„Česká společnost potřebuje satiru jako sůl!“ zakřičí pán s velkým foťákem v ruce. Zrovna si čistí boty, vstoupil totiž do podivné hnědé hmoty ležící v trávě. Je po třetí hodině odpolední. Kolem mě běhají lidé v maskách. Stojím na pražské Kampě, kam zrovna dorazil karnevalový průvod Sametové posvícení, jistě zdaleka ne největší, ale dozajista nejoriginálnější akce pořádaná k výročí 17. listopadu.

Sametové posvícení se inspirovalo ve švýcarské Basileji. Tamější Fasnacht (fasten — postit se, slavit, die Nacht — noc) má ve městě dlouhou tradici, koná se každoročně od devatenáctého století. Slavnost bilancuje, co se v posledním roce událo. Desítky sdružení se spojí s výtvarníky a vybrané téma ztvárňují pomocí masek, kostýmu a pamfletů, s nimiž pak tři dny pochodují Basilejí.

„V průvodu se zpracují aktuální a důležitá společenská témata, která jsou tu podávaná zajímavým a originálním způsobem. Tento rok se nám podařilo dostat do Prahy také sto bubeníků z Basileje. Je hezké vidět českou občanskou společnost spolu s nimi v akci,“ vypráví moderátor akce Philipp Schenker, švýcarský herec a režisér žijící v Praze.

Humor je solí společnosti

Letošním tématem Sametového posvícení je satira. „Vzniklo výročím založení Československa. Mapovali jsme, jak se satira vyvíjela za posledních sto let. Je to vyvrcholení měsíčního festivalu. Abychom odlehčili patosu, který se váže k výročí založení Československa, chtěli jsme si udělat trochu srandu z různých nacionalistických projevů a národních mýtů,“ seznámí mě s tématem Jakub Otčenášek, mluvčí akce.

Festival má podtitul „Situace je nadmíru výtečná“. Jedná se o připomínku slavného výroku bývalého pražského primátora Igora Němce, který pronesl těsně předtím, než voda v létě roku 2002 zaplavila pražské metro. „Váže se to i k dnešku, kdy nám v mnoha ohledech teče do bot, přestože ekonomicky jsme na tom například v mnoha ohledech líp než kdy dřív,“ vysvětluje Otčenášek.

Lidé v maskách kolemjedoucím rozdávají satiristické texty, ve kterých rozebírají svá témata hlouběji. „Řekni čapí čapí čapí! Časem tě to nepřekvapí. Kdož má gule? Kdož jsme — chlapi? Staroslavný Čechův rod!“… „Ni tatíček Masaryček nenasbíral tolik víček od ošklivých petlahviček jako slavných Čechů rod,“ píše se na pamfletu, který držím v ruce. Podala mi jej postava s husitským kalichem na prsou a v rudé kápi upomínající Ku-klux-klan.

„Jsme ateistická země, která se k náboženství nikdy moc nehlásila. V poslední době se však velmi často mluví o takzvaných křesťanských hodnotách. Z křesťanství se stalo populistické téma. Vzali jsme proto téma husitů, které je jakýsi národním symbolem. Jsme husité, kteří brání naše křesťanské hodnoty proti všem cizincům,“ objasňuje mi husitský motiv Olga Věra Cieslarová, organizátorka a zakladatelka akce.

Plasty lítají světem a my jsme v zajetí ideálu krásy

Průvod tvoří občanské iniciativy, které se dlouhodobě věnují celospolečenským problémům, studenti základních a středních škol. Skupiny uchopily vážná témata a ztvárnily je pomocí masek a převleků. Výjevy dokresluje živá hudba a artistické prvky.

Nejvýraznější maskotem, loutkou průvodu, je přerostlá krabicová barbie. Jde o českoněmecký projekt dvou škol - Gymnázia Na Pražačce a německého gymnázia z Delbrücku. „Během jednoho týdne studenti připravili téma, které nazvali V zajetí ideálu krásy. Kritizují ideály krásy, které jim vnucují hlavně sociální média, obraz toho, jak mají vypadat,“ říká Miroslav Man.

Sametového průvodu se také účastní lidé, kterých se společenské problémy týkají přímo. Členové Komunitního centra Žitná 35 ztvárňují téma bezdomovectví. „Lidé bez domova jsou zahrnováni různými dary, službami, oblečením, jídlem, ale to základní se jim nedostává — a to je bydlení,“ je slyšet z mikrofonu.

Iniciativa proti zbourání Železničního mostu uspořádala jeho alegorický pohřeb. „Železniční most mezi Výtoní a Smíchovem je dalším mostem v Praze, kterému dlouhodobě zanedbanou péčí hrozí zánik a bourání,“ vysvětlují členové iniciativy. Upozorňují, že mnozí majitelé památkově chráněných objektů je nechají chátrat tak dlouho, až je nějaká komise prohlásí za téměř neopravitelné. Následně přijdou o památkovou ochranu a na jejich místech pak vznikají řádově méně hodnotné repliky.

„Pokud by se to stalo mostu, který je v centru Prahy, vrhalo by to dlouhý stín i na všechny ostatní památky. Nechat ikonickou stavbu chátrat a chátrat, nepečovat o ni, snižovat náklady na pravidelnou údržbu a potom rozjet obrovské investiční akce, které vybudují objekty znovu, je podle nás špatná cesta,“ argumentují.  

V průvodu nechybí ani ekologická témata. Greenpeace si vzalo za terč nadměrné používání plastů. Na ovzduší znečištěné tak, že za to platí tisíce lidí vlastními životy, se zase soustředil spolek Auto-Mat. „Situace je nadmíru výtečná, máme svobodu pohybu! Symbolem této osobní svobody se stal automobil. Kam ale nás tato vášeň dovede?“ ptá se spolek.

„Dopravní zácpa je jako náboženství. Konečně máme důvod se vztekat, být smutní a mít depresi. Nebo se těšit, že nemusíme být v práci, že nemusíme být doma a nemusíme nic řešit, zácpa je svatá chvíle, je to svatá pauzička,“ doplňuje ironicky moderátor Philipp Schenker. Po zhruba hodinové přestávce na Kampě se průvod dá znova do pohybu. Přes Národní třídu dále pokračuje ulicí Na Příkopě a končí tam, kde začal — na Náměstí republiky.

U příležitosti listopadového svátku jsme položili čtrnácti osobnostem anketní otázku: Čím bychom měli přispět k posílení demokracie, co udělat pro to, abychom příští rok mohli kulaté výročí 17. listopadu slavit s radostí? Další možnou odpovědí by mohlo být — i proto, že poslední události v politice připomínají velkou frašku, neztrácejme smysl pro humor a pěstujme satiru.