Nečistá hra o velkolom Bílina

Rozšíření dolu Bílina o pět let by vyprodukovalo více emisí než všechny naše uhelné elektrárny, komíny tepláren, domácí kotle či auta dohromady. Provozovatel v dokumentaci EIA tyto vlivy zcela ignoruje. Projde mu to?

V souvislosti s rozšiřováním velkolomu Bílina právě probíhá proces posuzování vlivu na životní prostředí. A už teď je jasné, že není úplně v pořádku a že se provozovatelé velkolomu – Severočeské doly – snaží bagatelizovat destrukci životního prostředí, jakou s sebou rozšíření těžby přinese. Třeba tím, že naprosto ignorují dopady spálení vytěženého uhlí na globální klima i na kvalitu vzduchu, který dýcháme.

Těžba v dole již desítky let devastuje krajinu. Jáma je již dnes několik kilometrů široká a dlouhá, zároveň je 300 metrů hluboká, a nachází se v ní tak i bod s nejnižší nadmořskou výškou v České republice. Důl způsobuje obrovské emise prachu v řádu tisíců tun ročně, je výrazným zdrojem hluku, který obtěžuje okolní obce, a je devastující pro krajinu i přírodu z hlediska druhové ochrany. V některých přilehlých lokalitách se například vyskytují chráněné druhy ptactva.

800px-pohled_na_j_mu__hn_douheln__lom_b_linaJáma dolu Bílina je již dnes několik kilometrů široká a dlouhá. Její hloubka dosahuje 300 metrů. Foto Maky Orel, WMC

Na další rozšíření dolu Bílina se vztahuje zákon 100 z roku 2001 neboli EIA. Každý investiční záměr, kde je třeba posoudit vlivy na životní prostředí, musí procesem EIA projít. EIA se nyní soustředí na první fázi rozšíření, tedy do roku 2035. V současnosti je povolená těžba do roku 2030, za požadovaných pět let navíc se má důl rozšířit o další kilometr.

V případě rozšíření velkolomu Bílina za původní ekologické limity těžby stanovené rokem 1993 je klíčová otázka, jak se vytěžené uhlí využije. Již zmíněné škodlivé vlivy jsou zásadní, ale tím nejvíce devastujícím vlivem je dopad záměru rozšíření na klima.

Hlavním zdrojem skleníkových plynů, především CO2, je v České republice spalování hnědého uhlí. V případě Bíliny se jen v první fázi bavíme o 150 milionech tun uhlí, jehož spálením by vzniklo cca 200 milionů tun CO2. Přitom celkové roční emise celé České republiky jsou 130 milionů tun ekvivalentu CO2.

Rozšíření dolu Bílina o pět let samo o sobě vyprodukuje více emisí než všechny české uhelné elektrárny, komíny tepláren, domácí kotle či auta dohromady. Přesný vliv rozšíření dolu na klima kvůli mlžení těžařů nicméně nikdo přesně nevypočítal. Ale je jasné, že projekt s obdobnými dopady na změny klimatu nemá u nás obdoby.

Pro celou věc je tedy naprosto skandální, jakým způsobem se s těmito informacemi vypořádaly Severočeské doly v dokumentaci EIA. I když podle evropské směrnice je zohlednění dopadů na klima povinné, nevěnoval jim velkolom pozornost žádnou. Ministerstvo tedy dokumentaci dolu vrátilo zpracovateli.

Ten se ovšem se situací vypořádal opět svérázným způsobem. Vypočítal dopady na klima vyplývající z provozu dolu (provoz rypadel, emise automobilů v dole), ovšem dopady vyplývající ze spalování vytěženého uhlí důl zamlčel s tím, že to není potřeba – důl uhlí pouze těží. Zpracovatel dokumentace dále argumentoval tím, že tyto dopady jsou již zohledněné jinde.

Ve skutečnosti skončí uhlí z velkolomu Bílina na třech místech. Většinu spolkne elektrárna Ledvice, která již hodnocením dopadů prošla. O klimatu v dokumentaci, kterou shodou okolností vypracoval stejný člověk jako současnou dokumentaci k Bílině, není ani čárka.  Dále v teplárnách, kde je situace analogická, ani u nich se vliv na klima nehodnotí. A v domácnostech, kde se EIA pro změnu a zcela logicky nedělá vůbec. Velkolom Bílina tak tímto způsobem dopady na klima směrem k ministerstvu zcela vědomě ignoroval.

Nad tak flagrantním porušením základních pravidel, která musí dodržet každá malá firma v regionu, bychom rozhodně neměli mávnout rukou. Co platí pro ostatní, musí platit i pro bílinský velkolom.

Právě teď finišuje jediná fáze, kdy se do procesu EIA může zapojit veřejnost. Zájem lidí o velkolom Bílina ukazuje, že to není téma několika „žabičkářů“. Přes tisíc lidí již zaslalo ministerstvu životního prostředí připomínky, v nichž mimo jiné žádají vrácení dokumentace Severočeským dolům a vyčíslení dopadů na klima. Na tahu je teď ministerstvo. Bude bránit ochranu životního prostředí, nebo neúplnou dokumentaci těžařům „přikryje“?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.