěkně o tom napsal Monbiot:
http://a2larm.cz/2018/12/recyklovatelny-kelimek-na-kavu-planetu-nezachrani/

Změny se budou muset odehrát v samotném jádru systému a půjdou proti zájmům části velmi mocných a bohatých........

Když o tom tak přemýšlím, bude se muset jedna část mocných a bohatých spojit s politiky a zničit jinou její část.

To nezní moc nadějně.
:-((

A nebo - velmi pravděpodobně - přivedeme tuto planetu do katastrofálního stavu klimatického rozvratu a masového vymírání druhů...
VK
December 8, 2018 v 14.40
Pakliže by šlo o sociálně citlivé snižování emisí z dopravy (Panem Kubičkou označené za kvadraturu kruhu), je tu pořád veliký polštář v podobě zaměření se na omezování nákladní automobilové dopravy. Místo plošného zdražování pohonných hmot opatření cílená selektivně na náklaďáky od plošného mýta, přes podstatné zvýšené mýtného pro nákladní auta až po povinné překládání tranzitujících kamionů na vlak (po švýcarském vzoru). Dá se argumentovat hospodářskými škodami, ve skutečnosti je to tak, že by byly přinejmenším v velké části pokryty návratem části lokálních výrob, když se pak vozit zboží případně mezivýrobky z dálky přestane vyplácet.

Problémem je ovšem mimořádně silná vyjednávací pozice kamionové lobby a v těchto proporcích si lze představit skutečný význam kraválů Žlutých vest. Třeba proti tomu, co dokáže lobby náklaďáků.
+ Další komentáře