Andrej Babiš a jemu podobní často obviňují své okolí z hyenismu. Nyní, když jsou Andrej Babiš a jeho kriminální kauza, do které zapletl vlastní rodinu, neustále pod drobnohledem novinářů (kdo by to byl čekal), obviňuje, jak už je jeho zvykem, z hyenismu reportéry. Ti si dovolili moc. Chtěli zjistit, proč se Babišův trestně stíhaný syn skrývá v zahraničí, co si o kauze myslí, jak je na tom s duševním stavem a zda je tvrzení, že je duševně nemocný, pravdivé, nebo jde jen o snahu vyhnout se trestnímu stíhání.

Syn, dokonce za přítomnosti své matky, souhlasil s rozhovorem. Věděl, že se jedná o novináře, a mohl vědět, že jeho výroky použijí. Jeho duševní stav nelze samozřejmě z videa posoudit a nelze ani určit, zda jsou jeho výroky ovlivněné duševní nemocí a co je na nich pravda. Důležité je, že vše, co novináři udělali, včetně použití skryté kamery u tohoto velmi významného účastníka největšího korupčního skandálu v České republice, to vše od novinářů očekávám. Pokud toto nebudou novináři dělat, demokracie v naší zemi skončí.

Není jistě příjemné, že se děti Andreje Babiše ocitly v této situaci, v nejvyšším zájmu celé naší země je ale zjistit, jak se věci mají, a novináři jsou povinni a povoláni to rozkrývat. Mnohokrát už v našem mediálním prostoru z různých úst zaznělo, že odpovědnost za současné nepříjemnosti svých dětí nese především sám Andrej Babiš. Vstup do politiky je obrovská odpovědnost. Odpovědnost vůči mé pověsti, vůči rodině, vůči spolupracovníkům, vůči lidu země, ve které působím.

↗

Dokud si budou myslet, že jsou větší, budou pro nás nebezpeční a ještě se nám budou chechtat. Repro DR

Odpovědnost je ovšem něco, čemu se Andrej Babiš celoživotně vyhýbá. Odmítl přijmout svou odpovědnost za kolaboraci se zrůdným režimem (vstup do KSČ, která spolupracovala s okupanty, aktivní donašečství v STB) a odmítá odpovědnost za to, jak se chovaly firmy, které vlastnil a řídil (vzpomeňme například mafiánské vyřizování účtů s konkurenčním zemědělcem, kdy firma A. B. postříkala plodiny jedovatým Roundupem). Odmítá svou osobní odpovědnost za to, že jako majitel obřího koncernu vysával ze státu na dotacích víc, než mu platil na daních, a odmítá odpovědnost za prapodivné machinace s Čapím hnízdem, které ze všeho nejvíce připomínají dotační podvod.

Jinými slovy, zdá se podle nejrůznějších indicií, že Andrej Babiš okradl nečestným podvodem malé firmy a uzmul pro sebe dotaci ve výši 50 milionů korun českých, která měla připadnout jim. Nevíme, zda se to stalo. Jedině soud může zvážit všechna zjištěná fakta a rozhodnout o vině, nebo Andreje Babiše zprostit obžaloby a očistit.

Je ale odpovědností Andreje Babiše, že s tímto nezahojeným šrámem na své pověsti přijal funkci premiéra a uvedl tak celý svět v pochybnosti, zda jsme my Češi normální západní demokracií, kde se takovíto lidé až do rozhodnutí soudu ze slušnosti neúčastní politiky, nebo zda jsme banánovou republikou, kde vládnou mafiánské poměry.

Novináři, kteří chtějí a musejí do celé věci vnášet světlo, si zaslouží metál, a až budeme mít nějakého normálního prezidenta, snad ho i dostanou. To, že musí vyzpovídat i duševně nemocné aktéry korupční kauzy, když jde o věc nejvyššího zájmu podstaty naší demokracie, není hyenismus. Je to jejich práce a poslání.

Definovat hyenismus je nesnadné, jak už to ostatně s definováním bývá. Nabídl bych s dovolením jen několik příkladů toho, co považují za hyenismus já:

• Práskat totalitnímu režimu a být agentem STB.
• Vstoupit do KSČ v době normalizace poté, co tato strana vrcholně kolaborovala s okupanty naší země.
• Optimalizovat si daně tak, že ve výsledném úhrnu nezaplatím nic, nebo jen minimum, přestože by placení daní nijak neovlivnilo ani náznakem mou životní úroveň.
• Podivnými machinacemi získat na dotacích 50 milionů na své milionářské sídlo, přestože mám miliardové majetky a bez mrknutí oka bych ho mohl financovat sám.
• Zaplést vlastní děti do finančního skandálu a ohrozit normální fungování rodiny, jen abych si sám chránil kůži.
• Skoupit velký podíl mediálního trhu v České republice a takto neférově zneužít finanční sílu k vítězství ve volbách.
• Jít do premiérské funkce, přestože jsem trestně stíhán, a ohrozit tak pověst sebe, své rodiny, svých spolustraníků i České republiky a její demokracie.